V roce 1961 objevil 11 školák na Kypru zvláštní kostru, o které vědci brzy zjistili, že patří vyhynulému druhu trpasličího hrocha. Doba jeho vymizení se takřka přesně kryje s momentem, kdy se ostrově objevili první lidé. Je možné, že je dávní obyvatelé Kypru „vyjedli“?
Zatímco dnes po vyprahlých stráních Kypru prohánějí tak maximálně ovce, kozy, prasata či nanejvýš osli, od začátku čtvrtohor až do doby před asi 10 000 roky vypadla ostrovní fauna o hodně jinak. Namísto dnešních prasátek tu pobíhali mnohem neobvyklejší zvířata, například malí hrošíci či trpasličí sloni. Oba tyto druhy byly typickým příkladem jevu, kterému zoologové říkají ostrovní nanismus. Omezený genetický materiál, který má ostrovní populace k dispozici totiž občas způsobí, že druhy „zakrní“ do menších velikostí (známe např. trpasličí ostrovní mamutů či drobné lidi z ostrova Flores, „hobity“). Kyperský hrošík, odborně zvaný Phanourious minutus, se velmi podobal jinému dnešnímu trpasličímu druhu hrocha, hrošíkovi liberijskému. A proč už se s ním na středomořském ostrově nepotkáváme? Alan H. Simmons Univerzity of Nevada v Las Vegas, který vedl vykopávky na místě zvaném Akrotiri-Aetokremmos na Kypru, předpokládá, že k tomu mohlo dojít ze dvou důvodů: „Hrošíci na konci pleistocénu vymřeli buď sami od sebe díky klimatickým změnám, nebo k jejich vyhynutí přispěli lidé.“ Vykopávky skutečně potvrdily, že na tomto místě lidé hrošíky konzumovali. Archeologové zde dokonce nalezli kosti přinejmenším 500 jedinců. I když na základě toto nálezu nelze prohlásit, že to byli právě lidé, kdo jim zasadil poslední ránu, jedno je jisté: příchod prvních lidí na ostrov jim v žádném případě nepomohl…