Nekonečné debaty, jestli je hypnotický stav hraný, nebo je skutečně osoba v transu, mohou utichnout. Vědci přicházejí s výsledky detailního zkoumání a tvrdí: hypnóza existuje. Změněný stav vědomí prozradí „vytřeštěné oči.“.

„Bylo jasné, že je osoba zhypnotizovaná, ale nevědělo se jak,“ popisuje počátky výzkumu finský profesor neuropsychologie Sakari Kallio. Ten spolu se severskými experty, kteří působí na předních univerzitách i ve výzkumných ústavech, rozjel podrobnou studii, v níž pozorovali chování zhypnotizovaných a nezhypnotizovaných dobrovolníků.

Ti ve svém stavu vědomí pak plnili různé úkoly, přičemž je vědci různou technikou snímali.

Hypnóza je definována jako změněný stav vědomí, který využívají například někteří terapeuti pro léčbu neuróz či různých závislostí. Dosud však byla vnímána značně kontroverzně, a to všemi zúčastněnými obory – psychologií, psychiatrií i neurologií.

Proč? Její podstata totiž byla celá desetiletí nejasná a definice hypnózy se opírala jen o charakteristické subjektivní prožitky hypnotizované osoby.

Oko – do duše okno

„Hlavní kritérium výzkumu bylo, že hypnotický stav se musel projevovat objektivně měřitelným a opakovatelným chováním nebo fyziologickým jevem, které nelze zfalšovat nebo nasimulovat nezhypnotizovanými kontrolními osobami,“ vysvětluje princip Sakari Kallio s tím, že se teoretické přístupy rozcházely v tom, zda hypnóza pozměňuje vědomí, nebo zhypnotizovaný mozek funguje stále normálně.

Podle finsko-švédských odborníků jsou takovým „opakovaným chováním, které nejde předstírat“ v hypnotickém stavu specifické pohyby očí. Vědci je prokázali u finské ženy a nazvali je termínem „skelný pohled vytřeštěných očí“.

Zbrusu nové závěry pak publikovali těsně před uzávěrkou tohoto vydání 21. STOLETÍ.

Pomalu, ale jistě

Zkoumaná žena, ve studii uváděná pouze kódem TS-H, je 43letá administrativní pracovnice s nespornou výhodou – lehce upadá do hypnózy. Podle Kallia je tato žena na hypnózu velmi citlivá, dobře reaguje a „probuzená“ si pak na nic ze změněného stavu vědomí nepamatuje.

Vědci experimentovali s rozdílnými vizuálními testy. Ukázalo se, že během hypnózy se zmenšují zorničky, víčka mrkají mnohem pomaleji a až 10x méně často než za plného vědomí.

Hypnotický stav byl také prokázán tím, jakým způsobem oči sledují předměty – nejsou totiž schopny zacílit na jediný bod. Dívají se jakoby za vás, kamsi mimo objekt.

Tři vizuální úlohy

Když TS-H sledovala v hypnóze bílý terč, který mizel a na jiném místě obrazovky se zase objevoval, její oči postupovaly sice systematicky, ale velice pomalu k terči, jenž nikdy přesně nezachytily.

Druhý úkol zase spočíval v tom, udržet pohled na středu obrazovky přes měnící se „pulzující“ černobílé pozadí. Zhypnotizovaná žena i přes „stroboskopické“ míhání zrak na středu udržela. Naproti tomu nikdo z pokusných nezhypnotizovaných účastníků experimentu tyto úkoly nezvládl.

Při pulzujícím pozadí každý člověk očima ubíhal ze středu a naopak v prvním případě lehce objevující se bílé body očima zachytil. A to i přes příkaz vědců, aby se snažili hypnotické pohyby očí nasimulovat.

„Jediné, co se jim povedlo, bylo zpomalené mrkání,“ říká Kallio. „Lidé hypnotické chování prostě nemohou nasimulovat,“ tvrdí profesor s tím, že hypnóza se tedy blíží nejspíše k absolutně soustředěnému stavu mysli.

Zapojena je jen pravá hemisféra

Vědci rovněž snímali činnost mozku všech pokusných dobrovolníků pomocí elektroencefalografu (známého pod zkratkou EEG) a zjistili, že během hypnózy se mění elektrická aktivita mozku.

Výrazně se zmenšuje spojení mezi přední části mozku a jeho zbytkem, což se děje ve spánku. Hypnóza u pokusné osoby také způsobuje jistou dominanci pravé hemisféry.

Profesor Kallio je sice v interpretaci těchto výsledků opatrný, přesto si myslí, že výzkumy pomocí EEG naznačují, že se v mozku paní TS-H děje během hypnózy něco unikátního. Vědci ve výzkumu pokračují i nadále.

„Již teď jsme prokázali, že hypnóza přináší zvláštní stav, který se kvalitativně liší od běžného stavu vědomí,“ uzavírá Sakari Kallio. „Jeho projevem jsou oči.“.