Pro vytvoření tzv. chimérického organismu, využili vědci pod vedením Shoukhrata Mitalipova buňky z různých embryí ve velmi ranném stádiu vývoje, tzv. totipotentní buňky. Poté, co tyto buňky prakticky „slepili“ dohromady, implantovali takto vzniklá embrya do těla samice makaka. Po normálně probíhajícím období březosti se narodila tři zcela zdravá mláďata.

I když je tato metoda vytváření chimér již známá a relativně běžně praktikovaná u myší, přinesli tři malí makakové vědcům přeci jen řadu důležitých informací. Životaschopné embryo bylo totiž možno vytvořit z typu buněk nejčastěji využívaného při výzkumu kmenových buněk, tzv.

buňky pluripotentní, ale výhradně z buněk totipotentních. Selhání přišlo i v případě, že vědci používali buňky, získané z linií, kultivovaných in vitro. „To je překvapivé a důležité zjištění. Naším dalším úkolem je zjistit, proč tomu tak je,“ vysvětluje Mitalipov.