CO: Vlákna na tlapce, tzv. séty
KDO: Gekon
ZVĚTŠENÍ: cca 1800 x
Gekoni mohou směle šplhat po zdi, či dokonce běhat po stropě. Za tuto svoji dovednost vděčí milionům mikroskopických chloupků na nohou. Spodní stranu prstů na všech končetinách mají tito tvorové porostlou jemnými keratinovými chloupky, tzv. sétami.
Ty se podle druhu gekona liší svojí délkou. Měří od 30 do 130 µm (Mikrometr = miliontina metru, 1000x větší než známý nanometr. V mikrometrech se udává např. ultrakrátké či infračervené vlnění).
Žádné lepidlo, ale molekuly
Průměr sét je takřka nepostřehnutelný – do lidského vlasu by se jich vešlo 10. Každý čtvereční milimetr tlapky obsahuje až 5000 těchto mikrochloupků, takže celá tlapka je obrostlá asi 500 000 sét.
A to ještě není vše! Každá jednotlivá séta je rozdělena na 400 – 1000 drobných útvarů, jimž se říká spatulae. Ty dokážou doslova již na molekulární úrovni reagovat mezi sebou a podložkou, a umožňují tak tlapce přilnout k libovolnému povrchu bez ohledu na směr, jakým působí gravitace.
Dolů a dozadu
Vědci vypozorovali, že gekoni při pohybu nejprve tlapku přitisknou k podkladu a poté s ní nepatrně pohnou zpět. Séty kopírují terén a na své miniaturní úrovni se na libovolném povrchu dokonale zapasují do jakékoliv nerovnosti, kterou lidské oko není schopno postřehnout.
Přilnavá (adhezivní) síla všech čtyř gekoních končetin se rovná přibližně 1 MPa (megapascal). Pro srovnání – běžně užívaná průmyslová lepidla disponují silou asi poloviční – 0,5 MPa. Proto je tak těžké gekona odtrhnout „od země“.