Vědci ve Velké Británii se chystají k problematickému experimentu, který ještě než začal, budí diskuse a má své četné odpůrce. Jeho předmětem je geoinženýrství, neboli „úmyslná, rozsáhlá manipulace s planetárním životním prostředím“.

V tomto případě se výzkumníci snaží znovu uměle vytvořit důsledky vulkanické erupce a uměle tak ochladit Zemi. Test je inspirován erupcí vulkánu Mounta Pinatubo v roce 1991 na Filipínách, kdy sopka chrlila 20 milionů tun materiálu obsahujícího také sulfáty, do atmosféry, v důsledku čehož nastalo ochlazení Země o 0,5 stupně Celsia na 18 měsíců.

Vědci se chystají napodobit účinky sopečné erupce pomocí čerpadla, hadice a balónu. Balón má vynést v prvním pokusu zařízení asi kilometr nad zem a pak má být do atmosféry rozptýlena zatím voda a sledovaný průběh a efekt pokusu.

Pokud by testy dopadly úspěšně, mohly by pokusy pokračovat a dopravit do stratosféry „chemickou clonu“ s nadějí, že omezí některé dopady globálního oteplování. Je to jeden z prvních pokusů, kdy se lidé chystají vzít geoinženýrství z laboratoře do terénu.

Tým potřebuje zjistit, které látky budou nejlépe odrážet světlo, jak velký budou mít vliv a případné nezamýšlené negativní důsledky, jako jsou kyselé deště, narušování ozonové vrstvy nebo narušení klimatických vzorců.

V minulosti vědci navrhovali pro podobné zásahy do atmosféry použití zbraní, letadel nebo raket.

Testy vody by měly být neškodné, ale některé ekologické organizace kritizují plán a geoinženýrství obecně. Organizace spojených národů v loňském roce vydala prohlášení zakazující geoinženýrský výzkum, který může negativně ovlivnit biologickou rozmanitost.

Tento experiment však vzhledem k jeho rozsahu neporušuje žádné mezinárodní dohody, logickým protiargumentem je tvrzení, že nezůstane jen u něho.

Action Group on Erosion, Technology and Concentration (ETC) tvrdí, že tento experiment je jen první fáze mnohem většího plánu, který by mohl mít katastrofální důsledky, včetně velké změny v počasí, jako jsou smrtící sucha.

I meteorologové sdílí některé z těchto obav. Počítačové simulace ukazují, že sulfátové mraky by mohly oslabit asijské a africké letní monzuny, snížit srážky, které zavlažují potravinářské plodiny pro miliardy lidí.

Mělo by být nejprve provedeno více teoretických studií a počítačové modelování, aby bylo možné vůbec předvídat vliv takových pokusů na ozónovou vrstvu a hydrologický cyklus.