Z hlediska chemika není grafen vlastně ničím jiným, než prostým uhlíkem. Jeho unikátní vlastnosti mu však dává způsob, jakým jsou prosté uhlíkové atomy v jeho struktuře uspořádány. Toto uspořádání připomíná strukturu drátěného pletiva, používaného např. pro výrobu ohrádek drůbeže.
Atomy jsou v prakticky dvojrozměrné struktuře uspořádány do šestiúhelníků. Důležitým důsledkem tohoto uspořádání je vytvoření jevu zvaného Dirakův kužel, v němž se mohou elektrony pohybovat, jako kdyby neměly prakticky žádnou hmotnost. Pro elektronická zařízení skutečně výhoda!
Vazby mezi atomy ve struktuře grafenu jsou buď jednoduché nebo dvojité. Grafyn má však vazby buď dvojité nebo trojité. Výsledným tvarem základních stavebních jednotek pak nemusejí být šestiúhelníky, ale řada různých jiných tvarů, jejichž množství je takřka nekonečné.
Němečtí vědci z univerzity v Erlangen/Nürnbergu v sousedním Bavorsku pod vedením Andrease Görlinga nedávno simulovali vlastnosti několika typů grafynů, zvláště pak toho, který je znám pod zkratkou 6,6,12-grafyn.
Podle jejich předpokladů by mohly být jeho elektronické vlastnosti ještě lepší, než vlastnosti grafenu, za jehož objev byli André Geim a Konstantin Novoselov v loňském roce poctěni Nobelovou cenou.