Když se začnete na věci dívat tak, jak je třeba – se znalostí detailů a souvislostí vidět celek – přináší to obvykle změny. Stejně jako v případě výzkumu globálního klimatu. Nové výzkumy Carnegieho institutu se zabývaly vlivem odpařování vody ze stromů a jezer na změny lokální teploty i teplotu atmosféry.

Když v létě projede kropící auto ulicí, voda se z rozpáleného povrchu odpařuje a přeměna vody v páru odebere povrchu teplo. Podobně to funguje všude, kde dochází k odpařování vody, tedy na hladinách vodních toků, nádrží a oceánů nebo při odpařování vody velkými plochami vegetace.

Vodní pára opět kondenzuje v mracích a při kondenzaci teplo uvolňuje, takže koloběh hmoty i energie se zase vyrovnává. Může pak snížení vodních a zelených ploch nějak ovlivnit globální klima?

Mezinárodní tým pod vedením George Ban-Weisse z  Lawrence Berkeley National Laboratory pomocí klimatických modelů zjistil, že zvýšené odpařování mělo na globální klima ve výsledku celkově chladivý účinek.

Zvýšené odpařování bývá příčinou formování nízkých mraků v atmosféře, které působí tak, že odráží sluneční záření zpět do vesmíru. A to se pak projevuje v ochlazování klimatu.

„To nám ukazuje, že odpařování vody z jezer a listové plochy stromů v městských parcích, jako je Central Park v New Yorku, nejen pomáhá udržet chladnější město, ale také pomáhá ochlazovat celou planetu,“ řekl Caldeira.

„Náš výzkum také ukazuje, že musíme změnit naše chápání toho, jak každodenní činnosti mohou způsobovat v konečném efektu změny v lokálním i globálním klimatu.“.