Domů     Medicína
Nová generace kosmetiky: odkoukáno od sinic
21.stoleti 16.9.2010

Ochrana před škodlivým vlivem UV záření je důležitá prakticky pro všechny organismy, které na Zemi žijí. Za pravé pionýry těchto snah můžeme považovat fotosyntetické bakterie – sinice, které obývají Zemi již přinejmenším 3,4 miliardy let. Jejich technika může být využita pro novou generaci krémů proti stárnutí kůže. Ochrana před škodlivým vlivem UV záření je důležitá prakticky pro všechny organismy, které na Zemi žijí. Za pravé pionýry těchto snah můžeme považovat fotosyntetické bakterie – sinice, které obývají Zemi již přinejmenším 3,4 miliardy let. Jejich technika může být využita pro novou generaci krémů proti stárnutí kůže.

     Sinice, neboli cyanobakterie, využívají jako hlavní zdroj energie pro svůj provoz sluneční záření. Toto záření má však řadu dílčích složek, přičemž zdaleka ne všechny jsou pro tyto titěrné organismy prospěšné. Jeho ultrafialová složka  poškozuje především DNA buněk – je proto důležité, aby se bakterie dokázaly jejím účinkům dostatečně efektivně bránit. Na vyzkoušení řady „nápadů“ měla evoluce skutečně dostatek času. První stopy po sinicích nacházíme již ve vrstvách starých 3,4 miliardy let. Takzvaná „velká oxygenační událost“, díky níž se objevilo dostatečné množství kyslíku ve formě ozonu, který dokáže UV záření „filtrovat“, nastala až okolo doby před 2,4 miliardy let. Do té doby musely sinice s UV zářením tvrdě bojovat. Baterii genů, nutných k tomuto boji, si ve své DNA nesou jako „evoluční fosílii“  dodnes. Tyto látky, takzvané „mykosporinům podobné aminokyseliny“ (MAA), jsou vědcům známé již delší dobu.

     Několik kosmetických firem světa je již s úspěchem využívá. Celá věc má však zatím jeden háček – doposud nebyl znám genetický základ jejich tvorby a kosmetické firmy je tak musely získávat přímo z bakterií. Genetikové Emily Balskusová a Christopher Walsh z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity se proto zaměřili na hledání způsobu, jak v bakteriích odhalit příslušné geny. Když si vytipovali příslušné místo v genomu sinic Anabaena variabilis, přenesli je do bakterie Escherichia coli, která za běžných podmínek enzymy nutné k syntéze potřebných aminokyselin nevytváří. A jednalo se o trefu do černého – escherichie začaly MAA skutečně syntetizovat. Nyní již nestojí v cestě běžnému postupu. Geny se přenesou do běžných laboratorních bakterií, které dokáží produkovat žádanou látku přímo „na zakázku“.

 

Související články
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Kontaktní čočky, za jejichž vynálezem stojí český vědec Otto Wichterle, pomáhají korigovat zrakové vady už od 60. let 20. století. Nyní vědci vyvinuli nových druh čoček, který umožňuje vidění vlnových délek blízkých infračervenému světlu, ty by mohly mimo jiné pomáhat barvoslepým lidem opět vidět barvy. Neurovědci z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořili kontaktní čočky […]
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje naši schopnost učení, pohybu, paměti a pozornosti, ale také naši náladu a motivaci. Během výzkumu v 80. letech 20. století došlo k uvolnění dopaminu po jídle či jiné odměně, a tak si vysloužil nálepku hormon štěstí. Nyní ale odborníci říkají: „Dopamin není hormon štěstí, ale hormon touhy po […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz