Domů     Historie
Lemuři připluli na Madagaskar na voru
21.stoleti 22.1.2010

O původu svébytné a tajemné fauny „ostrova lemurů“, Madagaskaru, vedli vědci dlouhé spory. Podle jedné z teorií na něj přešla zvířata ještě suchou nohou, tedy po pevninském mostě, podle druhé připlula na osamocených „vorech“ tvořených kusy vegetace. Studie nedávno publikovaná v časopise Nature přinesla přesvědčivé argumenty pro druhou z nich. O původu svébytné a tajemné fauny „ostrova lemurů“, Madagaskaru, vedli vědci dlouhé spory. Podle jedné z teorií na něj přešla zvířata ještě suchou nohou, tedy po pevninském mostě, podle druhé připlula na osamocených „vorech“ tvořených kusy vegetace. Studie nedávno publikovaná v časopise Nature přinesla přesvědčivé argumenty pro druhou z nich.

Madakaskar je čtvrtým největším ostrovem světa. Dnes sice leží nedaleko jihovýchodního pobřeží, původně však byl součástí obrovitého prakontinentu Gondwany. Od ní se společně s dnešní Indií oddělil před asi 160 milióny let, od Indie, která později putovala dále na sever asi před 88 milióny let. Jedinečná fauna Madagaskaru však podle vědců tak stará není: většina typických zvířat jej neobývá déle než 65 miliónů let. Jak se ale zvířata na ostrov vlastně dostala? Mezi Afrikou a Madagaskarem dnes totiž existují silné proudy, které navíc směřují směrem od ostrova. Řada autorů proto spoléhala na teorii  „pevninského mostu“, která předpokládá, že zvířata přešla na ostrov suchou nohou. S touto teorií je však několik  problémů. Existence pevného spojení mezi ostrovem a pevninou se nepodařilo prokázat, na Madagaskaru navíc chybí typická velká zvířata typická pro africkou pevninu. Zbývá tedy jediná další možnost: osídlení prostřednictvím plovoucích vorů. Aby našli odpověď na tuto komplikovanou otázku, spojili své síly geolog Jason Ali z univerzity v Hongkongu a paleoklimatolog Matthew Huber z Purdue University v americké Indianě. Počítačové modely klimatu jim ukázaly, že v době mezi 20 – 60 milióny let byly směr a síla mořský proudů jiné než dnes. „Klimatické modely ukázaly, že proudy byly dostatečně silné na to, aby se zvířata na ostrov dostala a nezemřela cestou žízní. Taková cesta byla v možnostech zejména menších druhů zvířat, jejichž přirozeně pomalejší metabolické pochody mohla ještě oslabit hibernace,“ vysvětluje Jason Ali.

Předchozí článek
Související články
Stonehenge patří mezi nejznámější památky vůbec. Ovšem tým badatelů ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové zkoumá aktuálně pozůstatky svatyně podobného charakteru, která se nacházela v oblasti středních Čech a byla ještě o nějakých 1000 let starší. Konkrétně se archeologové činí u obce Chleby na Nymbursku. Před zhruba 6 500 […]
To, že i v jihovýchodní Asii se vyskytovali velcí dinosauři, dokazovaly jen ojedinělé nálezy obřích kostí. Nyní se však týmu vedenému paleontologem a odborníkem na dinosaury Sitou Manitkoonem z Mahasarakhamské univerzity v Thajsku podařilo objevit úplnější soubor kostí, které náležely gigantickému dinosaurovi. Ten dostal jméno Nagatitan chaiyaphumensis. Jeho kosti objevil v roce 2016 v provincii […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Představte si geopolitickou mapu světa v pozdních osmdesátých letech. Na jedné straně Washington, na druhé Moskva. Mezi nimi jaderný arzenál schopný zničit planetu padesátkrát dokola, železná opona a miliony vojáků v permanentní pohotovosti. A pak je tu Donald Kendall, generální ředitel společnosti PepsiCo, který se v květnu roku 1989 stává admirálem flotily, jež čítá sedmnáct […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz