Hlavní město Indonésie Jakarta, ve kterém žije 9 milionů obyvatel (s aglomerací dokonce 18 milionů), trpí stejně jako jiné podobné megalopole značnými dopravními problémy. Od roku 1992 zde platí v dopravní špičce pravidlo, že v žádném autě nesmějí být méně než tři lidé, přesto se situace zlepšuje jen velmi zvolna. Příliš nepomohla ani výstavba vnějšího okruhu, který zachycuje snímek.
Jakarta leží na severozápadě ostrova Jáva a je významným oblastním centrem již od 12. století. Tehdy, ještě pod názvem Kalapa, byla hlavním přístavem Sundského království. Od 16. století sem pronikali Evropané, těmi prvními byli Portugalci, které záhy následovali Nizozemci. V roce 1527 se přístav dostal pod kontrolu vládce sultanátu Bantam ze severu. 22. června 1527 Bantamané změnili jméno města z Kalapy na Jayakarta (odtud dnešní Jakarta), což v javánštině znamená „vítězný a prosperující“. Tento den je dnes oficiálně považován za den vzniku města Jakarty.
V 17. století město získalo název Batavia a stalo se metropolí Holandské východní Indie. Nizozemci se v regionu udrželi až do 20. století. V roce 1942 Jakartu obsazují v rámci svých výbojů ve východní Asii Japonci, kteří se opět vrací k názvu Jakarta. Po jejich kapitulaci o tři roky později se nizozemští kolonisté snaží vrátit, ale ne příliš úspěšně. V roce 1949 je vyhlášena nezávislá Indonésie a Jakarta se stává jejím hlavním městem.
V současnosti se na jedné straně Jakarta prudce rozvíjí, na straně druhé zde v některých čtvrtích panují otřesné podmínky pro život. S hustotou 50 000 obyvatel na kilometr čtvereční jí náleží deváté místo mezi nejzalidněnějšími místy na světě. Třetina města přitom není vybavena kanalizací, polovina obyvatel zde nemá přístup k čisté vodě.
Martin Janda