Domů     Vesmír
Proč je Mars rudou planetou?
21.stoleti 23.9.2009

Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet. Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet.

Na univerzitě v dánském městě Aarhus se vyskytuje velmi pozoruhodné a unikátní pracoviště. Je jím Simulační laboratoř pro výzkum Marsu, ve které vědci zkoumají vlastnosti rudé planety nikoliv dalekohledy a spektrometry, ale tím, že simulují podmínky, které na Marsu panují či panovaly. V poslední době je velmi zaujala otázka, co přesně dává rudé planetě její barvu. Na první pohled banalita, na druhý však velmi zajímavá otázka, jejíž vyřešení by nám mohlo mnoho napovědět o tom, jakou roli hrála v utváření povrchu Marsu voda. „Mezi planetárními čepičkami by Měl být Mars spíše černý, protože většina hornin ve středním pásu planety tvoří bazalty,“ říká dr. Jonathan Merisson. Přítomnost všudypřítomného rudého prachu, který halí prakticky celou planetu, byla proto dlouhou dobu sváděna na oxidující sílu vody a kyslíku. Ty by mohla železo přítomné ve vyvřelých bazaltech dokázala proměnit v hematit (oxid železitý), který je typický svou červenou barvou (tedy stejným procesem, jakým na Zemi železo „reziví“).  Dánští specialisté připravili experiment, kterým se pokusili ukázat, že rudá barva by mohla vzniknout i bez přítomnosti vody. Uzavřené skleněné lahve naplnili křemičitým štěrkem a po dobu několika měsíců je nechali mechanicky otáčet v prostředí podobném atmosféře Marsu, v níž dominuje oxid uhličitý. Po této době se asi 10% materiálu uvnitř lahví proměnilo v prach. Když do něj poté přidali nadrcený magnetovec (oxid železnato-železitý), který se v hojném množství vyskytuje v marťanských bazaltech, začala se směs poměrně rychle barvit do červena. Následná chemická analýza odhalila, že tímto způsobem bez přítomnosti vody také vznikl hematit. „Jak přesně k proměně došlo zatím přesně nevíme. Bude proto zapotřebí ještě velké množství analytické a experimentální práce,“ popisuje dosavadní stav poznání dr. Merisson.

Související články
Vesmír 24.10.2026
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší nemalou řadu problémů, vždyť budoucí obyvatelé lunárních základen budou potřebovat elektřinu, dopravu, spolehlivou techniku i možnost […]
Vesmír Zajímavosti 23.10.2026
Vědci z americké University of Minnesota použili spektrograf MODS nacházející se na observatoři na hoře Mount Graham v Arizoně ke zpřesnění odhadu množství hélia, které vzniklo těsně po velkém třesku. Díky novým pozorováním se jim povedlo potvrdit odhad s odchylkou pouhého půl procenta. Velký třesk je vědecká teorie, která popisuje vznik a raný vývoj našeho […]
Vesmír Zajímavosti 22.10.2026
Od 2. do 8. listopadu se Česko znovu ponoří do vesmíru. Festival Czech Space Week nabídne setkání s astronauty, program pro děti a studenty, technologické novinky i debaty o budoucnosti kosmonautiky. Největší pozornost poutá mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Právě během festivalu se veřejnost dozví, které české předměty by ho mohly doprovodit na […]
Vesmír Zajímavosti 20.10.2026
Astrofyzikové z Univerzity v Huntsville upozornili na možnou přítomnost obřího mračna temné hmoty ukrytého v Mléčné dráze nedaleko sluneční soustavy. O svém objevu informovali ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. Pokud se jejich výsledky podaří nezávisle potvrdit, půjde o jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejbližších známých útvarů temné hmoty v okolí naší soustavy. […]
Vesmír 10.10.2026
Trval pouhý zlomek sekundy, ale na cestě k Zemi strávil více než deset miliard let. Astronomové vystopovali dosud nejvzdálenější známý rychlý rádiový záblesk a jeho domov jim výrazně napovídá, co podobné kosmické výkřiky způsobuje. Když jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT 4. března 2024 zachytila krátký signál označený FRB 20240304B, vědci ještě neměli tušení, odkud k naší […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz