Internet je v mnoha případech neocenitelný pomocník, nicméně i on v sobě skrývá řadu hrozeb. Kybernetičtí zločinci ovládli jen od letošního ledna dalších 12 milionů IP adres; v porovnání s loňským rokem tak množství infikovaných počítačů (tzv. zombie) vzrostlo o 50 procent. Největší počet těchto počítačů je nyní v USA, ovšem významně se na tomto počtu podílí i Česká republika.
Čína, kde bylo v loňském roce nejvíce infikovaných počítačů, se dostala na druhé místo hned za USA. I v Rusku výrazně vzrostl počet státních institucí, jejichž IT systémy ovládají útočníci. Kompromitovány jsou také počítače řady ruských bank.
Spam se vrací
V listopadu roku 2008 po odpojení serverů společnosti McColo pokleslo množství spamu o přibližně 60 %, ale jeho celkové množství nyní opět roste, protože kybernetičtí zločinci dokázali vytvořit nové cesty k rozesílání nevyžádaných e-mailů. Rychlá expanze infikovaných počítačů napovídá, že objem spamu se brzy vrátí na původní úroveň.
Objem spamu již dosáhl 70 % úrovně před odpojením serverů společnosti McColo. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku je nyní spamu o 20 % méně, v porovnání s 3. čtvrtletím roku 2008, kdy byla prozatím nejvyšší zaznamenaná úroveň spamu v historii, je pokles třicetiprocentní.
Nelichotivá pozice
Mezi zeměmi, kde je nejčastěji hostován malware (malicious software – zákeřný program), se s 2% podílem objevila také Česká republika (USA 46 %, Čína 10 %, Německo 6 %). Tato data vycházejí z toho, u jakých registrátorů je vedeno příslušné URL (definice doménové adresy serveru), nikoliv z fyzického umístění serverů. Jak z hlediska umístění webů distribuujících malware, tak i z hlediska infikovaných počítačů používaných pro rozesílání spamu se útočníci snaží své aktivity diverzifikovat. Pokoušejí se proto kompromitovat počítače v zemích pokládaných prozatím za relativně bezpečné, totéž platí i pro hosting škodlivého obsahu.
Zajímavé je, že i přes rozšířenost nástrojů pro blokování automaticky otevíraných oken (pop-up) řada serverů stále používá tuto metodu. Na jednom ze sledovaných webů bylo zaznamenáno dokonce těžko uvěřitelných 116 oken pop-up.
Úbytek nelegálního softwaru
Poněkud lepší je situace, co se týče softwarového pirátství. Mezi roky 2007 a 2008 míra pirátství v českých počítačích poklesla o jeden procentní bod. „V Česku se v roce 2008 užívalo nelegálně pouze 38 procent softwaru. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství loni činily 3,3 miliardy korun,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Česká republika se tak stále drží mezi 30 zeměmi s nejnižší mírou softwarového pirátství. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent (viz box).
V předchozím měřeném roce (2007) míra pirátství naopak stagnovala a držela se dva roky za sebou na 39 procentech. „Stagnovalo i sousední Slovensko, kde však míra pirátství nakonec poklesla o 2 procentní body a zastavila se na 43 procentech,“ dodal Hlaváč. Celosvětová bilance boje proti pirátství je rovněž pozitivní – ze 110 sledovaných zemí míra pirátství poklesla více než v polovině z nich (52 % z celkového počtu), nezměněná zůstala ve 40 zemích (33 %) a pouze ve 13 zemích (15 %) pirátství vzrostlo.
Co se krade nejvíce?
Nejméně pirátského softwaru se užívá ve Spojených státech (20 %), v Japonsku (21 %), Lucembursku (21 %) a na Novém Zélandu (22 %). „Naopak nejvíce se pirátství dopouštějí některé asijské a africké rozvojové země, kde míra pirátství přesahuje 90 procent,“ dodal Hlaváč.
Nejvíce se nelegálně šíří operační systémy Windows, populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi v České republice nejčastěji poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel, Borland a Symantec.
Počítačové pirátství v Evropské unii
Míra pirátství Ztráty v milionech dolarů
pořadí země 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2008 $M
1. Lucembursko 21 % 21 % 21
2. Rakousko 27 % 25 % 26 % 26 % 25 % 24 % 184
3. Belgie 29 % 29 % 28 % 27 % 25 % 25 % 269
4. Dánsko 26 % 27 % 27 % 25 % 25 % 25 % 215
5. Švédsko 27 % 26 % 27 % 26 % 25 % 25 % 372
6. Finsko 31 % 29 % 26 % 27 % 25 % 26 % 194
7. Německo 30 % 29 % 27 % 28 % 27 % 27 % 2152
8. Velká Británie 29 % 27 % 27 % 27 % 26 % 27 % 2181
9. Nizozemsko 33 % 30 % 30 % 29 % 28 % 28 % 563
10. Irsko 41 % 38 % 37 % 36 % 34 % 34 % 118
11. Česká rep. 40 % 41 % 40 % 39 % 39 % 38 % 168
12. Francie 45 % 45 % 47 % 45 % 42 % 41 % 2760
13. Maďarsko 42 % 44 % 42 % 42 % 42 % 42 % 146
14. Portugalsko 41 % 40 % 43 % 43 % 43 % 42 % 212
15. Španělsko 44 % 43 % 46 % 46 % 43 % 42 % 1029
16. Slovensko 50 % 48 % 47 % 45 % 45 % 43 % 62
17. Malta 46 % 47 % 45 % 45 % 46 % 45 % 8
18. Slovinsko 52 % 51 % 50 % 48 % 48 % 47 % 51
19. Itálie 49 % 50 % 53 % 51 % 49 % 48 % 1895
20. Estonsko 54 % 55 % 54 % 52 % 51 % 50 % 21
21. Kypr 55 % 53 % 52 % 52 % 50 % 50 % 15
22. Litva 58 % 58 % 57 % 57 % 56 % 54 % 40
23. Lotyšsko 57 % 58 % 57 % 56 % 56 % 56 % 31
24. Polsko 58 % 59 % 58 % 57 % 57 % 56 % 648
25. Řecko 63 % 62 % 64 % 61 % 58 % 57 % 238
26. Rumunsko 73 % 74 % 72 % 69 % 68 % 66 % 249
27. Bulharsko 71 % 71 % 71 % 69 % 68 % 68 % 139
Zdroj: Business Software Alliance
Země s nejvyšší mírou softwarového pirátství
pořadí země
1. Gruzie 95 %
2. Bangladéš 92 %
3. Arménie 92 %
4. Zimbabwe 92 %
5. Srí Lanka 90 %
6. Ázerbájdžán 90 %
7. Moldávie 90 %
8. Jemen 89 %
9. Libye 87 %
10. Pákistán 86 %
Propuštění zaměstnanci podávají udání na bývalé zaměstnavatele
Celosvětová hospodářská krize vyvolala vlny propouštění a s tím stoupl i počet lidí, kteří se s výpovědí nechtějí smířit a berou ji jako křivdu. Někteří z nich dokonce chtějí bývalému zaměstnavateli na oplátku alespoň zkomplikovat podnikání – nařknou ho z užívání pirátského softwaru ve firmě. V prvním čtvrtletí tohoto roku narostl o 27 procent počet manažerů, kteří chtějí riziko udání snížit pravidelnými automatickými kontrolami softwaru, instalovaného ve firemních počítačích. Obavy z policejní prohlídky na základě udání zaměstnance (36 %) výrazně převyšují obavy z ohrožení bezpečnosti počítačové sítě (12 %). V meziročním srovnání obavy z pirátských aktivit zaměstnanců vzrostly o 11 procentních bodů. Dokonce převýšily tradičně nejčastější důvod pro audity počítačů – úsporu financí (33 %). V oblasti pirátských aktivit zaměstnanců se manažeři nejvíce obávají udání zaměstnanců (58 %) a stahování nelegálního softwaru (31 %),
Na podobné případy se vyplatí dát si pozor, protože hrozící sankce jsou skutečně bolestivé. Pokud se přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být velmi přísné. Soudce může nařídit vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let.