V oblasti pátrání po původu ptačího letu existují v podstatě dva hlavní scénáře. První z nich předpokládá, že emblematickým archeopteryxům podobní dinosauři plachtili ze stromů dolů. Druhá teorie sází na běh (např. útěk před predátory), který mohl být občasným roztažením křídel učiněn mnohem efektivnějším.
Odpověď na takovou otázku může asi jen stěží přijít z oblasti paleontologie a tak je třeba obracet se k modelům.
Zajímavá zpráva přišla nedávno u univerzity v Berkeley, kde inženýři Ronald Fearing a Kevin Peterson pracovali na vývoji robota pro armádní účely. Když ke svému robotu s názvem Dash přidali křídla schopná pohybu (vznikl tak stroj s názvem Dash+Wings), ukázalo se, že by bylo velmi vhodné využít jej právě k modelování prvních leteckých dobrodružství druhohorních ještěrů.
Spojili se proto s paleontologem ze stejné univerzity Robertem Dudleyim a společnými silami začali obě krajní hypotézy testovat. Nechali roboty plachtit i „běhat“ a jejich pohyby zaznamenávali vysokorychlostními kamerami.
A výsledek? Pár křídel schopných pohybu výrazně vylepšil letové schopnosti při obou strategiích. Při plachtění, tedy evoluci „shora dolu“ byly však výsledky podstatně lepší. „Náš výzkum poskytl nepřímé důkazy pro to, že ptačí let se vyvinul u tvorů, kteří žili stromovým životem,“ shrnuje závěry svého týmu Kevin Peterson.