Mohou se fyzikální zákony na různých místech vesmíru lišit?

Předpoklad, že nejen fyzikální, ale veškeré přírodní zákony platí bez výjimky na všech místech vesmíru, je jedním ze základních principů nejen astronomie, ale vlastně veškerého vědeckého bádání. Australští vědci přišli však nedávno s tvrzením, že přinejmenším v jednom případě to pravda být nemusí.Předpoklad, že nejen fyzikální, ale veškeré přírodní zákony platí bez výjimky na všech místech vesmíru, je jedním ze základních principů nejen astronomie, ale vlastně veškerého vědeckého bádání. Australští vědci přišli však nedávno s tvrzením, že přinejmenším v jednom případě to pravda být nemusí.

Fyzikální věda počala v novověku díky radikálnímu a odvážnému tvrzení Galilea Galieiho. Ten oproti dřívějším, Aristotelem ovlivněným teoriím tvrdil, že dění v celém kosmu je ovládáno stejnými zákony, jaké známe ze Země.

Tvrzením, že nebesa nemají ve světě privilegovanou pozici, si to tento fenomenální Ital nadosmrti znepřátelil římské inkvizitory. Myšlenka o neměnnosti přírodních zákonů vzhledem k místu a pohybovému stavu leží také v samotném základu moderní fyziky, v Einsteinově obecné teorii relativity.

Kosmologové, kteří na základě obecné relativity konstruují své modely vesmíru, většinou také předpokládají, že vesmír je ve své struktuře homogenní a izotropní. Jinými slovy: je všude stejný a žádný směr v něm není privilegován.

Nové zjištění australských astronomů podtrhává všechny tyto pilíře vědy zároveň.

Celý problém se točí okolo hodnot jedné ze základních konstant fyziky, tzv. Sommerfeldovy konstanty neboli konstanty α. Tato konstanta je bezrozměrná veličina, která popisuje působení elekromagnetické interakce.

Pozorování, která prováděl John Webb z univesity v Sydney pomocí Keckova teleskopu na Hawai naznačují, že hodnota této konstanty byla před 12 miliardami let, kdy ji vyzářil pozorovaný kvasar o malinko menší, než jak ji známe dnes ze Země.

Webbův univerzitní kolega Julian King zase analyzoval data z teleskopu v Chile, který pozoruje jinou část oblohy. Podle něj je zase hodnota konstanty alfa v jiných částech vesmíru o něco větší, než na Zemi.

Analýza dalších 300 pozorování odhalila, že proměny v hodnotách této konstanty nejsou nahodilé, ale mají jednoznačnou strukturu. Podle všeho má vesmír vysokou hodnotu konstanty alfa na jedné straně, směrem ke straně druhé se snižuje.

Naše země leží mezi těmito extrémy někde uprostřed. Nové výsledky Australanů tedy porušují snad všechna pravidla, která jsou o povaze přírodních zákonů všeobecně přijímána. To, zda se jim podaří přesvědčit fyziky, že mají odvrhnout samotné základy své disciplíny, však ukáže až čas.

Autor: Josef Querelle
Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Cesta do vesmíru je opět volná

Cesta do vesmíru je opět volná

Od 11. 5. do konce srpna tohoto roku mohou zájemci opět navštívit největší...
Zrod planety v přímém přenosu

Zrod planety v přímém přenosu

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu...
Bahenní vulkanismus na Marsu

Bahenní vulkanismus na Marsu

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští výzkumníci,...
Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv však voda, nýbrž rozžhavené železo

Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Astronomové vytvořili netradiční obraz planety Jupiter

Astronomové vytvořili netradiční...

Pomocí technologie Lucky imaging astronomové získali pozoruhodný snímek...
Nedaleko Sluneční soustavy byla nalezena černá díra

Nedaleko Sluneční soustavy byla...

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou...
Další důkaz, že se Albert Einstein nemýlil

Další důkaz, že se Albert...

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající...
Hubbleův teleskop zkoumá vesmír již třicet let

Hubbleův teleskop zkoumá vesmír...

Přesně před třiceti lety 24. dubna 1990 raketoplán Discovery vynesl do...
Rover, který přepsal historii

Rover, který přepsal historii

Byla to mise, která měla trvat pouhých 90 dní. Technologové v NASA...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.