Rozdíl mezi přivrácenou a odvrácenou stranou měsíce byl dlouho pro vědce hádankou.  Strana, kterou Měsíc ukazuje Zemi je poměrně málo profilovaná, zatímco topografie odvrácené strany je divočejší, s vysokými hornatými oblastmi a silnější kůrou.

Nyní vědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz vytvořili model, který by mohl tuto dvojí tvář Měsíce docela uspokojivě vysvětlit.

Jako základ použili kolizní teorii o vzniku Měsíce. Srážka prvotní Země s tělesem velikosti Marsu podle ní vyvrhla do prostoru kvanta materiálu, ze kterých se zformoval Měsíc. Vědci mají důvodné podezření, že se vytvořilo ještě jedno těleso, asi třicetkrát menší než Měsíc, které s ním zpočátku sdílelo oběžnou dráhu.

S tím jak se Měsíc a menší satelitní těleso od Země vzdalovaly, docházelo k destabilizaci jejich drah a nakonec k jejich střetu. Jeho síla stačila k tomu, aby se hmota obou těles sloučila.

Modelová simulace nárazu ukázala, že dynamika střetu byla  mírnější než obvykle. Nevytvořil se impaktní kráter, ani se netavila hmota Měsíce ve velkém rozsahu. Namísto toho většina kolidujícího materiálu vytvořila na polokouli, na kterou dopadla, novou vrstvu povrchu.Tento model také vysvětluje rozdílné složení povrchu Měsíce.

Teprve další data však mohou určit, která z alternativních hypotéz formování měsíčního povrchu nejlépe odpovídá tomu, co se skutečně stalo.