Kde jsou časy, kdy světu rychlovlaků vládli Japonci? I když Šikanzen je dodnes symbolem rychlé kolejové dopravy, řadu primátů v této oblasti již drží věčný rival Japonců – Čína. Ta nyní představila další z rodiny svých supervlaků. Ten je navíc vyroben z nepříliš tradičních materiálů.

Zásadní úlohu při výrobě vlaku s označením CRH380 (China Railways High-Speed) hrají lehké plasty. Aby byla konstrukce vlaku pevná, jsou plastové součástky vyztuženy uhlíkovými vlákny. Dalším zajímavým materiálem, který výrobci použili, jsou slitiny hořčíku.

Vlak ve tvaru meče

Svým tvarem tento rychlý dopravní prostředek navazuje na čínskou historii. Připomíná totiž tradiční meč. Vlak však nevyniká jen podařeným designem. V současnosti je to nejrychlejší vlak, který jezdí po klasických kolejnicích.

Sviští totiž rychlostí 480 km/hod. Podle čínských inženýrů má jejich vlak potenciál dosáhnout dokonce 500 km/hod. Jen vlaky využívající systém maglev dokážou jet rychleji…

Tak rychlý vlak samozřejmě musí mít více než slušný výkon. CRH380 umí skutečně zabrat, vždyť jeho trakční výkon dosahuje 22 800 kilowattů. Přitom takový „obyčejný“ rychlovlak má výkon své trakce 9600 kilowattů. O výkonu vlaků jezdících po českých železnicích snad raději ani nemluvit…

Čí je to souprava?

Číňané si s licencemi a autorskými právy nikdy příliš hlavu nelámali. Vlak CRH380 nápadně připomíná německý vlak Siemens Velaro. Dokonce se objevila i podezření na průmyslovou špionáž. Čínská místa však tvrdí:

„Všechno vybavení a technologie vlaku CRH je naše vlastní – i když jsme se neobešli bez spolupráce Japonska a dalších zemí. Jsme to ale my, s kým chtějí ostatní spolupracovat, chtějí naši technologii,“ chlubí se mluvčí čínského ministerstva drah Wang Yongping.

Na vývoji vlaku se tedy podíleli i japonská společnost Kawasaki, německá Bombardier Transportation či francouzská firma Alston. Koneckonců zahraniční firmy jsou rády, že mohou tu a tam dodat nějakou tu součástku pro tak obrovský trh, jakým ten čínský bezesporu je.

Expanze Říše středu

Číňané to se suprevlaky myslí vážně. Třeba souprava nazvaná Harmony Express zvládne tisícikilometrovou vzdálenost mezi městy Kanton a Wu-Chan za 2 a tři čtvrtě hodiny. To znamená, že se řítí rychlostí 400 kilometrů za hodinu.

Na našich tratích si o takových výkonech můžeme nechat jen zdát – Pendolinu trvá cesta z Prahy do Ostravy, dlouhá 356 kilometrů, více než tři hodiny.

Plánem Pekingu je dosáhnout do roku 2020 délky vysokorychlostní sítě kolejnic až 120 000 kilometrů. V současné době měří železniční síť v Číně 86 000 kilometrů, a tím je zatím druhá nejdelší na světě po Spojených státech.

Vzhůru do Londýna

Čína chce ovšem s moderní železniční dopravou expandovat i do zahraničí. Prvotním cílem jsou asijské státy, odkud Číňané chtějí dovážet průmyslové suroviny. Zde se jedná především o náhradu nepříliš bezpečné a pomalé lodní dopravy. Na moři zažili totiž Číňané v poslední době několik přepadení ze strany pirátů.

Ovšem koncem příští dekády, tedy někdy kolem roku 2020, by měla stát zbrusu nová železniční trať spojující čínskou metropoli Peking i s Londýnem. Tato dvě města přitom od sebe dělí 8100 (jenom??) kilometrů.

A další čínské plány? Ty jsou zatím zahaleny rouškou tajemství.

Český supervlak? Hudba budoucnosti…

*Když byly v roce 2003 do České republiky dodány první soupravy vlakových souprav Pendolino, kdekdo jásal, že se v českých zemích může svézt rychlovlakem. Jenže chyba lávky, Pendolino je vlastně úplně normální vlak určený pro běžné tratě.

Je jen vybaven naklápěcí skříní, která umožňuje průjezd oblouky vyšší rychlostí, než jakou zde projedou soupravy bez vynuceného naklápění.

*Rychlovlak potřebuje speciální trať a ta zatím nestojí. První, ne příliš dlouhé úseky, mají vyrůst v tunelech tranzitního koridoru mezi Prahou a Plzní. Až poté se zahájí výstavba i delších úseků. Podle plánů by na území ČR měly vyrůst tři vysokorychlostní tratě, první od česko-německých hranic přes Plzeň do Prahy, druhá by měla vést od Děčína přes Prahu a Brno dále na Slovensko a do Rakouska a konečně třetí by spojila Brno, Ostravu a česko-polské hranice.

Otázkou je, zda v době škrtů na všech frontách nebude vše nakonec odloženo ad acta.

Rekordmani mezi českými vlaky

*Nejrychlejší vlak v České republice? Samozřejmě Pendolino. 18. listopad roku 2004 vstoupil do české železničářské historie. V ten den na běžně provozované trati Břeclav–Brno dosáhla souprava Pendolino za zvláštních bezpečnostních podmínek rychlosti 237 km/hod. Stalo se tak v úseku mezi stanicí Zaječí a zastávkou Rakvice.

*Dosavadní rychlostní rekord 219 km/hod. české a československé železnice dosáhla v roce 1972 elektrická lokomotiva řady E 469.3030.

*Nejrychlejší parní lokomotivou bývalých ČSD byl stroj 498.106 Albatros, který dosáhl v roce 1964 rychlost 162 km/hod.

*Nejrychlejší dieselovou lokomotivou byl stroj T 499.0002, jenž vyvinul na testovací základně nejvyšší rychlost 178 km/hod.

*Šlo ale pouze o prototypové stroje, které nebyly sériově vyráběny ani používány v běžném provozu. Všechny rychlostní rekordy v bývalém Československu, resp. v současné České republice, byly vytvořeny na zkušebním železničním okruhu u Velimi na Kolínsku, a nikoliv na běžné železniční trati určené pro pravidelný provoz.

Další čínský skvost

Během pouhých dvou minut dosáhne Maglev Train rychlosti 350 kilometrů v hodině. Maximální dosažená rychlost tohoto vlaku činí 501 kilometrů v hodině, stalo se tak při testech 12. listopadu 2003. Samotné soupravy nepocházejí z Číny, ale byly vyrobeny u našich německých sousedů.

Jak název napovídá, celý projekt využívá technologii „maglev“ neboli magnetickou levitaci. Vlak zde nejezdí po kolejnici, ale vznáší se nad ní. Vzhledem k tomu, že při jízdě schází tření, mohou soupravy dosahovat vyšších rychlostí.

Hluk tohoto vlaku jedoucího rychlostí tři sta kilometrů v hodině je ve vzdálenosti dvaceti pěti metrů o polovinu nižší než u elektrických rychlovlaků. Šanghajský Maglev Train je nejrychlejším vlakem na světě podle jízdního řádu.