Při příležitosti „Mezinárodního roku astronomie 2009“, který se váže k oslavám 400 let uběhnuvších od vyrobení prvního dalekohledu, uvedlo stockholmské Nobelovo muzeum exkluzivní exhibici Galileův teleskop – instrument, který změnil svět. Součástí výstavy je i unikátní exponát, jímž je tzv. Jupiterium, znázorňující aktuální rozmístění Slunce a planet ve vztahu k Jupiteru.
Na nejzajímavější výstavě roku, otevřené minulý měsíc ve Stockholmu, se podílí také Instituto e Museo di Storia della Scienza z italské Florencie, které zapůjčilo jeden ze dvou dochovaných teleskopů, jež Galileo skutečně vyrobil, to vše pod záštitou hodinářské manufaktury Officine Panerai rovněž z Florencie.
Vynález, který změnil svět
Byl to právě Galileo Galilei, kdo před 400 lety sestavil vůbec první teleskop, kterým na obloze dokázal spatřit dříve neviděné. Vše začalo rokem 1608, kdy se Galileo doslýchá o zvláštním optickém přístroji s dvojicí skleněných čoček na koncích trubky, sestrojeném holandským experimentátorem. Na podzim roku 1609 slavný toskánský vědec dotahuje přístroj, na kterém několik měsíců pracoval, k dokonalosti a pomocí kvalitních čoček dociluje až 30násobného zvětšení při zachování ostrosti, což mu umožňuje sledování objektů na obloze a zaznamenávání jejich dráhy pohybu. Galileo také objevuje Mléčnou dráhu, nerovný povrch Měsíce a čtyři družice Jupitera. Mimo jiné potvrzuje Koperníkovu teorii o tom, že se Země otáčí nejenom kolem své osy, ale také kolem Slunce. Svým unikátním vynálezem bezesporu vlastně pokládá základy optiky a astronomie.
Kde se Jupiterium zrodilo?
Zmíněná italská manufaktura Officine Panerai byla založena už v roce 1860 a od svých počátků sestavovala technicky dokonalé přístroje a námořní chronometry pro královské italské námořnictvo. V roce 1938 pak představila světu své legendární náramkové hodinky Radiomir určené armádním potápěčům, na které později navázala řadou Luminor. Obě řady byly zprvu osazovány mechanickými kalibry, tedy označenými strojky sloužícími k následnému rozlišení, od společnosti Rolex. Tu později nahradilo slavné El Primero z manufaktury Zenith. Dnes je však značka samostatná a ve svých laboratořích ve švýcarském Neuchâtelu si vyrábí své vlastní kalibry. Svou nezávislost a schopnost výroby excelentních a unikátních přístrojů prezentuje Panerai i výrobou 3 ojedinělých exemplářů Jupiteria, které jsou určeny pro výstavní sály vlastní Panerai galerie ve Florencii, Nobelova muzea ve Stockholmu a Instituto e Museo di Storia della Scienza ve Florencii.
Taje unikátního Jupiteria
Panerai Jupiterium je první mechanický přístroj svého druhu, umožňující pozorování aktuálního rozmístění hvězd, Slunce, Měsíce a Jupiteru z daného místa planety Země. Ta je právě proto umístěna ve středu celé soustavy. Jupiterium je sestaveno na mahagonové základně o ploše 75 x 75 cm, která drží 86 cm vysokou kostru z černěného hliníku a ukrývá hodinový strojek sestrojený z 246 součástek. Trojice jeho pérovníků (což jsou součásti mechanických hodinek, tvořené svinutým perem, určené k zásobování strojku energií svou roztažností) dokáže pracovat neuvěřitelných 40 dní. Dny se zobrazují na černém sendvičovém číselníku ve spodní části Jupiteria. Pro zajímavost – právě sendvičové, neboli dvouvrstvé číselníky jsou pro Panerai zcela charakteristické. Jejich spodní část je tvořena světélkující vrstvou, zvanou Super-LumiNova®, která vždy prosvítá skrz výřezy indexů a čísel vrchní části číselníku. V tomto případě nabízí kromě ukazatelů času a rezervy nátahu chodu také čas v jiné, zvolené časové zóně na pozici čísla 9. Stejný strojek pohání i věčný kalendář, který rozlišuje 30- a 31denní měsíční cykly, a to včetně „problematického“ února v době přestupného roku.
Bez seřízení půjde 91 let!
Celý komplex Jupiteria tak není potřeba seřizovat, a to až do roku 2100, který přesto, že bude rokem čtvrtým v pořadí (neboli dělitelným číslem 4), nebude přestupný – jedná se kompenzace odchylek gregoriánského kalendáře. Na titanové platformě ve spodní části jižní hemisféry, neboli polokoule z křišťálového skla, tak lze snadno odečíst jméno dne, datum, měsíc a letopočet. Základní strojek dodává energii také celému mechanismu z 554 komponentů, který má na starosti pohyb vesmírných těles. Ten se nachází ve středu dvou skleněných polokoulí s vyobrazením souhvězdí zodiaku, čili dvanácti znamení zvěrokruhu, opatřených luminiscenční vrstvou. Ta jsou navíc doplněna titanovým rovníkem.
Všechno se otáčí jako ve vesmíru
Planetu Zemi, umístěnou ve středu Jupiteria, obíhá Měsíc jednou za 29,53 dne, Slunci to trvá 365,35696 dne a Jupiteru neuvěřitelných 11,87 roku! Pokud byste u stockholmského Jupiteria stáli, vlastní pohyb jednotlivých vesmírných objektů okem vlastně nezaznamenáte. Společně s Jupiterem se otáčejí také Medicean Planets, neboli Galileovy měsíce, tedy čtyři nejjasnější a nejrozměrnější měsíce Io, Europa, Ganymede a Callisto, které Galileo pomocí svého teleskopu objevil. Informace o jejich existenci poprvé publikoval v březnu roku 1610 ve svém díle Sidereus Nuncius (Hvězdný posel). Samotné planety jsou zhotoveny z polymeru a opatřeny, stejně jako ručky hodin a indexy, světélkující vrstvou, takže jsou viditelné i při snížené viditelnosti či v úplné tmě.
Jupiterium je považováno odborníky za jednu z nejlepších pomůcek pro pochopení pochodů a dějů, odehrávajících se v naší sluneční soustavě. Ve Stockholmu jej lze spatřit jej v rámci zmiňované výstavy, trvající do 17. ledna 2010.
Kyvadlo z Florencie
Galileo Galilei se neproslavil jen svým dalekohledem a objevy na poli astronomie. Razantně pomohl také v rozvoji chronometrie. V 17. století totiž vyřešil problém regulace rychlosti chodu hodinového stroje pomocí objevu izochronismu kyvů kyvadla, neboli jejich periodického opakování se stálým kmitem. Právě tím umožnil vznik prvního volného zarážkového kroku, čímž také ovlivnil pravidelnost a přesný chod hodin. Tímto objevem otevřel cestu holandskému fyzikovi a matematikovi Christiaanu Huygensovi, který v roce 1657 sestrojil první kyvadlové hodiny. V nich zavěsil kyvadlo na vláknový závěs a v součinnosti s krokovým kolem zformoval charakter skutečného oscilátoru, neboli zařízení přeměňujícího točivý moment na kývavý a zpět.