Domů     Vesmír
Proč je Jupiterova „Velká rudá skvrna“ červená?
21.stoleti 18.3.2010

Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou. Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou.

Velkou červenou skvrnu na Jupiteru pozorují astronomové již celá staletí a proto vědí, že  tvar který má dnes, si udržuje již přinejmenším 150 let. Vysvětlení pozoruhodné stability tohoto „víru“ v plynném obrovi je pro vědce proto obrovskou výzvou, na jejímž vyřešení pracují  celé týmy vědců. Svou troškou do mlýna přispívají na jedné straně pozorovatelé, kteří mapují proměny její struktury, její složení či teplotu, na straně druhé matematičtí „modeláři“, kteří se na svých superpočítačích snaží co nejvěrněji nasimulovat procesy probíhající v plynech největší planety sluneční soustavy.  Pozorování tepelné struktury rudé skvrny publikované nedávno v odborném astronomickém časopise Ikarus byla uskutečněna díky VLT teleskopu a teleskopu Gemini South v Chile a havajských teleskopů Subaru a Infračerveného teleskopu.  Data získaná propojením všech těchto přístrojů ukazují, že teplota uvnitř skvrny se velmi liší. Průměrná teplota skvrny, která je tak velká, že by se do ní naše Země vešla celá 3x, je okolo -160 0C. „Jedním z nejzajímavějších výsledků našeho pozorování je, že nejintenzivnější červenooranžová oblast ve střední části skvrny je asi o 3 – 4 stupně teplejší, než oblast okolo ní,“ říká vedoucí autor studie Leigh Fletcher z univerzity v britském Oxfordu.  Tento teplotní rozdíl se nemusí zdát příliš velký, je však dostatečně velký na to, aby dokázal stočit směřování samotného jádra bouře, která se obvykle otáčí proti směru hodinových ručiček, do směru po hodinových ručičkách. „Je to poprvé, kdy můžeme skutečně pozorovat, že existuje těsné spojení mezi parametry prostředí, jako je teplota, proudění, tlak a složení a barvou  červené skvrny. Ačkoliv bychom mohli spekulovat, nevíme stále přesně, které látky či procesy způsobují tmavě rudou barvu. Nyní však víme jistě, že je ve vztahu ke změnám v podmínkách přímo v samotném srdci bouře,“ vysvětluje prof.  Fletcher.

 

Související články
Vesmír 31.5.2026
Saturn bezesporu patří mezi nejkrásnější objekty sluneční soustavy, ale desítky let zároveň mátl astronomy jednou zvláštní záhadou. Zdálo se totiž, že délka jeho dne kolísá. Jedna měření naznačovala, že planeta rotuje rychleji, jiná naopak pomaleji, přičemž takové chování nedávalo příliš smysl. Planeta velikosti Saturnu si přece nemůže jen tak zrychlovat a zpomalovat otáčení. Od Webbova […]
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
Vesmír 17.5.2026
Mléčná dráha bývala dlouho vykreslována jako klidný a elegantní spirální disk, který se beze spěchu rovnoměrně otáčí kolem svého středu. Evropská kosmická sonda Gaia však toto chápání našeho širšího domova do značné míry obrátila naruby. Díky nejpřesnějšímu mapování hvězd v dějinách astronomie Gaia odhalila galaxii plnou pohybu, vlnění a pozůstatků dávných srážek. Nový katalog, který […]
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz