Domů     Příroda
„Babička“ mezi řekami: Jang-c-ťiang
21.stoleti 9.6.2010

Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali. Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali.

Místo zvané Tři soutěsky v čínské provincii Chu-pej je v současné době známé především sérií tří gigantických přehrad, které tvoří dnes největší soustavu hydroelektráren na světě. Toto místo na dolním toku 6300 km dlouhého veletoku však od doby postavení  vodního díla provází jeden problém za druhým. Největším trable zde způsobuje v první řadě půdní eroze, která má na svědomí rozsáhlé sesuvy půdy. Není proto divu, že si na tomto místě dávají dostaveníčko geologové z celého světa, aby okolí stavby detailně prozkoumali. Jedním z dílčích směrů  geologických průzkumů v této oblasti je i snaha zjistit přesně stáří nejmohutnějšího asijského veletoku. Tři soutěsky jsou k tomuto účelu mimořádně vhodné především z toho důvodu, že řeka zde „vykousla“ do krajiny kaňon dlouhý asi 200 km. Zjištění jeho stáří by tedy mělo být jednoznačným důkazem o stáří celé řeky. Sedimenty vyzvednuté dříve ze dna řeky, se podařilo dříve datovat na stáří okolo 1-2 miliónu let. Vědcům pod vedením dr. Alexandera Densmora z britské Durham University se však tak nízký věk příliš nepozdával. Při tak nízkém stáří by musela řeka vyhloubit impozantní kaňon neuvěřitelně rychle. Chyba dřívějších odhadů spočívala podle něj v tom, že sedimenty, které posloužily k datování, byly ve skutečnosti podstatně mladšího data. Nejstarší vrstva byla však již dávno buď spláchnuta dále do moře, nebo překryta sedimenty mnohem mladšího data. Dernsmore proto použil jinou metodu – zaměřil se na učení doby, kdy utuhnuly minerály, které tvoří granit (žulu), tedy  horninu ležící v podloží přehrady. Toto tuhnutí bylo způsobeno tím, že se přes horninu valily vodní proudy.  Podle něj je řeka podstatně starší – je třeba počítat se stářím okolo 45 miliónů let. Mezi světovými veletoky se Jang-c-ťiang rázem přesunul z kategorie „benjamínek“ do kategorie „senior“.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz