Korálové útesy mělkých a teplých moří jsou spolu s deštnými pralesy místy s největší rozmanitostí přírody, jako naše planeta zná. Němečtí vědci nedávno potvrdili teorii, že většina mořský organismů se vyvinula právě zde.
Z pohledu paleontologa, kterého ze všeho nejvíce zajímá zkoumat dějiny života, nemají všechna místa na Zemi stejnou hodnotu. Zatímco někde život rozkvétá do nebývalého počtu jedinců i druhů, jinde díky nedostatku živin a dalších zdrojů (teplota, sluneční záření) spíše přežívá. Ta biologicky „nejnabitější“ místa nazývají biologové „horká místa“ (hot spots). Právě zde dochází k odštěpování největšího množství nových druhů i celých větších vývojových linií. Aby ověřili teorii, že přesně toto platí i pro korálové útesy, podnikli vědci berlínského Přírodovědeckého muzea velmi rozsáhlý výzkum, který započali již v roce 2000. Jejich studium se týkalo fosilních organismů, kteří od počátku kambria (před asi 540 milióny let) žili na mořském dně. Jejich záběr byl tedy skutečně gigantický. Společně se snažili najít typ místa, na kterém se vyvinulo celých 6615 rodů mořských organismů. Podle jejich závěrů lze původ celých 1426 z nich hledat právě na korálových útesech. V pomyslné „bitvě“ o to, který ekosystém je schopen vyprodukovat nevíce evolučních novinek tak korálové útesy drtivě zvítězily. Německým vědcům se tak podařilo vyvrátit představu, že předkové dnešních obyvatel korálových útesů se vyvinuli jinde a nájemníky útesů se staly až později. „Korálové útesy ve skutečnosti přispívají k větší pestrosti života v mořích. Příslušníci rodů, které se zde vyvinuly, totiž často migrovaly do jiných oblastí. Byli jsme překvapeni, jak významnou kolébkou života korálové útesy vlastně jsou,“ popisuje výsledky obrovité práce svého týmu paleontolog Wolfgang Kiessling.