Osobité vylepšení výkladů

Japonská robotická manekýna

Roboti vzešlí z rukou korejských či japonských inženýrů již zvládají řadu pomocných prací, například číšníka, uklízečku či dokonce učitelku. Na seznam profesí, které dnes mohou být v Asii robotizované, nedávno přibyla další – modelka!

Robotické manekýny by měly ve výkladech obchodů předvádět oblečení v pohybu. Nová atrakce je k vidění v obchodním domě Takašijama v Tokiu. Robot, respektive android pojmenovaný Geminoid-F, má předvádět oblečení v přirozenějších pozicích, než dosavadní statické figury.

Naprogramován je tak, že většinu času sedí a hledá cosi ve svém mobilním telefonu. Její senzory dokážou zachytit pohyby kolemjdoucích. Na jistý pokyn se vztyčí, pošle vaším směrem milý úsměv a projde se jako skutečná modelka.

Co dokáže malý měsíc?

Io a polární záře na Jupiteru

Polární záře se objevují v momentě, kde dojde ke kolizi proudu nabitých částic s magnetosférou planety. Na zemi jsou patrné jen v momentě, kdy dojde silnému výronu tzv. plazmatu naším směrem. Konstantní polární záře Jupitera však mají jiný původ:

může za ně jeho měsíc Io a jeho silný vulkanismus. Drobné fluktuace jejich intenzity však stále přičítali kolísavé aktivitě Slunce. K rozhodnutí mezi oběma variantami bylo zapotřebí delšího každodenního pozorování, které by přineslo reprezentativní soubor dat k porovnání se záznamy sluneční aktivity.

Tato data získal astrofyzik Bertrand Bonfold z univerzity v belgickém Liège a jeho kolegové díky pětiměsíčnímu pozorování prostřednictvím Hubbleova teleskopu. Analýza skvělého datového souboru ukázala, že Io má na Jupitera větší vliv, než se dříve předpokládalo.

Vliv Slunce však také nelze vyloučit. Vědci se proto již těší na data, která získají od sondy Juno. Ta by měla k Jupiteru dorazit v roce 2016.

Jedinečný nález dávného hmyzu

Nejstarší netopýří upír z jantaru

Mezi netopýry nalezneme i několik druhů se specializací na saní krve teplokrevných obratlovců. I sami netopýři jsou však objekty hmyzu s podobnou specializací. Jde o mouchy z čeledí klošovitých (Streblidae) a  muchulovitých (Nycteribiidae).

V jantaru pocházejícím z dolu La Búcara v Dominikánské republice objevil nedávno zoolog George Poinar ze Státní univerzity Oregonu mouchu, která podle všeho netopýřím parazitem z čeledi klošovitých. Podle jeho odhadů byla moucha lapena do pryskyřice před 20 000 000–30 000 000 let.

Jedná se o zcela jedinečný nález – tyto mouchy totiž opouštějí těla netopýrů pouze za účelem páření.

Druhé místo po originálu

Nejstarší kopie Mony Lisy

Leonardova Mona Lisa, jejíž originál dnes visí v pařížském Louvru, je pravděpodobně nejkopírovanějším obrazem všech dob. V depozitářích madridském Museo del Prado vědci nedávno nalezli obraz, který je podle nich první ze všech kopií Mony Lisy v řadě.

S identifikací jim napomohla technologie infračervené reflektografie. Tato technologie umožňuje nahlédnout do spodnějších vrstev obrazu, nepřístupných běžnému pohledu. Když vědci srovnali snímky kopie z Madridu s těmi, které byly v roce 2004 získány z originálu, zjistili zvláštní věc.

Na kopii byly patrné stejné opravy vzniklé během malování, jako na originálu. Podle zástupkyně ředitele Musea del Prado Gabriele Finaldiové musela být tedy kopie obrazu vytvářena prakticky současně s tím, jak na originálu pracoval sám Leonardo.  Autorem kopie mohl být tedy některý z Leonardových španělských žáků.

Robot inspirovaný večeří

Robotický krab proti rakovině

Tradiční singapurskou pochoutkou je krab připravený na čili. V roce 2004 si jej po práci společně dopřáli enterolog (střevní specialista) Lawrence Ho z místní Národní univerzitní nemocnice a Louis Phee ze singapurského Nanyang technologického institutu a Sydney Chungem z Hong Kongu.

Inspirováni společným hovorem i jídlem se rozhodli sestavit robota v podobě kraba, který by mohl v lidském těle odstraňovat zhoubnou tkáň. Robot se dostane do pacientova těla skrze ústa. Je připevněn k endoskopu, skrze nějž chirurgové navigují jeho pohyb.

Hákem na svých klepítkách robot odstraní rostoucí nádor, zároveň do rány vypouští látky, které podporují srážení krve a zabraňuje tak vnitřnímu krvácení. Tento způsob operace je podstatně méně invazivní, než běžné či laparoskopické operace.

Kandidát na Darwinovu cenu?

Skok z nejvyšší výšky přeložen na srpen

Rakouský specialista na sportovní extrémy Felix Baumgartner drží již řadu světových rekordů ve skocích z extrémních výšek. V jeho sbírce rekordů stále jeden chybí: nejdelší volný pád. Po delší dobu trvajících přípravách si tento odvážný muž na letošní srpen naplánoval skok z letadla z výšky 120 000 stop, což odpovídá výšce přes 36,5 km.

Současný rekord v délce volného pádu drží bývalý důstojník Letectva Spojených států Joe Kittinger (31 400 m). Baumgartner se chystá všechny obtíže překonat oblečením speciálního skafandru, podobného těm, které využívají kosmonauti.

Fyzikální model skoku předpokládá, že po 35 vteřinách od opuštění balonu, s nímž do výše vystoupá, překoná rychlost pádu rychlost zvuku. Padák se má otevřít ve výšce asi 1600 metrů nad zemí. Tedy asi po 5 minutách volného pádu.

Krychle do bytu

Robůtek pochytá odpadní teplo

Němečtí inženýři Andreas Meinhardt a Daniel Abendroth nedávno představili zařízení, které dokáže posbírat „odpadní“ teplo a následně vás ohřát. Na soutěžní přehlídce Prix Émile Hermès konané v Paříži obsadili 2. místo.

Jejich prototyp s názvem Hagent vypadá jako nepříliš slibná černá krychle, dokáže však podivuhodné věci. Jednou z jeho zásadních součástí jsou tepelná čidla umožňující mu navigaci ke zdrojům tepla. Uvnitř skrývá materiál, který umožňuje skladovat energii díky tomu, že přechází mezi skupenstvími: z pevné látky na kapalinu či z kapaliny na plyn. Uloženým teplem vám pak může třeba ohřát nohy.

Nečekaná zákruta evoluce

Většina mořských ryb z jezera

Ryby jsou skupinou obratlovců, jejichž nejstaršího společného předka je třeba pochopitelně hledat v oceánech. Paprskoploutvé ryby to však podle Grety Vegové a Johna Wiense ze Stony Brook University ve státě New York v USA vzaly do moře oklikou přes sladkou vodu.

Podle jejich analýz žily pra-ryby ze skupiny Polypteriformes, z jejichž lůna paprskoploutvé ryby vzešly, ve sladké vodě asi před 300 000 000 let. A co víc! Do moře se podle nich vrátily až mnohem později, asi před 170 miliony let.

Během takto krátké doby se stihly úspěšně adaptovat natolik, že dnes tvoří asi 75 % všech druhů mořských ryb.

Ultrazvuk mezi primáty

Nártouni komunikují tajným kanálem

Komunikaci prostřednictvím pro člověka neslyšitelných tónů prozradili nártouni chováním, které u nich biologové pozorovali již dlouho. Otevírali ústa, nevycházel z nich však žádný pro nás slyšitelný zvuk.

Primatoložku Marissu Ramsierovou z Humboldt State University v severní Kalifornii napadlo umístit zvířata před ultrazvukový detektor a prověřit, zda nějaký zvuk přece jen nevydávají. Měření ukázala, že nártouni běžně komunikují na hladině 70 kilohertz (lidské ucho je schopno registrovat zvuky asi do 20 kHz), zachytit však dokážou i zvuk o frekvenci 91 kHz.

Tento způsob komunikace, jenž bychom mohli přirovnat ke komunikaci vysílačkou na zvláštním kanálu, jim podle všeho usnadňuje varování před nebezpečím v podobě blížícího se ještěra, hada či dravého ptáka.

Země obalená „špagetami“

Superpočítač předpovídá „kosmické počasí“

Kosmickým počasím vědci někdy nazývají bouřlivé turbulence nabitých částic ze Slunce, způsobené interakcí s magnetickým polem Země. Jelikož mohou tyto turbulence způsobit na Zemi řadu problémů se stále komplikovanější a citlivější technikou, je velmi důležité, aby si vědci osvojili schopnost problémy tohoto typu předpovídat.

Američtí vědci nedávno využili kapacity superpočítače Cray XT5 Jaguar z vlastnictví Národní laboratoře v Oak Ridge. Podle této simulace to vypadá, jako by byla Země obalena obřími špagetami.

Další krok při průzkumu bylin

Čínský elixír mládí

Keř Dichroa febrifuga je po staletí úspěšně využíván v tradiční čínské medicíně jako lék proti malárii. Američtí lékaři, kteří její vlastnosti nedávno zkoumali vědeckými prostředky, v něm však objevili skutečný elixír mládí.

Biologové pod vedením Tracy Kellerové z Harvardovy univerzity ukázali, že látka halofuginon, která se nachází zejména  v kořenech rostliny, vyvolává v buňkách pocit „stavu nouze“. Buňka pak zastaví syntézu těch proteinů, které nejsou pro život buňky zcela nezbytné.

Tento mechanismus je zodpovědný za její antimalarické vlastnosti – zabraňuje totiž plasmodiím, původcům malárie, v růstu. Podobným způsobem však zabraňuje i vzniku proteinů imunitní odpovědi zodpovědné za autoimunitní problémy (zejména záněty).

Z hlubin do výšin

Jak ježovky inspirují beton?

Propojení mořských živočichů, proslavených silnými obrannými ostny a betonových konstrukcí na první pohled jistě vypadá jako poněkud přitažené za vlasy. Ovšem jen do té doby, než uslyšíme, že velmi komplikovaná vnitřní struktura jejich pevných ostnů může inspirovat pevnější betonové konstrukce.

Podle týmu vědců pod vedením Helmuta Coelfena z univerzity v německé Kostnici spočívá tajemství jejich unikátních vlastností (vysoká tvrdost a pružnost zároveň) v jedinečné kombinaci dvou komponent, „cihel“ a „malty“, které jsou obě tvořeny různými formami uhličitanu vápenatého (vápence).  Celých  92 % ostnu je tvořeno krystalickou formou vápence („cihly“), zbytek připadá na nekrystalickou formu („malta“).

Překvapení z Madagaskaru

Nejmenší chameleon světa

Chameleoni jsou ještěři známí mimo jiné tím, jak dokonale se dokážou v přírodě maskovat. Několik nově objevených madagaskarských druhů si svou nenápadnost v přírodě zajistilo ještě jinak, než ostatní druhy.

Objevit je je těžké i pro největší odborníky. Nejsou totiž o moc větší, než lidský nehet. Je mezi nimi i druh Brookesia micra, který je nejen doposud nejmenším známých druhem ještěra, ale i jedním z kandidátů na nejmenšího obratlovce světa. Dospělí jedinci dorůstají v těle asi 16 mm, včetně ocasu zhruba dvojnásobek.

Trypanozomy pod palbou

Bakterie jako spojenec proti spavé nemoci

Bakterie má většina z nás zafixována spíše jako původce nemocí. Tyto jednoduché mikroorganismy však dokážou vykonávat i pestrou řadu funkcí, které jsou lidem k užitku. Belgičtí vědci přišli nedávno s návrhem, jak se s bakteriemi spojit a udolat tak obávaného nepřítele:

původce spavé nemoci trypanozomu spavičnou. Vědci pod vedením prof. Van Der Adbeeleho z Institutu pro tropická onemocnění v Antwerpách se nyní snaží přinutit bakterie Sodalis glossinidius, aby produkovali nanotělíska, která zasáhne parazita a zabrání mu v dalším vývoji.

Vše se stane v těle mouchy, kde bakterie běžně žije a napomáhá jim s trávením potravy.

Roste v Bolívii nebezpečí pro svět?

Nejrychleji rostoucí kopec světa

Termín „růstový spurt“ znají především rodiče těch nejmenších dětí. Stejné slovo je však v poslední době často k zaslechnutí v souvislosti s vrchem Uturuncu v Bolívii. Ten se zdvihá s rychlostí téměř 1,5 cm ročně, což ve světě geologů představuje ekvivalent běhu Usaina Bolta.

Vulkán však spurtuje s vytrvaleckou výdrží: své tempo si podle satelitních měření udržuje posledních 20 let. Podle vulkanologa Shanaka de Silvy z University of Oregon v USA se jedná o tempo i dobu růstu, která nemá v žádném záznamu vulkanologů obdobu.

I když se Uturuncu nachází ve vulkanicky velmi aktivní oblasti s několika spícími supervulkány v okolí, neexistují podle Shanaky žádné vážné indicie, že by růstový spurt skutečně znamenal vznik nebezpečného supervulkánu.

Bakterie z hloubek

Japonské zemětřesení „přikrmilo” mikroby

Obří zemětřesení, které v březnu loňského roku zasáhlo Japonsko a řadu dalších pobřežních oblastí Tichého oceánu, nezamíchalo kartami jen na souši. Prasknutím zemské kůry se do mořské vody uvolnily obří zásoby metanu.

Pro řada bakterií, které získávají své živobytí právě z tohoto plynu, začaly skutečné hody. Podle analýz týmu pod vedením Šinsuke Kawagučiho byla 36 dní po katastrofě koncentrace bakterií na sedminásobku běžného stavu.

Kromě druhů běžných v mořské vodě vědci ovšem objevily i ty, které běžně žijí v zemské kůře. Po 98 dnech byla koncentrace bakterií již víceméně v normálu. Pro vědce představovaly tyto výzkumy jedinečnou příležitost ke studiu druhů bakterií, které jinak žijí skrytým životem v hlubinách zemské kůry.

Nová technologie

Létající strojek z 22 vrstev

Díky nové technologii, kterou představili inženýři z amerického Harvardu, je možné sestavit si robota prostým přidáváním vrstev. Nová technologie slouží k sestavení drobného létajícího robota, jemuž jeho tvůrci přezdívají Monolithic Bee neboli Mobee.

Výsledek je možné seskládat z 22 dvou vrstev šestiúhelníkovitého tvaru, vyrobených buď z kovu či z uhlíkových vláken, které do sebe zapadají jako formičky.

Vědci již umějí manipulovat s elektrony

Vzniknou nové materiály?

V době, kdy byla atomová fyzika v plenkách, si vědci představovali vztah mezi atomovým jádrem a elektrony okolo něj podobně jako Slunce a kolem něj obíhající planety. Nástup kvantové fyziky však tento jednoduchý model zničil.

Namísto něj nastoupil model, podle nějž je elektron je v obalu v určitém orbitalu pouze s jistou pravděpodobností – je tedy vlastně  zároveň všude a nikde. Vědci  Riceovy univerzity v americkém Houstonu pod vedením Brendana Wykera pracovali s energeticky neskutečně vybuzenými atomy (v tzv.

Rydbergově stavu), kde elektrony obíhají neskutečně daleko (až 0,5 milimetru!) od jádra atomu a dosáhli toho, že elektron obíhal v obalu způsobem podobným, jako planeta. Ne však tak docela – spíše jako jakési mračno, nikoliv nepodobné právě Trojanům.

Vědci doufají, že postupné ovládnutí „choreografie“ pohybů elektronů povede postupně k ovládnutí chemických reakcí a produkci nových materiálů.

Skejťák telepat

Skateboard lze ovládat myšlenkami

Firma Chaotic Moon Labs, působící v Texasu v USA, představila „prkno s kolečky“, které pohání elektromotor a řídí jej myšlenky jezdce. Funguje na principu snímání mozkových vln. Jezdec si upevní na hlavu zařízení, které vyvinuli vědci z firmy Emotiv. Headset vysílá signály z mozku přes USB konektor do skateboardu, kde je připevněn tablet Samsung s operačním programem Windows 8, jenž pohání 800 W elektromotor.

„Myšlenkový skejťák“ se může na veřejnost vydat po tréninku se stacionárním počítačem, kdy se naučí, jak správně „myslet“. A počítač naopak, jak číst jeho myšlenky. Pak už se jen člověk v myšlenkách zaměří na bod, ke kterému se chce dostat a jakou rychlostí. Myšlenky a skateboard ho tam dostanou.

Efekt rudé róby

Červenou jako na býka?

Zbrusu nová studie ukazuje, proč žena, oděná v červený oděv, přitahuje pozornost opačného pohlaví. Muži totiž  ženy oděné do rudé označili jako ty náruživější, s větším zájmem o sex. To podle vědců ukazuje, že si lidé červenou spojují podvědomě s plodností.

Podle psychologa Adama Pazdy z Rochesterské univerzity v USA za to může pud primátů. „Mnoha samicím primátů v plodném období, když hladina jejich estrogenu stoupne na vrchol, zčervenají tváře. Tato zarudlá pleť dává samcům jasný signál, že nastal čas,“ vysvětluje autor studie Pazda s tím, že totéž by mohlo platit i pro lidi. V předchozí studii vědci prokázali, že muže více přitahují ženy oblečené do červené než do bílé barvy. Bez ohledu na střih oděvu. Mužům stačí červené tričko.

DNA vypovídala

Ötzi měl alergii na mléko

Již před 20 lety objevené zachovalé tělo pravěkého muže, řečeného Ötzi, vydalo vědě další svědectví. Podle aktuálního výzkumu Carstena Pusche, který proběhl na univerzitě v německém Tübingenu, trpěl „ledový muž“ nesnášenlivostí na mléčný cukr, laktózu, a měl problémy s krevním oběhem. Tento výsledek je součástí informací, které vědci vyčetli z Ötziho DNA.

Jurský parazit

Obří blecha trápila už dinosaury

Podle nejnovějších fosilních nálezů gigantických blech se zdá, že se s tímto dotěrným parazitem trápili už  dinosauři před 165 miliony lety. Nejstarší dosud známé zkamenělé blechy objevil vědecký tým vedený entomologem Andrém Nelem z pařížského Muzea přírodních věd v Číně.

Dohromady nalezl devět fosilií gigantických blech, které pocházejí z různých období střední jury (před 165 miliony let) a spodní křídy (zhruba před 125 000 000 let).

Malé velké informace:

Nedokážete přežít den bez toho, aby mnohokrát nezkontrolovali své maily, Facebook či Twitter?  Problém se závislostí na internetu je dnes tak vážný, že se jím zabývají specialisté na celém světě. Američtí vědci nedávno „změřil“ sílu závislosti a konstatovali, že poráží i dosud největší strašáky: cigarety a alkohol.

Studenti z Yaleovy univerzity nedávno objevili v Amazonii houbu Pestalotiopsis microspora, která umí rozložit polyuretan (umělý polymer s mnohostranným využitím) rozložit, ale zvládne to i bez přístupu kyslíku.

Objev obřích různonožců se zdařil britsko-novozélandskému týmu při průzkumu hlubokomořského příkopu Kermadec asi 7 km pod mořskou hladinou. Jedná se o druh Alicella gigantea, jehož největší zástupci mohou měřit okolo 30 cm.

Tvor, kterého biologové nedávno vytáhli z hlubin nedaleko Nového Zélandu, je jakousi fantastickou zvětšeninou druhů, které tvoří mořský plankton.

Tetřev byl u nás dříve v mnoha oblastech běžným druhem. Kdy ale přesně zmizel ze kterých oblastí, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci, to se pokusí Česká společnost ornitologická zmapovat za účasti veřejnosti v novém projektu.

Každý z vás může přispět svými vlastními vzpomínkami, vyzpovídáním pamětníků, přepisem rodinných historek nebo některým z dalších způsobů, které jsou popsány na webu www.birdlife.cz/tetrev.html.

3D tiskárny si před nedávnem připsaly další významný krok kupředu na svém vítězném tažení světem. 83letá belgická důchodkyně získala díky 3D tiskárně protézu celé spodní čelisti. Podle lékařů z Biomedicínského centra univerzity v Hasseltu jde o první kompletní protézu čelisti vzniklou tímto způsobem.

Svátek sv. Valentýna má své fanoušky i ve vědecké komunitě. Britští vědci z univerzity v Birminghamu využili tuto příležitost a z atomů drahých kovů palladia a zlata vytvořili něco, čemu říkají „nejmenší valentinka na světě“.

Srdíčko o velikosti 5 nanometrů je o 3 nanometry menší než poslední podobný počin z roku 2010.

Bělořit šedý je zpěvný pták zhruba velikosti vrabce, s nímž se můžeme setkat i u nás. Kanadští ornitologové nedávno otestovali jeho migrační trasu kanadských populací pomocí geolokátoru a výsledek jim skutečně vyrazil dech.

Nejdelší z jejich tras z Aljašky do subsaharské Afriky měří 14 500 km. Každý den uletí tito drobní ptáčci, kteří váží pouhých 25 gramů, celých 290 km.

Za dobu, po kterou je pátrání po vzniku života na Zemi v rukou vědy, padla velká řada nejrůznějších návrhů. Mluvilo se příbojové zóně oceánů, hlubinách moří v blízkosti tzv. černých kuřáků či dokonce o hlubinách zemské kůry.

Tým ruských vědců přišel nedávno s novou a dlužno říci, že velmi provokativní myšlenkou. Život podle nich započal ve sladkovodním rybníčku.

Sladkovodní druhy delfínů patří k nejohroženějším druhům živočichů vůbec. Dnes už je prakticky potvrzeno, že delfínovec čínský z řeky Jang-c´-ťiang definitivně vyhynul. Aby stejný osud nepotkal i delfínovce gangžského a orcelu tuponosou, nechala vláda Bangladéše vyhlásit mangrovníkové bažiny Sundarbans přírodní rezervací.

I když práce vědců vypadá jako ta nejserióznější činnost na světě, ani této komunitě se nevyhýbá masové užívání sociálních sítí. Editoři jednoho odborného časopisu zaměřeného na medicínský výzkum Journal of Medical Internet Research si udělali průzkum, který dával do souvislosti počet „tweetů“ o článcích a finální počet jeho citací. Ukázalo se, že o dobrých článcích vědci i více „štěbetají“.

Nejsušší místo na světě, poušť Atacama v chilských Andách, není tak mrtvá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Asi 2 metry pod povrchem zde vědci nedávno objevili velmi čilý bakteriální život. Tento objev dává jistou naději budoucím expedicím na Mars, které budou na rudé planetě pátrat po stopách života.

Rada tedy zní: Je třeba sondovat větší hloubky!

Jste bez stálého partnera a chcete si zazpívat milostný duet? S novými rukavicemi, které vyvinuli inženýři z univerzity na univerzitě ve Vancouveru, by to nemusel být až tak velký problém. Pohyby rukou, snímané čidly v rukavicích, mohou pomocí počítače vytvořit skutečnou melodii.

Nacvičení i jednoduché písně však není snadné a podle tvůrců vynálezu je do něj třeba investovat přinejmenším 100 hodin času.

Jste zaregistrovaní na internetové seznamce a máte za sebou řadu krátkých, ale neuspokojivých vztahů? Podle amerických psychologů je nízká efektivita internetového seznamování zapříčiněna tím, že budoucím „partnerům“ chybí informace o klíčových ingrediencích stabilních vztahů.

Kromě informací o tom, jak člověk reaguje v nenadálých situacích, jde o schopnost zvládat dlouhodobý stres.

STALO SE

Před 510 lety

9. 5. 1502 vyplul Kryštof Kolumbus ze Španělského Cádizu na svou čtvrtou a poslední výpravu do Nového světa. Se čtyřmi karavelami a téměř 140 muži, mezi nimiž byl i jeho bratr Bartoloměj a syn Fernando, jel prozkoumat pevninu, na kterou narazil při třetí cestě.

Konkrétně chtěl objevit úžinu, kudy by proplul dál na západ. Kolumbus doplul k jižnímu cípu Kuby a odtud se vydal jihozápadním směrem, až doplul k pobřeží Hondurasu.

Před 115 lety

13. 5. 1887 italský fyzik, vynálezce a podnikatel Guglielmo Marconi poslal poprvé zprávu pomocí bezdrátového spojení. Přes Bristolský kanál, na vzdálenost 6 kilometrů z pobřežní vesnice Lavernock na ostrov Flat Holm, došla zpráva „Jste připraveni“.   (?).

Před 110 lety

15. května 1902 identifikoval archeolog Valerios Stais artefakt, známý pod názvem „mechanismus z Antikythéry“, jako nejstarší analogový počítač. Podle Staise pomocí tohoto ozubeného soukolí určovali již starověcí Řekové postavení hvězd a planet.

Úroveň miniaturizace a složitosti jeho částí se podle odborníků vyrovná hodinám konstruovaným v 18. století.

Před 38 lety

9. 5. 1974 byl oficiálně zahájen pravidelný provoz na prvním úseku pražského metra. Na úseku trasy C dlouhém 6,7 km bylo 9 stanic a vozy sovětské výroby jezdily mezi zastávkami Sokolovská a Kačerov. Nyní síť metra v hlavním městě měří 59,4 km a vozy zastavují celkem v 57 stanicích.

Před 25 lety

11. 5. 1987 se v Baltimoru v USA uskutečnila první úspěšná transplantace srdce a plic zároveň. Jde o velice vzácnou operaci, neboť je pro ni potřeba specifický dárce. Kombinovaných transplantací srdce a plic se ve světě dělá přibližně 80 ročně.

U nás tento typ transplantace provedl (poprvé a zatím naposledy) v roce 2007 tým chirurgů z IKEMu pod vedením Jana Pirka.

Před 15 lety

11. květen roku 1997 je v historii zapsán jako výhra umělé inteligence nad lidmi. V tento den totiž vůbec poprvé v dějinách porazil počítač Deep Blue od firmy IBM šachového velmistra Gariho Kasparova, jak jinak než v partii šachu.