Předpovídáním budoucnosti se lidé zabývají odnepaměti. Vzpomeňme na věštírnu v Delfách nebo na Nostradama, známého svými proroctvími. Ne všechny vize budoucnosti jsou však opředeny tajemstvím či magií, i když i takové se najdou.

Zapomeňte na křišťálové koule či výklad z kávové sedliny. Mnoho dnešních předpovědí, které se dostávají na veřejnost, je založeno na jasných empirických podkladech a vyplývá ze zkušeností a schopností novodobých proroků vyvozovat závěry z informací, které mají k dispozici. Říká se jim různě, nejčastěji se ale může setkat s pojmem futurolog.

Většina špičkových světových společností má svého futurologa, který jim pomáhá určit budoucí směr vývoje. Jedním z nejznámějších je Dave Evans, futurolog společnosti Cisco. Ten před nedávnem zveřejnil seznam deseti technologií, které v příštích deseti letech změní svět. Jaké jsou tedy Evansovy předpovědi pro nejbližší období?

1. Video trvající 125 000 000 let

Co: Doba zetabytová

Kdy: 2015

Podle Davea Evanse přichází takzvaná doba zetabytová. Jak obrovské to je číslo, se ukáže v porovnání s běžně užívaným DVD. Jedno DVD má kapacitu 4,7 gigabytu. Tisíc gigabytů je jeden terabyte a zetabyte je miliarda terabytů – tedy 1021! To je už vskutku těžko představitelné množství, a přitom už tento rok lidstvo vyprodukovalo přibližně 1,2 zetabytu nových dat. To představuje například 125 milionů let sledování videa.

Již v roce 2015 přitom bude přes 90 % veškerých dat putujících přes internet právě video. Lidé ho budou chtít nejen stahovat, ale hlavně sledovat on-line na všech zařízeních od počítačů přes televize až po chytré telefony.

Proto bude tak důležité, jak se s tímto požadavkem technologie dokážou vypořádat.

2. Senzory i pro krávy

Co: Internet věcí

Kdy: 2020

Že jste o něm ještě neslyšeli? Internet věcí je vlastně úplně normální internet. Jen se do sítě místo lidí připojují věci. Tedy cokoliv jiného než lidé. Kromě počítačů, tabletů či mobilních telefonů se totiž stále častěji připojují i jiná zařízení, která nejsou přímo ovládána člověkem.

Mohou to být například auta, domácí spotřebiče nebo různé senzory. Na světě je již nyní dvakrát více věcí online než lidí. Dave Evans předpokládá, že v roce 2015 to bude 25 000 000 000 věcí na 7 200 000 000 lidí a v roce 2020 už zařízení připojených k internetu bude na 50 000 000 000.

Například nizozemská společnost Sparked již do kravských uší namísto standardních visaček s popisky implantovala senzory. Pomocí těchto senzorů jsou nyní údaje o zdravotním stavu stáda a jejich pohybu automaticky odesílána po síti a vyhodnocována.

Ročně tak jedna kráva odešle 200 MB dat. Každé takové zařízení připojené k internetu musí mít svou adresu, které se dá přirovnat k espézetce u automobilů. Protože počet adres neustále narůstá a současný objem již v současnosti nestačí, přechází se na nový protokol IPv6. Díky němu by bylo teoreticky možné přidělit takovou adresu pro každý atom na povrchu země.

3. Centrální paměť lidstva

Co: Cloud

Kdy: 2020

Do roku 2020 bude jedna třetina veškerých dat v cloudu, tedy uložená na vzdálených serverech a nikoliv v domácích či pracovních počítačích. Veškerá svá data tak budou mít lidé k dispozici tam, kde bude přístup k internetu.

Už se vám tak nestane, že někde zapomenete USB flash disk a o svá data přijdete. Nejde však jen o data, na podobném principu budou fungovat i počítačové programy. Lidé budou posílat jen příkazy a zpět se jim budou po síti vracet jen výstupní data.

4. Rychlost především

Co: Superrychlá síť

Kdy: 2020

K využívání cloudových služeb je logicky nutná velmi kvalitní a obzvláště rychlá síť. Dave Evans předpokládá, že do čtyř let se rychlost připojení k internetu zvýší desetinásobně a do roku 2020 by měla běžná rychlost připojení k internetu v domácnostech dosahovat jeden gigabit dat za sekundu.

Touto rychlostí je možné stáhnout celé jedno DVD za pouhých 38 sekund. Dnešní internet je proti takovému hukotu doslova obyčejný hlemýžď.

5. Síla komunikace

Co: Sociální změny

Kdy: 2022

Nové technologie umožňují samozřejmě růst a prohlubování mezilidské komunikace. Jen díky sociálním sítím má dnes téměř každý stovky „přátel“. V důsledku těchto tendencí bude docházet jak ke zrychlení výzkumu a vývoje, tak také k sociálním změnám.

Díky rychlé vzájemné komunikaci jsou lidé schopni čelit i přírodním katastrofám. Například při zemětřesení v Japonsku věděli lidé na americkém pobřeží o blížící se tsunami zásluhou Twitteru dříve, než dostali oficiální varování od úřadů.

Za 10 let budeme prý moci vzhledem k dostupným technologiím sdílet či přenášet informace a aktuální zážitky odkudkoliv kamkoliv na světě.

6. Sbližování virtuálního a skutečného světa

Co: Implantáty s rozšířenou realitou

Kdy: 2030

Dříve se lidé museli technologiím přizpůsobovat. Dnes si již můžeme technologie ohýbat podle svých potřeb. Nové technologie nám přinesou změny například na poli zdravotnictví. Do roku 2030 bychom se tak mohli dočkat mozkových implantátů nebo implantátů v očních čočkách, které nám podle potřeby umožní zobrazit displej kamkoliv se podíváme a poskytnou nám takzvanou augmented reality – rozšířenou realitu. Vzpomeňte na film Minority Report.

Komunikovat s počítači bychom také mohli pomocí gest nebo jen myšlenkou. To by usnadnilo každodenní život lidem s fyzickým postižením a tyto technologie se samozřejmě uplatní se i v řadě dalších oborů.

Již v roce 2010 se na Univerzitě v americkém Marylandu podařilo rozluštit signály mozku odpovědné za pohyb rukou. V blízké budoucnosti tak bude stačit jen pomyslet a veškeré technologie nás poslechnou. Postupně tak dochází ke sbližování virtuálního a skutečného světa.

7. Vymknou se roboti kontrole?

Co: Absolutní robotizace

Kdy: 2035

Úspěchy na poli robotiky, jakých vědci v současnosti dosahují, jsou fascinující. Do roku 2020 bychom se tímto tempem podle Davea Evanse mohli dočkat robotů převyšující fyzickými schopnostmi lidi a disponujících lidskou inteligencí.

Vzpomeňme na úspěch superpočítače jménem Watson, který ve vědomostní soutěži porazil její předchozí šampiony, ač mu byly pokládány stejné dotazy jako lidem. Musel tak rozeznat kontext nebo symboliku, což ještě nedávno byla pro počítače neřešitelná úloha.

Do roku 2025 by pak mohlo být na světě více robotů než lidí a do roku 2035 by mohli nahradit veškerou lidskou práci.

Bojíte se scénáře z filmu Terminátor nebo Matrix? Budou roboti vyžadovat svá práva a vymknou se kontrole. To je katastrofický scénář, který je však velmi nepravděpodobný. Lidé a roboti budou žít v bok po boku a v harmonii.

A pokud by ten váš robot přeci jen neposlouchal, jednoduše mu z internetu stáhnete novou povahu.

8. Nevyčerpatelný zdroj energie

Co: Sluneční superelektrárny

Kdy: po roce 2040

S tím, jak roste světová populace, a rozmáhají se moderní technologie, roste také spotřeba elektrické energie. Za současné situace to představuje značný problém. Jeho řešením je podle Davea Evanse Slunce.

Solární energie je dostupná téměř všude. Na uspokojení celosvětové poptávky po energii by přitom stačilo dvacet pět super-elektráren. V americkém Massachusetts Institute of Technology (MIT), což je věhlasná technologická univerzita, experti vyvíjejí průhledné solární panely, které by mohly nahradit běžná okna.

Na státní univerzitě v Oregonu (rovněž v USA) pro změnu vyvinuli způsob, jak využít pro výrobu solárních panelů běžnou inkoustovou tiskárnu. Díky tomuto postupu je při výrobě panelů dosažena až o 90 % menší produkce odpadu a i náklady jsou výrazně nižší.

Energetická budoucnost naší civilizace je tedy úzce propojena s životadárnou hvězdou.

9. Lidské orgány z tiskárny

Co: 3D tisk

Kdy: po roce 2040

Pokud dnes řekneme tiskárna, téměř každý si představí stroj pro vytištění textu na papír. V oblasti tisku nás ale čekají převratné změny. Už nyní lze tisknout i jednoduché 3D objekty. Tím to však nekončí.

Brzo si již budeme moci stáhnout z internetu i fyzické objekty, stejně jako hudbu nebo video, a vytisknout si je na speciální tiskárně.

Princip je jednoduchý. Namísto vytisknutí dvojrozměrného obrázku přidá tiskárna další rozměr a ve vrstvách tak vytiskne trojrozměrné objekty. Namísto inkoustu ale využívá speciální druhy plastů, jejichž vrstvením dokáže vytvořit třeba i celé jízdní kolo (o tomto principu jsme psali v minulém čísle).

Dokonce i řetěz se vytiskne v jednom kuse a ne v jednotlivých částech, které je potřeba pospojovat. To však zdaleka není konec. V nedaleké budoucnosti bude možné tisknout i lidské buňky a celé orgány. V březnu 2011 vytiskl Dr. Anthony Atala na konferenci TED ledvinu přímo na pódiu – i když, pravda, zatím ještě nefunkční.

Ukázal tak, jakým směrem se bude vývoj tisku ubírat a jak může pomoci nejen v kanceláři.

10. Jsme na takové změny připraveni?

Co: Samo-evoluce (auto-evoluce?)

Kdy: po roce 2040

Jak řekl věhlasný britský fyzik Stephen Hawking (*1942): „Lidstvo vstupuje do éry, kdy bude samo schopno ovlivnit svou vlastní evoluci.“ Možná se to zdá přehnané, ale i podle Davea Evanse k tomuto lidstvo postupně směřuje.

Vezměme v úvahu nedávné objevy. Švédští vědci vytvořili v roce 2009 první robotickou ruku schopnou vnímat cit. Sítnicové implantáty vracejí zrak slepým pacientům. Na univerzitě v Texasu v USA vyvíjejí „rotující“ srdce bez pulsu, imunní vůči tradičním srdečním onemocněním.

Vše je možné. Jedinou otázkou tak zůstává: Jsme na tyto změny připraveni?

Ať tak či tak, dnešní technologie umožňují neuvěřitelné věci a každým rokem je vývoj rychlejší. Kdo by si před deseti lety pomyslel, že dnes budou v běžných mobilních telefonech dvoujádrové procesory mnohem výkonnější než tehdejší špičkové počítače nebo že nás stále častěji budou operovat roboti.

Scény, které se dříve odehrávaly jen ve sci-fi filmech, se postupně stávají realitou. Když se tak nad tím zamyslíme, předpovědi futurologa Davea Evanse už neznějí tak nereálně.

25 událostí, které nás čekají v blízké budoucnosti

1. Internet se vyvine tak, aby umožňoval okamžitou komunikaci bez ohledu na vzdálenost

2. Díky internetovému protokolu IPv6 bude k dispozici dostatek internetových adres. S nadsázkou řečeno bude moci mít svoji adresu doslova každá hvězda ve vesmíru.

3. Dnes víme pět procent toho, co budeme znát za 50 let. Jinými slovy, 95 % toho, co budeme znát za 50 let, bude teprve objeveno.

4. Celosvětový objem dat se zvýší šestkrát v každém z příštích dvou let, zatímco objem

firemních dat poroste padesátkrát.

5. Během dvou let se každých jedenáct hodin zdvojnásobí informace na internetu.

6. V příštích pěti letech jakýkoli povrch bude moci sloužit jako display.

7. V příštích 10 letech se rychlost domácí sítě zvýší dvacetinásobně

8. V roce 2013 dosáhne bezdrátový síťový provoz objemu 400 petabytů za měsíc, přičemž 1 PB odpovídá milionů gigabytů (GB).

9. Do konce roku 2015 bude v průměru vycházet na jednoho člověka jedna miliarda tranzistorů. Každý bude stát od jedné desetiny do jedné miliontiny centu.

10. V roce 2015 bude mít Google zaindexováno přibližně 775 000 000 000 stránek

11. V roce 2015 bude stačit 1 rok k tomu, aby datový objem odpovídal objemu 92 500 000 knihoven amerického Kongresu.

12. V roce 2015 stahování filmů a sdílení souborů dosáhne 100 exabytů, což odpovídá 5 000 000 knihovnám amerického Kongresu.

13. V roce 2015 budou převládat videohovory vytvářející 400 exabytů datového objemu. To odpovídá 20 000 000 knihovnám amerického Kongresu.

14. V roce 2015 telefon, web, email, fotky a hudba vygenerují 50 exabytů datového objemu.

15. První komerční kvantový počítač bude k dispozici v polovině roku 2020.

16. V roce 2020 bude průměrná osoba uchovávat 130 terabytů osobních dat (dnes je to 128 gigabytů). Nárůst bude tedy téměř 1000násobný.

17. V roce 2020 bude k internetu připojeno 35 000 000 000 zařízení (téměř šest zařízení na jednoho člověka).

18. V roce 2020 bude připojeno k síti více zařízení než uživatelů.

19. V roce 2020 univerzální jazykový překladač bude součástí každého zařízení.

20. V roce 2020 osobní počítač v hodnotě tisíc dolarů bude mít procesní výkon lidského mozku

21. V roce 2025 se začne objevovat teleportace (okamžitý přenos objektů) na úrovni částic.

22. V roce 2029 bude 11 petabytů paměti, což odpovídá nepřetržitě puštěnému videu v DVD kvalitě po dobu 600 let, stát 100 dolarů

23. V roce 2030 se začnou používat umělé mozkové implantáty.

24. V roce 2030 bude potřeba mozková kapacita všech obyvatel jedné průměrné vesnice, aby se vyrovnala výkonnosti počítače za tisíc dolarů.

25. V roce 2050 (za předpokladu, že celosvětová populace bude 9 000 000 000 lidí) počítačový výkon v hodnotě tisíc dolarů bude odpovídat procesnímu výkonu všech lidských mozků na světě.