Jak se s námi dorozumívají psi?

Nejnovější výzkumy komunikace psů a jejich páníčků přinášejí zajímavá odhalení. Vědci totiž tvrdí, že psi s lidmi dovedou dokonce soucítit. A podle nejnovějšího závěru studie maďarské Akademie věd psi dovedou přečíst dopředu náš záměr a nerozhodují se tedy jen podle povelu.

Další výzkum je z opačného pohledu – psi naopak hovoří univerzálním jazykem, kterému rozumějí všichni lidé, podle vědců však nejlépe desetileté děti. Proč? Psi jsou u nás součástí téměř každé domácnosti. Nevěříte?

Jenom v České republice jich žije podle odhadů 1 000 000 až 2 000 000. Přesná čísla neexistují, lze dohledat jen počet registrovaných psů v konkrétním městě. V Praze jich je například oficiálně zaevidovaných 86 000, magistrát však hovoří o dalších několika desítkách tisíc psů chovaných načerno.

Proč jsou psi tak oblíbení? Je to kvůli speciálnímu jazyku, jakým se s námi dorozumívají? Univerzální jazyk Výzkumu psího chování a způsobu komunikace psů a lidí se intenzivně věnuje maďarský odborník Péter Pongrácz, profesor etologie (studium chování živočichů) z univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti.

Ve své studii nedávno hledal odpověď na otázku, co má společného psí štěkot, ptačí cvrlikání a dětský pláč. To, že vše slouží ke komunikaci základních emocí, jako je strach či agrese, se ví už dlouho.

Pongrácz však popsal univerzální jazyk, který je jednotný pro všechny savce. Savci si navzájem rozumějí Teorie „primitivního komunikačního systému“ by mohla vysvětlit předchozí výzkumy, které prokázaly, že savci včetně člověka rozumějí vokálním projevům odlišných druhů.

Děti například ve zmiňovaných studiích dokázaly identifikovat jednoduché emoce v projevech makaků. Během výzkumu Pongrácz nejprve sledoval, jak lidé (s různou zkušeností se psy) vyhodnocují nahrávky štěkání.

Zvukové sekvence štěkání maďarského ovčáckého psa mudi zachycovaly pět emocionálních stavů: agresivitu, strach, zoufalství, hravost a štěstí. Vědci poté porovnávali odpovědi posluchačů s akustickými vzorky štěkání.

Zjistili, že lidé definují význam psího hlasového projevu podle tří základních zvukových kvalit – tónu, výšky a pauzy mezi jednotlivými štěky. Obecně je pak pronikavé štěkání s delšími intervaly mezi jednotlivými zvuky lidé hodnoceno jako méně agresivní než hlubší tóny v rychlejší kadenci.

Kdopak zná a umí ptačí nářečí? „Mimina při pláči vydávají podobné zvuky. Zdá se, že k vyjádření dětských potřeb je důležitější rychlost opakování než výška tonu,“ říká Pongrácz s tím, že souvislost mezi výškou tónu či četností zvuku a vyjádřením emocí se objevuje u mnoha různých druhů zvířat.

Podobných vlastností si všiml i expert na ptačí komunikaci, americký profesor Eugene Morton z Yale. Mortonův základní argument je, že větší těla vydávají, dle obecných fyzikálních zákonů, zvuky, které se vyznačují pomalejším tempem a ty jsou také hlučnější.

Tedy přijímače předpovídají velikost odesílatele (?). „Tento vztah tvoří základ evoluční ritualizace chování, kdy hlubší tóny signalizují agresi, poněvadž větší zvířata mají větší šanci vyhrát souboj, a vysoko posazený vokální projev se pak stal předpokladem podřízení nebo přátelského úmyslu,“ vysvětluje Pongrácz.

Psi však ve své komunikaci vyjadřují i další emoce, jako je spokojenost, zoufalství, štěstí a hravost. Proč? Vědci jdou v teorii univerzálního jazyka ještě dál. Věří, že domestikace psů za tisíce let vytvořila jedinečný způsob komunikace mezi těmito potomky vlků a lidmi.

Kočky jsou manipulátorky „Oproti vlkům s námi psi dovedou komunikovat a sdělení není jen omezeno na vokální projevy, ale zahrnuje také vizuální signály. Psi třeba mění vzhled,“ říká vědec Nicholas Nicastro z ithacké Cornellovy univerzity v USA.

Specifický způsob dorozumívání s lidmi si podle něj osvojily také kočky. Ty jsou však mnohem větší manipulátorky než psi. „I když jim chybí slova, umějí kočky velice účinně řídit lidi, aby dostaly, co chtějí – tedy jídlo, přístřeší a trochu lidské náklonnosti,“ říká Nicastro. Máme porozumění v genech? Podle nejnovějšího výzkumu maďarských etologů se porozumění psí řeči mění s věkem. Lépe řečeno, nejlépe si se psy rozumějí desetileté děti. Vědci z univerzity Loránda Eötvöse v dalším výzkumu prokázali, že lidé rozumějí významu psího štěkání od útlého věku, ale po 10.

narozeninách již nejsou schopni dešifrovat významy tak snadno. Vyšlo najevo, že pro dobrovolníky bylo nejjednodušší zjistit, kdy byl pes „naštvaný“. Desetiletí však vynikali v interpretaci nejemnějších zvuků.

Při výzkumu vědci sledovali 30 dětí a 10 dospělých, kteří posuzovali emoce v nahrávkách psího štěkotu. Psi byli zachyceni ve třech situacích: o samotě, při hlídání zahrady a při hře. Vědci pak děti a dospělé žádali, aby přiřadili zvuky k odpovídajícím výrazům lidské tváře.

Jazyková bariéra Jak to dopadlo? Všichni účastníci pokusu, i ti, kteří psa nevlastnili, správně vyhodnotili hluboké a rychlé štěkání jako agresivní. Ovšem pouze starší děti (10 let) správně rozpoznaly i hravý štěkot a osamělé psí kňučení.

Dětská úspěšnost byla stejně vysoká jako u zkušených dospělých. „Naše výsledky jsou v ostrém kontrastu s jinými zprávami v literatuře, které popisují, že malé děti mají sklon k dezinterpretaci psích signálů.

Není tomu tak,“ komentoval výsledek spoluautor výzkumu Csaba Molnár s tím, že výzkum dokládá, že schopnost pochopení základních duševních stavů psů na základě jejich akustických signálů je přítomna u lidí od velmi útlého věku.

Porozumíme řeči zvířat? Molnár s Pongráczem se nyní pomocí počítačového algoritmu snaží pochopit, jak lidé psí štěkání poslouchají. Vědci již identifikovali a diferencovali akustické vlastnosti psího štěkání a klasifikovali je podle různých situací a též podle jednotlivých psů.

Pomocí softwaru analyzovali nahrávky více než 6000 štěkotů od 14 maďarských ovčáckých psů v šesti různých situacích. Nahrávky byly pořízeny na magnetofonový pás, který posléze digitalizovali a ke zvukům přiřadili jednotlivé kódy.

V prvním experimentu, kdy se k nahrávce přiřazovala situace, měl počítač 43 % úspěšnost. Stejně, jako lidem, mu nedělalo problém bojovné štěkání. Ve druhém experimentu měl program poznat štěkání jednotlivých psů a počítač se strefil v 52 %.

„Software poměrně spolehlivě rozlišuje mezi jednotlivými psy, což se lidem nedaří. To naznačuje, že existují individuální rozdíly v štěkání, i když je lidé nejsou schopni rozpoznat,“ konstatuje Molnár. Počítače jsou tedy jako metoda relevantním nástrojem ke studiu chování zvířat. Psi vnímají lidskou mluvu Jak to často při výzkumech bývá zvykem, výsledky laboratorních pokusů jenom exaktně prokazují to, co se v přirozené praxi tuší anebo dokonce dobře využívá.

Mnoho majitelů psů a trenérů tak nepřekvapí zjištění Maďarské akademie věd. Ta vyzkoumala, že psi nereagují na vyřčené slovo, ale snaží se dopředu co možná nejlépe předpovědět, jaký povel z nás vypadne.

„Vnímavost psů k lidské komunikaci je až překvapivě shodná s tím, jak řeč vnímají malé děti,“ říká vedoucí výzkumu József Topal. Sociálně-kognitivní dovednosti psů jsou tedy podobné jako u půlročních až dvouletých dětí.

Klíčovým podnětem jsou oči. Metoda pro kojence i pro psy Topal si ke svému výzkumu vypůjčil metodu, jaká se používá při výzkumu kognitivních schopností kojenců, a pouštěl psům stacionární videonahrávku osoby stojící u stolu.

Po její levici i pravici stály identické plastové nádoby. Herec se na nahrávce nejprve podíval na kbelík a teprve poté pronesl vysokým, pronikavým hlasem „Ahoj“. Při druhém pokusu se herec očnímu kontaktu vyhýbal a kyblík pozdravil normálním hlasem.

Během experimentu Topal pořizoval záznamy oční aktivity pokusného zvířete. Údaje ukazují, že psi mnohem více sledovali plastové nádoby, k nimž se osoba naklonila, a tedy u nich vlastně vyjádřila záměr komunikace.

„Naše zjištění ukazují, že psi jsou vnímavější k lidské komunikace, a to způsobem, který byl dříve připisován pouze dětem,“ prohlásil Topal. Vědci prý tímto vysvětlují, proč tolik lidí zachází se psy, jako by to byly děti.

Zřejmě to má smysl a psi na takové chování úspěšně reagují.

Soucitný psík Psi s námi pravděpodobně soucítí i podle výzkumu portugalských vědkyň z Biomedicínského institutu Abela Salazara v Portu. Zvířecí empatie je však mnohem složitější, než se zdá. Karine Silvaová a Liliana Sousaová popsaly u psů jev „emocionální nákazy“. Emocionální nákaza je spíše automatická reakce na různé chování. Například když zívnete, zívnou i ostatní ve vašem okolí, včetně psů. Je to jakési mimikry na podvědomé úrovni a nikdo neví přesně, proč k tomu dochází.

„U psů však dochází k více věcem než k pouhému kopírování,“ říká Karine Silvaová, která se zajímala zejména o terapeutické psy. Ti navštěvují fyzicky nemocné, ale i mentálně postižené nebo seniory. Domácí zvířata, zejména psi, se podle ní při rozrušení chovají jako děti.

Když jejich známí lidé předstírali úzkost, psi projevili soucitný zájem.

Základem vztahu je komunikace Podle vědkyň jsou i netrénovaní psi citliví na lidskou nouzi a mohou jednat vhodným způsobem, aby přivolali pomoc. Samozřejmě si pak jejich chování musí další člověk vyložit správně.

V experimentech majitelé psů předstírali srdeční záchvat, nebo nafingovali nehodu, při níž na ně spadla knihovna, a oni se zpod ní nemohli dostat. Při těchto pokusech se psi jen zmateně dívali a mnoho toho neudělali.

Podle vědkyň za to může chemie. „Psi musí také cítit a slyšet signály stresu, aby na ně mohli řádně reagovat. Jinými slovy, pravděpodobně nelze psa tak snadno oklamat,“ říká Sousová s tím, že schopnost empatie je podle její teorie klíčovou v domestikaci.

Jak shrnout nové objevy? Možná stejným pravidlem, jaké lze slyšet i v manželské poradně, tedy že dobrá komunikace je základ vztahu. Podle vědců to platí i pro psy.

Jakého psa si vybrat? *Podle profesora psychologie Stanleyho Corena z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru se celková inteligence psa se skládá ze tří složek: instinktivní, adaptivní a pracovní inteligence.

Instinktivní inteligence se týká geneticky zakódovaných dovedností, dále upevněných cíleným výběrem a šlechtěním daných plemen na určitý druh výkonu. Adaptivní inteligence je dále tvořena schopností učit se a schopností samostatně řešit problémy.

Ta je u prošlechtěných plemen psů horší než u vlků nebo u dingů. Psi se častěji obracejí k člověku se žádostí o pomoc, ale samostatně problémy řešit spíš neumějí. Pracovní inteligence je charakterizována schopností osvojit si povel při co nejmenším počtu opakování a stejně tak uposlechnutí povelu na co nejmenší počet opakování povelu.

*Mezi plemena, která obecně vynikají adaptivní inteligencí, patří dobrman, německý ovčák, pudl a šeltie. Teriéři, malamut, sibiřský husky, samojed, čivava či knírač mají výbornou schopnost řešit problémy, ale hůře a pomaleji se učí, naopak zlatý a labradorský retrívr a belgický ovčák se učí dobře a rychle, ovšem samostatná schopnost řešení problémů je u nich omezená.

*V žebříčku pracovní inteligence se na prvním místě umísťuje border kolie, dále je pudl, německý ovčák, zlatý retrívr, dobrman, šeltie, labrador, rotvajler a australský honácký pes. Na posledních příčkách je afghánský chrt, basenji, anglický buldog a další.

Co je to etologie? Etologie je vědní obor v rámci zoologie, který se zabývá studiem chování živočichů, rozeznáváním jeho vrozených a naučených složek, ontogenetického a fylogenetického vývoje vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného druhu.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Muž, či žena?

Archeologický tým objevil ve Statenicích u Prahy hrob s lidskými pozůstatky z...

Kanaďanka se probudila vedle...

„Nikdy v životě jsem se tak nebála,“ řekla Ruth Hamiltonová poté, co se v její...

Když si kráva odskočí: Vyměšováním...

Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující...

Česká výprava do Afriky: Osmičlenný...

Čeští odborníci z českobudějovického biologického centra Akademie věd,...

Osteoporóza přichází nenápadně

Denzitometrie neboli měření hustoty minerálů v kostech je jedním z...

Využití virtuální reality pro...

Unikátní systém, kombinující využití virtuální reality a výcvikové haly o...

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...

Ochutnáme jahody a maliny bez virů?

Jaké viry jahodám a malinám škodí? Jakým způsobem je před nimi chránit,...

Léky z krevní plazmy denně pomáhají...

Darování krevní plazmy je stejně důležité jako darování krve – zachraňuje životy....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Elektrický mozkový implantát léčí deprese

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...
Rakovina prsu: Stále vážná hrozba

Rakovina prsu: Stále vážná hrozba

Říjen je již tradičně měsícem boje proti rakovině prsu. Díky unikátní studii Inovace pro...
„NEJ“ ze světa dinosaurů

„NEJ“ ze světa dinosaurů

Dinosauři byli v historii planety Země těmi největšími a nejtěžšími tvory,...
Využití virtuální reality pro plánování a simulaci vojenských misí

Využití virtuální reality pro...

Unikátní systém, kombinující využití virtuální reality a výcvikové haly o...
Mata Hari: Nejslavnější špionka, která nikdy žádné informace nedodala

Mata Hari: Nejslavnější špionka,...

Je 15. října 1917. První světová válka trvá už tři roky a ještě více...
Světlo svobody září z Hořic do naší země

Světlo svobody září z Hořic do...

Světlo svobody v Hořicích v Podkrkonoší neuhasíná. Na projekt dvojice...
Sezóna respiračních onemocnění udeří razantně

Sezóna respiračních onemocnění...

Podzimní sezóna respiračních onemocnění přijde letos s větší silou. Odborníci...
Když tetřívci „pšoukají“

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....
Zřejmě nejdrzejší přepadení vlaku v historii zlodějům štěstí nakonec nepřineslo

Zřejmě nejdrzejší přepadení vlaku v...

Ačkoliv přepadení vlaku je v knihách a filmech poměrně vděčným námětem, najde...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.