Antičtí Řekové třímali v rukou žezlo nadvlády nad Středozemním mořem po několik staletí. Jejich dominance však nebyla dána jen silou zbraní, ale zejména silou jejich inteligence a obchodních schopností.

Nejnovější analýzy zbytků z vraků dávných lodí odhalily, že portfolio řeckých obchodníků bylo mnohem širší, než se dříve myslelo.

Jak tomu již v dnešní vědě bývá, špičkový výzkum se neobejde bez spolupráce specialistů z oborů, které spolu ještě nedávno vůbec nesouvisely. Takovým „nesourodým“ týmem jsou i archeolog Brendan Foley  z Oceánografického institutu ve Woods Hole v Massachussetts v USA a genetička Maria Hanssonová z univerzity ve švédském Lundu.

Zatímco archeolog dodal materiál v podobě zbytků vynesených z devíti amfor, vyzvednutých z řeckých vraků potopených v průběhu období 5.–3. stol. př. n. l., jeho kolegyně do projektu zase přinesla know-how z oblasti molekulární genetiky.

Dno amforami poseté

Jen málokterý předmět denní potřeby vzbudí tak jednoznačné asociace na kulturu starověkého Řecka jako právě amfory.

Tyto typické nádoby kuželovitého tvaru se dvěma uchy byly po dlouhou dobu využívány jako přepravní nádoby. Ve své podstatě tak stály u zrodu úspěchu řeckých obchodníků, z něhož plynulo bohatství, a tudíž také vysoká kulturní úroveň řeckých obcí roztroušených po řadě míst pobřeží Středozemního moře.

Bůh Poseidon však nebyl vždy v dobrém rozmaru a dno Středozemního moře je proto dnes poseto vraky řeckých lodí, na jejichž palubách je amfor více než dost.

Řecké ministerstvo kultury zřídilo dokonce zvláštní Oddělení pro studium podmořských starožitností. Byli to právě jeho zaměstnanci Dimitris Kourkoumelis a Theotokis Theodoulou, kteří americko-švédské dvojici napomohli se zpřístupněním rozsáhlé kolekce těchto nádob.

Amfora – nádoba na víno?

Řečtí kurátoři věděli moc dobře, že moderní vědecké metody mohou velmi efektivně napomoci s odpověďmi na otázky, které byly v dřívějších dobách zcela nezodpověditelné. K takovým patří i otázka po tom, co vlastně tvořilo obsah amfor, potažmo jaký druh artiklu vlastně stál u zrodu řecké hospodářské síly.

Nejpřirozenější odpovědí, s níž se archeologové dříve zcela spokojili, bylo, že amfory byly naplněny zejména vínem, případně jinou kapalinou, třeba olivovým olejem.

Usazenost této myšlenky je až překvapující. Ještě před započetím vlastních výzkumů si dal Brendan Foley tu práci a prošel 27 studií o řeckých amforách. „V odborných článcích, které popisovaly 5860 těchto nádob, se v celých 95 % případů předpokládalo, že byly využívány k převážení nápojů,“ popisuje americký archeolog.

Tento nezdůvodněný předpoklad se vědci rozhodli otestovat prostředky molekulární genetiky.

Ořechy, jalovec i bylinky

Analýza genetického materiálu získaného z amfor spočívala na jednoduchém, ale velmi efektivním „fíglu“. „Stačilo“ vhodně vytipovat úsek DNA o asi 100 nukleotidech, tedy „písmenech“ genetického kódu.

Díky vhodně zvolené sekvenci pak vědci dokázali snadno rozhodnout, k jakému druhu komodity genetický materiál přiřadit. Ke svému překvapení našli vědci stopy po víně jen v pěti z devíti amfor. Mezi další často nalezenou DNA patřila jaderná informace olivovníku, luštěnin, zázvoru, vlašských ořechů, jalovce a také řady bylinek, jako je máta, tymián, šalvěj, rozmarýn a dobromysl (oregano).

Brendan Foley je přesvědčen, že tento typ výzkumů zdaleka není u konce. „V řeckých muzeích jsou uloženy tisíce amfor. S naší metodikou můžeme poměrně snadno proměnit naše porozumění tomu, jak vypadal svět antického obchodu,“ vysvětluje Foley.

„Zjednodušený předpoklad, že Řekové obchodovali pouze s vínem, se díky našemu výzkumu jeví jako nepodložený mýtus,“ neskrývá uspokojení nad novými výsledky americký specialista.

Nejřečtější z nádob

To, jak řecká amfora vlastně vypadá, napoví lidem znalým staré řečtiny již její název. Slovo amfora, které používáme dnes, je latinskou „zkomoleninou“ původního řeckého slova amfiforeús. Zatímco předpona amfi, známá z řady jiných řeckých slov, znamená „na obou stranách“ či „okolo“, kořen je odvozen od slovesa ferein, které znamená „nést“.

Amfora je tedy doslova nádobou sloužící k přenášení věcí, která je po obou stranách opatřena dvěma uchy.

Příběh amfory je dobrým příkladem toho, že Řekové „přejímali řadu věcí od ostatních, ale činili je krásnějšími“. Původ těchto nádob leží na východním pobřeží Středozemního moře (dnešní libanonsko-syrská oblast) již asi v 15. století př.

n. l., Řekové je pak jako hlavní přepravní kontejnery využívali zhruba do 7. stol. př. n. l. V pozdějších obdobích byly postupně nahrazovány dřevěnými či koženými kontejnery, z užívání však prakticky nikdy nevymizely.

Významnou úlohu sehrály také v řecké kultuře – zdobené amfory pro luxusní použití patří k nejznámějším příkladům vytříbeného výtvarného cítění Řeků.