Leckterý člověk žijící uprostřed velkoměsta si může postěžovat, že mu schází zeleň. V italském Miláně však nyní přicházejí s nápadem, jak větší zelené plochy lidem přiblížit. Na balkony a terasy umístí de facto celý les.

Milán je druhým největším italským městem, žije v něm 1 300 000 obyvatel a s přilehlými aglomeracemi počet zde bydlících lidí dosahuje 4 000 000. Aby i v takové metropoli byl život příjemný, sáhla místní radnice k některým zajímavým projektům. Proč neinstalovat přírodu přímo do bytů?

Vzrostlé stromy na balkoně

Mrakodrapy nejsou v dnešním světě ničím neobvyklým, ba naopak. Ale zalesněný mrakodrap? To už je něco jiného. A právě takové stavby navrhla trojice italských architektů Stefano Boeri, Gianandrea Barreca a Giovanni La Varra.

Dvě budovy, z nichž jedna měří 110 metrů a druhá 76 metrů, už v návrzích vypadají zajímavě a neotřele.

Budovy mají betonový skelet a charakteristické jsou pro ně různě vyčnívající balkony, jejichž rozložení připomíná brutalistický styl. Tyto balkony jsou vlastně malou botanickou zahradou. Projekt počítá s tím, že budou osázeny trávníkem, keři i stromy, jejichž výška dosáhne až devíti metrů.

Zeleň obsáhne celkem 10 000 m2, přičemž obytné plochy zaujímají prostor 40 000 m2.

Soběstačnost nadevše

Architekti si zde přizvali na pomoc biology, kteří vymysleli důmyslný ekosystém s vlastním zavlažováním z odpadních vod, které budovy a jejich nájemníci vyprodukují. Les bude schopen produkovat i energii.

Netradiční zalesnění obou domů pohltí velké množství oxidu uhličitého, prachových částic i velkoměstského hluku. Tak se vytvoří vlastní mikroklima, kde o čerstvý kyslík rozhodně nebude nouze.

Byť je v našich končinách fotovoltaika kvůli mediální masáži nepopulární, vyspělé státy se jí nevzdávají. Proto nepřekvapí, že střechy obou mrakodrapů budou vybaveny fotovoltaickými články. Ty navíc doplní i větrná elektrárna, takže budovy nebudou závislé na elektrické síti. Mrakodrapy se již staví a celý projekt by měl být dokončen již za dva roky.

Plovoucí město v Tichém oceánu

Různé architektonické kanceláře nabízejí zajímavé futuristické vize. Co třeba takový umělý ostrov plovoucí na moři, který slouží jako umělé město?

*Průměr ostrova dosahuje 3 kilometrů, vešlo by se tedy do něj historické centrum Prahy.

*A uprostřed ostrova, nazvaného Zelený vor, se má do výšky jednoho kilometru tyčit věž, která na sebe vezme tvar lilie.

*Zní to možná bláznivě, ale autor projektu, japonská stavební společnost Shimizu Corporation, už získal mocného spolupracovníka – japonskou banku Nomura.

*V této věži by mělo podle návrhů bydlet 30 000 lidí. Vešla by se tedy do ní kompletní populace Písku.

*Dalších 20 000 obyvatel by svůj domov mělo najít při pobřeží umělého ostrova.

*Očekává se, že projekt zláká řadu největších japonských technologických skupin. Výzkumné práce na univerzitách a v inženýrských společnostech již odstartovaly.

*Ačkoliv se vědecké názory na problematiku klimatických změn liší, autoři projektu vycházejí z toho, že mořská hladina se neustále zvedá.

*Zelený vor má být cosi na způsob Noemovy archy.

*Ostrov by měl být soběstačný, například uvnitř obrovské věže se má v 350hektarovém skleníku pěstovat zelenina.

*„Obyvatelé ostrova budou žít a růst v souladu s přírodou, jako skutečná součást ekosystému,“ nastiňují svou vizi autoři projektu.