S retroviry, které patřily k přímým předchůdcům nejobávanějšího viru současnosti, HIV, bojovali nejspíše už úplně první savci před celými 100 milióny let. Studie vědců z britského Oxfordu tak posunula počátek této vývojové linie virů o celých 85 milionů let dříve, než se učený svět doposud domníval.
Zástupce řádu chudozubých savců (Edentata), mezi které řadíme například mravenečníky, pásovce či lenochody nenajdeme nikde jinde na světě, než v Jižní a střední Americe. A nejen to! Podle dnes již velmi důvěryhodných paleontologických dokladů tato zvířata v minulosti ani nikde jinde nežila. Tak dlouhá izolace učinila nejen ze zvířat samotných, ale především z jejich genů učiněné eldorádo pro všechny vědce, kteří se zajímají o průběh společné evoluce hostitelů a jejich parazitů. V genomu jednoho z nich, lenochoda krátkokrkého (Choloepus hoffmanni), se britským genetikům nedávno podařilo odhalit stopy po předchůdci jisté skupiny retrovirů. Lentiviry, mezi které patří i dnešní nebezpečné viry jako HIV či SIV, dnes napadají některé druhy primátů. Podle všeho napadaly už dávné předky dnešních lenochodů, kteří žili před 100 milióny let. Aris Katzourakis z katedry zoologie Oxfordské univerzity, který k objevu stop po dávných parazitech u dnešních lenochodů výrazně přispěl má za to, že tento objev napomůže lepšímu pochopení konfliktu mezi komplexními viry a imunitním systémem savců. V budoucnu tak může vést i k vytvoření nových strategií boje vůči dnes existujícím formám těchto virů, jako je právě virus HIV.