Domů     Vesmír
Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země
21.stoleti 8.10.2010

Na konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Na konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze.

Kometa bude pozorovatelná v říjnu a listopadu 2010, kdy by mohla být slabě viditelná i pouhým okem na tmavé obloze, samozřejmě v přírodním prostředí bez světelného znečištění. Ve středu 20. října projde jen 0,12 astronomické jednotky (AU – jedna astronomická jednotka – je přibližně 150 milionů km) od Země a 28. října projde přísluním, tedy bude nejblíže Slunci. Podobně blízké přiblížení komety k  Zemi nastalo v posledních 15 letech pouze dvakrát, a to v roce 1996 (kometa C/1996 B2 Hyakutake 0,10 AU od Země) a 2006 (73P/Schwassmann-Wachmann 0,08 AU od Země).

 

Kometu objevil 15. března 1986 na fotografické desce 1,2m UK Schmidt teleskopu na australské observatoři v Sidding Spring slavný objevitel komet Malcolm Hartley, který nalezl celkem 13 komet. Většinu minulého století byla kometa nepozorovatelná pro velkou vzdálenost od Slunce. Až  přiblížení  k  Jupiteru a jeho gravitační účinky v roce 1971 snížily vzdálenost přísluní k 1 AU, a kometa se tak stala mnohem lépe pozorovatelnou.

 

Její letošní návrat je asi nejpříznivějším návratem v historii komety. Zdá se, že se jedná o poměrně nové těleso s překotnou aktivitou. Jádro komety je však velice malé, průměr je odhadován mezi 1,14–1,2 km. Životnost takovéto komety asi nebude dlouhá a pokud bude pokračovat při stávající produkci hmoty, je možné, že nepřežije déle než dalších 17 návratů. Letošní rok je tedy výjimečnou příležitostí pro studium této zajímavé komety.

 

Podmínky návratu jsou extrémně příznivé především pro pozorovatele ze severní polokoule. Od 8. října do 2. listopadu bude kometa blíže než 0,15 AU od Země a 20. října dosáhne minimální vzdálenosti 0,12 AU, tedy asi 18 milionů km (47 x vzdálenost Země – Měsíc). Jen o 8 dní později projde nejblíže Slunci. Kometa by měla v maximu být jasnější 5. magnitudy a mohla by být na nepřesvětlené obloze, daleko od rušivých světel měst, vidět pouhým okem jako slabý mlhavý obláček.

 

V minulých návratech dosahovala kometa maxima jasnosti až po průchodu přísluním a slábla pomaleji, než zjasňovala. Proto by mohla být jasným objektem ještě po celý listopad. Na začátku října nalezneme kometu vysoko na obloze v souhvězdí Kasiopeji. Kometa se bude v průběhu měsíce velice rychle pohybovat a postupně proletí Perseem, Žirafou, Vozkou a na konci října ji nalezneme v Blížencích. Bohužel v době jejího největšího přiblížení k Zemi bude pozorování rušit Měsíc, jenž o den později dosáhne úplňkové fáze. Kometa v té době bude vrcholit vysoko nad obzorem kolem půlnoci. V listopadu se její pohyb poněkud zpomalí (kometa se bude od Země vzdalovat), z Blíženců se posune do Jednorožce, Malého psa a listopadovou pouť zakončí v souhvězdí Lodní zádě. Stane se tak objektem spíše druhé poloviny noci.

 

Kometa se zároveň stane 6. kometou, jejíž jádro bude zblízka prozkoumáno kosmickou sondou. 4. listopadu 2010 by měla proletět ve vzdálenosti pouhých 700 km od komety sonda Deep Impact. Tato sonda v roce 2005 navštívila kometu 9P/Tempel, na kterou „vystřelila” impaktor, jenž uvolnil z jádra materiál, který sonda následně zkoumala. V rámci rozšířené mise měla kometa navštívit jádro komety 85P/Boethin, která ale nebyla při posledním návratu nalezena, a tak byl zvolen náhradní cíl – kometa 103P/Hartley.

 

Na pozorování komety bude stačit malý dalekohled, na obloze se bude jevit jako mlhavý obláček o úhlovém průměru i větším, než má Měsíc v úplňku. Nezbytnou podmínkou dobré viditelnosti komety je však noční obloha co nejméně postižená světelným znečištěním (tedy mimo města). Za dobrých podmínek bude při těsném průletu možno kometu vidět slabě i pouhým okem, zcela určitě bude na pozorování stačit malý triedr.

 

Na pozorování komety vyhlašuje Společnost pro meziplanetární hmotu – sekce České astronomické společnosti –výjimečnou pozorovací kampaň, která nemá ve své kategorii v ČR obdoby a do níž se může zapojit skutečně každý. Cílem kampaně je získat v průběhu průletu komety kolem Země co nejvíce dat, a to jak vizuálních, tak fotografických. Vizuální pozorování je výzvou pro každého majitele malého přístroje (triedru) s chutí se něčemu přiučit. Ostatní zaměření pozorovací kampaně jsou již odbornějšího rázu. Více o pozorovací kampani naleznete na webové stránce http://chw.kommet.cz.

 

Související články
Vesmír 19.4.2025
Nález mimozemského života by byl bezesporu největším objevem v dějinách vědy. Ačkoliv kosmické sondy už prolétly kolem všech planet naší soustavy a čím dál dokonalejší teleskopy nahlížejí do stále vzdálenějších koutů vesmíru, důkaz toho, že život na planetě Zemi není jen osamoceným výkřikem do tmy stále schází. Nedávný objev v atmosféře exoplanety K2-18b proto vzbudil […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Objevy Vesmír 31.3.2025
Při pohledu na Grand Canyon v Arizoně si snadno představíme, jak jej po miliony let vyřezávala voda, pomalu formující tuto dechberoucí krajinu. Ale co kdyby podobné kaňony vznikly během několika minut? Přesně to se stalo na Měsíci! Dva gigantické kaňony poblíž jeho jižního pólu, Vallis Schrödinger a Vallis Planck, mají s Grand Canyonem podobné rozměry, […]
Technika Vesmír 31.3.2025
Skupina šestadvaceti nejtalentovanějších mladých vesmírných nadšenců z celé České republiky se po intenzivním půlročním výběrovém řízení konečně vydala na svou „vesmírnou” cestu. V neděli 30. března se měsíce příprav na misi Zero-G, která je jednou z aktivit národního programu Česká cesta do vesmíru, proměnily ve skutečný zážitek. Unikátní parabolický let, první svého druhu s českou […]
Vesmír 29.3.2025
Planeta Neptun bývá kvůli své velké vzdálenosti od Země tak trochu stranou zájmu, ale nyní se jí ve vědecké komunitě dostává větší pozornosti. Astronomové totiž vůbec poprvé pozorovali polární záři v její atmosféře. Zásluhu na tom má vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), jehož infračervené přístroje odhalily světelné stopy, které dosud zůstávaly neviditelné. Bývá to okouzlující […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz