Domů     Vesmír
Proč je Jupiterova „Velká rudá skvrna“ červená?
21.stoleti 18.3.2010

Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou. Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou.

Velkou červenou skvrnu na Jupiteru pozorují astronomové již celá staletí a proto vědí, že  tvar který má dnes, si udržuje již přinejmenším 150 let. Vysvětlení pozoruhodné stability tohoto „víru“ v plynném obrovi je pro vědce proto obrovskou výzvou, na jejímž vyřešení pracují  celé týmy vědců. Svou troškou do mlýna přispívají na jedné straně pozorovatelé, kteří mapují proměny její struktury, její složení či teplotu, na straně druhé matematičtí „modeláři“, kteří se na svých superpočítačích snaží co nejvěrněji nasimulovat procesy probíhající v plynech největší planety sluneční soustavy.  Pozorování tepelné struktury rudé skvrny publikované nedávno v odborném astronomickém časopise Ikarus byla uskutečněna díky VLT teleskopu a teleskopu Gemini South v Chile a havajských teleskopů Subaru a Infračerveného teleskopu.  Data získaná propojením všech těchto přístrojů ukazují, že teplota uvnitř skvrny se velmi liší. Průměrná teplota skvrny, která je tak velká, že by se do ní naše Země vešla celá 3x, je okolo -160 0C. „Jedním z nejzajímavějších výsledků našeho pozorování je, že nejintenzivnější červenooranžová oblast ve střední části skvrny je asi o 3 – 4 stupně teplejší, než oblast okolo ní,“ říká vedoucí autor studie Leigh Fletcher z univerzity v britském Oxfordu.  Tento teplotní rozdíl se nemusí zdát příliš velký, je však dostatečně velký na to, aby dokázal stočit směřování samotného jádra bouře, která se obvykle otáčí proti směru hodinových ručiček, do směru po hodinových ručičkách. „Je to poprvé, kdy můžeme skutečně pozorovat, že existuje těsné spojení mezi parametry prostředí, jako je teplota, proudění, tlak a složení a barvou  červené skvrny. Ačkoliv bychom mohli spekulovat, nevíme stále přesně, které látky či procesy způsobují tmavě rudou barvu. Nyní však víme jistě, že je ve vztahu ke změnám v podmínkách přímo v samotném srdci bouře,“ vysvětluje prof.  Fletcher.

 

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz