Mohou se fyzikální zákony na různých místech vesmíru lišit?

Předpoklad, že nejen fyzikální, ale veškeré přírodní zákony platí bez výjimky na všech místech vesmíru, je jedním ze základních principů nejen astronomie, ale vlastně veškerého vědeckého bádání. Australští vědci přišli však nedávno s tvrzením, že přinejmenším v jednom případě to pravda být nemusí.Předpoklad, že nejen fyzikální, ale veškeré přírodní zákony platí bez výjimky na všech místech vesmíru, je jedním ze základních principů nejen astronomie, ale vlastně veškerého vědeckého bádání. Australští vědci přišli však nedávno s tvrzením, že přinejmenším v jednom případě to pravda být nemusí.

        Fyzikální věda počala v novověku díky radikálnímu a odvážnému tvrzení Galilea Galieiho. Ten oproti dřívějším, Aristotelem ovlivněným teoriím tvrdil, že dění v celém kosmu je ovládáno stejnými zákony, jaké známe ze Země. Tvrzením, že nebesa nemají ve světě privilegovanou pozici, si to tento fenomenální Ital nadosmrti znepřátelil římské inkvizitory. Myšlenka o neměnnosti přírodních zákonů vzhledem k místu a pohybovému stavu leží také v samotném základu moderní fyziky, v Einsteinově obecné teorii relativity. Kosmologové, kteří na základě obecné relativity konstruují své modely vesmíru, většinou také předpokládají, že vesmír je ve své struktuře homogenní a izotropní. Jinými slovy: je všude stejný a žádný směr v něm není privilegován. Nové zjištění australských astronomů podtrhává všechny tyto pilíře vědy zároveň.

       Celý problém se točí okolo hodnot jedné ze základních konstant fyziky, tzv. Sommerfeldovy konstanty neboli konstanty α. Tato konstanta je bezrozměrná veličina, která popisuje působení elekromagnetické interakce. Pozorování, která prováděl John Webb z univesity v Sydney pomocí Keckova teleskopu na Hawai naznačují, že hodnota této konstanty byla před 12 miliardami let, kdy ji vyzářil pozorovaný kvasar o malinko menší, než jak ji známe dnes ze Země. Webbův univerzitní kolega Julian King zase analyzoval data z teleskopu v Chile, který pozoruje jinou část oblohy. Podle něj je zase hodnota konstanty alfa v jiných částech vesmíru o něco větší, než na Zemi. Analýza dalších 300 pozorování odhalila, že proměny v hodnotách této konstanty nejsou nahodilé, ale mají jednoznačnou strukturu. Podle všeho má vesmír vysokou hodnotu konstanty alfa na jedné straně, směrem ke straně druhé se snižuje. Naše země leží mezi těmito extrémy někde uprostřed. Nové výsledky Australanů tedy porušují snad všechna pravidla, která jsou o povaze přírodních zákonů všeobecně přijímána. To, zda se jim podaří přesvědčit fyziky, že mají odvrhnout samotné základy své disciplíny, však ukáže až čas.

 

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Dalekohled ELT se dočkal prvních součástek

Dalekohled ELT se dočkal prvních...

V německé Mohuči bylo úspěšně odlito prvních šest segmentů...
Galaxie, které pamatují, když vesmír byl ještě mimino

Galaxie, které pamatují, když...

To, co se na první pohled zdálo jako vzácný objev rozměrné a staré...
Největší oko do vesmíru

Největší oko do vesmíru

Dne 26. května 2017 byl poblíž observatoře Evropské jižní observatoře...
Webbův teleskop zná první cíle svého výzkumu

Webbův teleskop zná první cíle...

Plynný obr Jupiter, organické molekuly v mračnech formujících...
Slunce se dočká nových hvězdných sousedů

Slunce se dočká nových hvězdných...

Náš nejbližší hvězdný soused? Už na základních školách se děti...
Nadějná exoplaneta, která míří k naší sluneční soustavě

Nadějná exoplaneta, která míří k...

Pouhých 11 světelných let od Slunce byla objevena planeta o velikosti Země s...
Návštěvník ze vzdáleného vesmíru prolétá sluneční soustavou

Návštěvník ze vzdáleného vesmíru...

Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) sleduje zvláštní...
Kolem Země proletěl asteroid

Kolem Země proletěl asteroid

Včera proletěl ve vzdálenosti 44 000 kilometrů kolem Země asteroid pod...
Chlormetan? Ve vesmíru žádná velká vzácnost

Chlormetan? Ve vesmíru žádná...

Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy...
Když si hvězda hraje s bublifukem…

Když si hvězda hraje s...

Astronomové využili schopnosti radioteleskopu ALMA a pořídili záběr bubliny...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Podivuhodná proměna: Co vyléčilo muže z drogové závislosti?

Podivuhodná proměna: Co vyléčilo...

Najít cestu ven z životního stylu, který určuje silná náklonnost k omamným látkám,...
Neolitické ženy měly lepší fyzičku než současní olympionici!

Neolitické ženy měly lepší fyzičku...

Hlavním rysem neolitické doby (cca 8000–5000 let př. n. l.) je přechod z hlavního...
Clevelandská dohoda: O osudu Čechů a Slováků se rozhodlo za oceánem

Clevelandská dohoda: O osudu Čechů...

Skleničky cinkají, společnost se výtečně baví. Tomáš Garrigue Masaryk slaví...
Unikátní techniky přežití: Jak se brání zvířata?

Unikátní techniky přežití: Jak se...

Zvířata se brání před útoky predátorů různými způsoby. Některá mění svojí barvy,...
Ukrývá Hladomorna na Blansku loupežnický poklad?

Ukrývá Hladomorna na Blansku...

Česká republika je rájem skal a malých nebo středně velkých jeskyní,...
Dolores O’Riordanová: Andělský hlas dozpíval!

Dolores O’Riordanová:...

Irská zpěvačka vydávala sólové desky, byla hlavní tváří irské...
Nebezpečí jménem kardiostimulátor: Lze jím zabít na dálku?

Nebezpečí jménem kardiostimulátor:...

Každý ví, že počítačoví piráti mohou zneužít  e-mail nebo bankovní účet. Jenže to...
VIDEO: Přestřelka u Torontského soudu

VIDEO: Přestřelka u Torontského...

Do postranního vchodu honosné soudní budovy v Torontu vstoupí podivný muž....
Halifaxský výbuch: Exploze, která smete celé město

Halifaxský výbuch: Exploze, která...

Je 6. prosinec 1917. V halifaxském přístavu je rušno jako obvykle. Zaběhlou rutinu však...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.