Ručičky symbolických hodin Doomsday Clock, které odpočítávají čas do vypuknutí jaderného konfliktu či jiné zkázy, se opět posunuly. A bohužel směrem k půlnoci, podle nich lidstvu odbíjí příslovečných za pět minut dvanáct.
Hodiny Doomsday Clock existují od roku 1947. Tehdy američtí fyzici a inženýři, kteří pracovali na vývoji atomové bomby, začali vydávat Bulletin amerických jaderných vědců. Půlnoc na hodinách představuje konec světa způsobený katastrofou, za kterou si lidstvo může samo.
Konec světa za dveřmi
Rok 2012 bývá kdekým spojován s konečnou apokalypsou. Jenže varování amerických vědců je založeno na reálném stavu věcí, a nikoliv na falešně vykládaných proroctvích.
Nadále tu existuje nebezpečí jaderného konfliktu. USA a Rusko již sice na sebe nehledí s takovou nenávistí jako v dobách studené války, ale i přesto je po celém světě rozeseto téměř 20 000 jaderných hlavic.
Ty by celou planetu zničily hned několikrát. Navíc se jaderné zbraně dostávají či již dostaly do rukou režimů, které jsou značně nečitelné, ať je to Severní Korea, Írán, Čína nebo Pákistán. Koneckonců, ani Putinovo Rusko není dvakrát spolehlivé.
Bod, odkud není návratu…
Nyní tedy na pomyslném displeji svítí čas 23:55. Hůře na tom byl svět pouze čtyřikrát v historii. Zatímco dříve se Bulletin zaobíral především rizikem jaderné apokalypsy, nyní bere v úvahu i možnost jiných katastrof.
Především těch v podobě klimatických změn, které vědci a osvícení politici na celém světě neberou na lehkou váhu.
Ručičky hodin se posunuly o minutu. „Pohyb hodin motivovala nečinnost, pokud jde o klíčové problémy, včetně změny klimatu, a rostoucí mezinárodní napětí,“ prohlásil spolupředseda Bulletinu, americký teoretický fyzik Lawrence M. Krauss.
Podle něj pokud světoví politici nepodpoří v příštích pěti letech alternativní zdroje energie, svět čeká extrémnější počasí, nedostatek vody, hladomory, stoupající hladina oceánů a nevratně poškozené ekosystémy.
Kolik uhodilo?
1949 (23:57) – SSSR uskutečnil první test jaderné bomby.
1953 (23:58) – USA a SSSR testují vodíkovou pumu.
1960 (23:53) – Nebezpečí jaderné války vzhledem k těsnější vědecké kooperaci mírně ustoupilo. Zajímavé je, že v následujících letech Doomsday Clock nereagovaly ani na kubánskou nebo berlínskou krizi.
1963 (23:48) – USA, SSSR a Velká Británie podepisují smlouvu o zákazu jaderných zkoušek v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru.
1968 (23:53) – Jaderné zbraně získává Francie a Čína.
1969 (23:51) – Americký senát schvaluje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
1972 (23:48) – Mezi USA a SSSR je podepsána smlouva SALT 1, která omezuje počty strategických zbraní.
1974 (23:51) – Indie testuje jadernou bombu s názvem Usmívající se Buddha.
1980 (23:53) – V roce 1979 Sověti zahájili invazi v Afghánistánu, zároveň přichází polská krize.
1981 (23:56) – Závody ve zbrojení eskalují, vrcholí polská krize.
1984 (23:57) – Prezident Reagan zahajuje svůj program „hvězdných válek“.
1988 (23:54) – V SSSR už je tři roky u moci Michail Gorbačov, obě supervelmoci spolu komunikují.
1990 (23:50) – Konec éry studené války.
1991 (23:43) – Těsně před svým zánikem podepisuje Sovětský svaz smlouvu START 1, která snižuje počet strategických zbraní.
1995 (23:46) – Těsnější spolupráce mezi Ruskem a Íránem.
1998 (23:51) – Jaderné testy uskutečňuje Indie a Pákistán.
2002 (23:53) – Obavy z možnosti, že se jaderná puma dostane do rukou teroristů.
2007 (23:55) – Nekontrolovaný jaderný program v Íránu a severní Koreji. Zároveň BAS poprvé upozorňuje na nebezpečí nevratných ekologických změn.
2010 (23:54) – Američané oznamují svůj postupný odchod z Iráku a Afghánistánu
2012 (23:55) – Trvající nebezpečí jaderné apokalypsy a nevratných změn v životním prostředí