Domů     Historie
V Indii nalezli kostru nejstaršího leprotika
21.stoleti 2.6.2009

Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras. Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras.

Přes to, že je lepra známa lékařům prakticky od doby vzniku moderní medicíny, patří stále k nejméně prozkoumaným infekčním chorobám vůbec. Její původce, bakterie Mycobacterium leprae, se totiž velmi obtížně kultivuje v laboratorních podmínkách a  kromě člověka má pouze jednoho dalšího přirozeného hostitele, jihoamerického pásovce. Její pravlastí je podle všeho Afrika, odkud se rozšířila s lidskou populací, která ji opustila asi před 40 000 roky.  Její první zaznamenané případy v Evropě pocházejí až z doby přelomu 4. a 3. století př.n.l., kdy své mohutné tažení na východ podnikl Alexandr Makedonský. Své další tažení do Evropy zažila zejména během křižáckých válek. Lepra je považována za typickou civilizační chorobu. Není totiž příliš nakažlivá a může se projevit až v momentě, kdy jsou lidé v dostatečně dlouhém kontaktu, nejlépe v prostředí měst. Kostra nalezená Balathalu v indickém státu Rádžastán byla snadno k rozpoznání. Podle hinduistické tradice, která předepisuje spalování a nikoliv pohřbívání mrtvých, by dokonce ani být nalezena neměla. Privilegium být pohřben žehem bylo podle Atharvavédy odepřeno pouze desperádům, těhotným matkám, obětem kouzel a uřknutí nebo právě leprotikům. Jejich těla byla pohřbívána velmi zvláštním způsobem. Tělo bylo umístěno do komory vytvořené několika velkými kameny. Zbylý prostor v takto uměle vytvořené jeskyňce byl vyplněn popelem ze spáleného trusu krav, který je ve védské tradici považován za posvátnou substanci s očistnými účinky. Kostra nese řadu nepochybných znaků o tom, že patřila člověku, který zemřel na lepru. Lebka je v čelních a nosních partiích doslova „rozežraná“. Vědci se z ní nyní pokoušejí izolovat bakteriální DNA, která by jim prozradila, jak se genetický výbava obávaných patogenů vyvíjela a kudy migrovali. 

Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz