Domů     Příroda
„Babička“ mezi řekami: Jang-c-ťiang
21.stoleti 9.6.2010

Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali. Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali.

Místo zvané Tři soutěsky v čínské provincii Chu-pej je v současné době známé především sérií tří gigantických přehrad, které tvoří dnes největší soustavu hydroelektráren na světě. Toto místo na dolním toku 6300 km dlouhého veletoku však od doby postavení  vodního díla provází jeden problém za druhým. Největším trable zde způsobuje v první řadě půdní eroze, která má na svědomí rozsáhlé sesuvy půdy. Není proto divu, že si na tomto místě dávají dostaveníčko geologové z celého světa, aby okolí stavby detailně prozkoumali. Jedním z dílčích směrů  geologických průzkumů v této oblasti je i snaha zjistit přesně stáří nejmohutnějšího asijského veletoku. Tři soutěsky jsou k tomuto účelu mimořádně vhodné především z toho důvodu, že řeka zde „vykousla“ do krajiny kaňon dlouhý asi 200 km. Zjištění jeho stáří by tedy mělo být jednoznačným důkazem o stáří celé řeky. Sedimenty vyzvednuté dříve ze dna řeky, se podařilo dříve datovat na stáří okolo 1-2 miliónu let. Vědcům pod vedením dr. Alexandera Densmora z britské Durham University se však tak nízký věk příliš nepozdával. Při tak nízkém stáří by musela řeka vyhloubit impozantní kaňon neuvěřitelně rychle. Chyba dřívějších odhadů spočívala podle něj v tom, že sedimenty, které posloužily k datování, byly ve skutečnosti podstatně mladšího data. Nejstarší vrstva byla však již dávno buď spláchnuta dále do moře, nebo překryta sedimenty mnohem mladšího data. Dernsmore proto použil jinou metodu – zaměřil se na učení doby, kdy utuhnuly minerály, které tvoří granit (žulu), tedy  horninu ležící v podloží přehrady. Toto tuhnutí bylo způsobeno tím, že se přes horninu valily vodní proudy.  Podle něj je řeka podstatně starší – je třeba počítat se stářím okolo 45 miliónů let. Mezi světovými veletoky se Jang-c-ťiang rázem přesunul z kategorie „benjamínek“ do kategorie „senior“.

Související články
Zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší přispívá negativně ke změně klimatu, protože spolu s dalšími skleníkovými plyny brání úniku tepla do vesmíru, čímž udržují teplotu na Zemi vyšší, než by byla bez jejich přítomnosti. Jednou z metod boje proti rostoucí koncentraci CO2 je jeho odsávání z ovzduší. Dosud se jednalo o velmi drahý způsob, jak s […]
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz