Mnozí naši čtenáři s napětím sledovali historické okamžiky, kdy 20. 7. 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Michael Colins pomaličku z lunárního modulu sestupovali do prachu Měsíce – jako první pozemšťané. Potom se však v USA začaly šířit fámy, že vše kolem kosmické lodi Apollo 11 byl pečlivě připravený podvod, natočený v pozemském studiu, v poušti a letadle.
Tyto poněkud směšné, tzv. konspirační teorie se datují od 70. let 20. století. Největšími šiřiteli jsou známí novináři David Percy a James Colier. Kupodivu se k nim později připojil i významný pracovník NASA William (Bill) Charles Kaysing (1922–2005).
Údajné chyby, které se nelíbí!
Vyjmenujeme nejzásadnější argumenty pochybovačů a stručné vysvětlení vědců.
Proč na Měsíci vlála vlajka, když tam není žádná atmosféra?
Vysvětlení: Vlajka nevlaje. Je pouze pokrčená, neboť byla po celou cestu složena. Jelikož by vlajka z tenkého nylonu ve vakuu nedržela tvar, NASA ji vyztužila kovovými vysouvacími tyčemi, které astronaut vzpřímil až na Měsíci. Posádce Apolla 11 se však nepodařilo vzpřímit výztuhu nadoraz, takže vlajka zůstala nejen pokrčená, ale i zprohýbaná.
Proč na lunární obloze chybí hvězdy?
Zkuste noční oblohu vyfotografovat tady na Zemi na standardní kinofilm!
Proč jsou stíny odlišně dlouhé a mají různé směry, jakoby vznikly při nasvícení reflektory ve studiu?
Vrhněte jakýkoliv stín na schody a sami se přesvědčíte, že stín rovného předmětu může nabírat různé směry.
Proč je tak výrazná ostrost stop v měsíčním prachu?
Na Měsíci, kde není eroze ani atmosféra, prach připomíná skleněnou drť a bezvadně drží tvar.
Odborník Pavel Toufar: Jsou to nesmysly!
Pro většinu čtenářů není jméno spisovatele a propagátora kosmonautiky Pavla Toufara neznámé. Bestsellerem se stala také jeho kniha Člověk na Měsíci – podvod století?, vydaná v roce 2003.
Pro 21. STOLETÍ tento mezinárodně uznávaný expert uvedl:
„Nechci rozebírat všelijaké úvahy ‚o stínu, který by měl být podle všech zákonitostí vržen jinam‘, o údajných ‚světlech studiových reflektorů‘, anebo se nimrat v pouze zdánlivých podivnostech jakýchsi ‚detailů na fotografiích, které by na povrchu Měsíci neměly být.‘ Je složité a obtížné diskutovat o nesmyslu, jakým je celé už na první pohled úsměvné zpochybňování toho, co většina současníků zažila při přímých televizních přenosech.“
Vyznavači teorie „podvodu století“ při tvrzení, že může jít o fikci z filmového studia, poukazují na film KOZOROH 1, „ve kterém přece světová veřejnost byla podvedena falešnými televizními přenosy z Marsu“.
Pavel Toufar: „Nezapomínejme, že filmový příběh je určen k pobavení, nikoli abychom se na něj odvolávali jako na jakýsi kánon, jímž chceme dokazovat pravost nesmyslu.“
Jak také Pavel Toufar připomíná, svou roli hrála i tehdejší vypjatá mezinárodně-politická atmosféra. Tehdy Sověti již jen s povzdechem zklamání sledovali let Apolla 11 s trojicí Armstrong, Aldrin a Collins k Měsíci. Sebemenší podezření o podvodu by tehdy zcela logicky vyvolalo mezi kremelskými propagandisty učiněné vosí rojení, protože takovou šanci usvědčit soka v kosmických závodech z nehorázného podvodu by si rozhodně nenechali ujít. A to by v tom byl proto příslovečný čert, aby za čtyřicet let od slavného letu Apolla 11 někdo z přímých účastníků a dalších desetitisíců lidí, kteří se podíleli na přípravě a zabezpečení letu, neporušil jakkoli zavazující slib a neřekl pravdu, pokud by tedy nesmysl byl onou pravdou.
PRO:
Ing. Tomáš Přibyl,
publicista v oblasti kosmonautiky, Česká kosmická kancelář
Jednodušší bylo na Měsíc letět než podvádět
Neznám jediný argument, který by pilotované přistání na Měsíci jakkoliv vyvracel. Mnohé konspirační teorie si protiřečí. Jde např. o skutečnost, že některé popírají jen přistání Apolla 11 coby historické mise a ostatní přistání berou na milost. Jiné tvrdí, že k žádnému přistání vůbec nedošlo, a že na „malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo“ si musíme počkat. Podle dalších cesta na Měsíc nikdy nebyla a nebude možná.
Jak to tedy bylo? Co obří rakety Saturn 5, startující z Floridy, celosvětové sledování Apolla radioamatéry, přístroje umístěné (a dodnes detekovatelné!) na Měsíci! Odborníci mnohokrát upozornili, že příprava lunárního podvodu by byla finančně, organizačně i technicky několikanásobně dražší než skutečný let na Měsíc.
Nejsilnějším důkazem pro přistání člověka na Měsíci je pro mne vždy rozhovor se zastáncem konspiračních teorií. Kličkování, vyhýbání, mlžení, otáčení, odpovídání otázkami a další úhybné manévry svědčí o tom, jak si sám dobře uvědomuje, že stojí na velmi tenkém ledě. Pokud už rovnou neplave…
PROTI:
William Bill Kaysing,
člen štábu NASA v době přípravy programu Apollo
Američané nebyli dál než na oběžné dráze kolem Země!
Napsal jsem publikaci NASA Never Landed a Man on the Moon (NASA nikdy nenechala přistát člověka na Měsíci) a další knihy, abych odhalil podvod. Americká kosmická agentura tehdy odhadovala pravděpodobnost takového přistání na 0,0017 %. Informace o úspěšných letech mezi červencem roku 1969 a prosincem 1972 jsou pouhou mystifikací. Vždyť jsme v té době neměli tak silnou nosnou raketu. Navíc tehdejší úroveň techniky a elektroniky nepřipouštěla provádění velmi složitých manévrů v kosmu, jako spojování a odpojování lidmi osazeného modulu od nosné rakety Saturn. Také návrat modulu k nosné raketě byl velmi problematický. Nezapomeňme, že palubní počítače mise Apollo byly ubožejší než současné kalkulačky. A mohl skafandr z pryže a tkaniny skutečně ochránit lidi na povrchu Měsíce, kde by hrozný mráz či vysoká radiace člověka v takovém obleku hned zabily? Proč brzdící raketový motor nepohnul na měsíčním povrchu ani flíčkem prachu? Přitom by musel vytvořit kráter. Není zvláštní, že nebyl pořízen jediný obrázek Země při pohledu z Měsíce?
Jak to vidí 21. STOLETÍ
V roce 1999 si 6 procent Američanů myslelo, že přistání na Měsíci byl podvrh. Dnes to je už 20 procent! Při nedávné anketě na internetových stránkách TV BBC z 200 000 hlasujících se jich zhruba 50 procent domnívalo, že toto přistání bylo zinscenováno! V roce 2003 měl premiéru americký dokumentární film Truth Behind the Moon Landings (Pravda o přistání na Měsíci). Podle něj Američané na Luně nikdy nebyli a tzv. historické záběry o „velkém skoku pro lidstvo“ se zrodily v písku Nevadské pouště.
Až „husí kůži“ má vyvolat tvrzení, že po premiérovém přistání na Měsíci v průběhu jediného roku zemřelo 11 lidí, kteří o projektu Apollo věděli více. Sedm prý zahynulo při podivných dopravních nehodách, tři astronauti uhořeli při testech nových kabin. Chtěl je někdo umlčet, aby neprozradili pravdu?!
Americký astronaut Charles Duk (pilot lunárního modulu Apolla 16 a 10. člověk na Měsíci) uvedl pádný argument: „Opravdu si myslíte, že kdybychom na Měsíci nebyli, tak by Rusové mlčeli?“ Vždyť Sovětský svaz investoval do vlastního lunárního pilotovaného programu miliardy rublů a budoval ho na úkor ostatních částí kosmonautiky i národního hospodářství. Autor článku měl to štěstí, že mohl mluvit při jeho pražské návštěvě s astronautem Eugenem A. Cernanem. Ten se v roce 1972 jako člen posádky Apollo 17 stal zatím „posledním mužem na Měsíci“. Místo odpovědi na otázku, zda tam Američané opravdu přistáli, se jen srdečně rozesmál!
Názor, který zastává 21. STOLETÍ, vystihl renomovaný odborník – Pavel Toufar: „Lidé milují všelijaké konspirační teorie – i přes jejich zjevnou nesmyslnost, ba směšnost – snad proto, že jim v dospělém věku nahrazují strašidelné pohádky.“ I redakce 21. STOLETÍ je přesvědčena, že mezi našimi čtenáři se nenajde snad ani jediný, který by dotyčné pohádce o údajném podvodu uvěřil.
Více se dozvíte:
L. Kříž: Povídání v magických energiích, EUROMEDIA – IKAR, 2008
J.Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, Nakladatelství Věra Nosková (www.noskova.eu),2008
T. Přibyl: Poklady kosmonautiky (www.kosmonaut.cz/poklady)
http://cs.wikipedia.org/wiki/
ČTENÁŘSKÁ ANKETA INTERNETOVÉHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍ
Přistání amerických astronautů na Měsíci v červenci 1969 při projektu Apollo podle vašeho názoru:
1. Je ohromným „lunárním podvodem“, protože vše bylo natočeno na Zemi. 21%
2. Doprovázejí nevyjasněné záhady 11%
3. Může být montáží záběrů z opravdového vesmíru a sekvencí natočených v pozemském studiu. 8%
4. Je samozřejmě autentické a o pravosti nelze ani náznakem pochybovat. 36%
5. Nemám dostatek informací. 24%
