Koncem roku 2017 bude otevřen nejdelší železniční tunel na světě, vedoucí pod alpským Gotthardským masivem. Stavba 57 kilometrů dlouhého tunelu byla zahájena testovací ražbou už v roce 1993 a oficiální zahájení stavby bylo v roce 1996. Souběžně se buduje 5 tunelových úseků. Redakce 21. STOLETÍ měla unikátní možnost podívat se přímo na stavbu tohoto díla, které je považováno za jeden z nejúžasnějších inženýrských projektů světa.
Alptransit Gotthard, jak se projekt nazývá, otevře novou železniční cestu ze severní a střední Evropy do Itálie. Jeho severní ústí je u švýcarského města Erstfeld ve středním kantonu Uri a jižní u města Bodio v kantonu Ticino. Na 57 kilometrů dlouhý úsek Gotthardského tunelu bude na území Itálie navazovat ještě další, 15ti kilometrový tunel Ceneri. Stavbaři budují souběžně dva tunelové tubusy o průřezu větším než 60 metrů, ve kterých pojedou expresní vlaky rychlostí až 250 km/hod. a celým tunelem projedou za 20 minut. Cesta do slunné Itálie se tak z Zürichu do Milána zkrátí o celou polovinu na dvě hodiny a 40 minut. Tunel na každého návštěvníka zapůsobí především svou mohutností. My jsme měli možnost jím projíždět mikrobusem, ale pohodlně v něm vedle sebe mohou jet i dva těžké nákladní automobily.
Pomáhají nejmodernější technologie
V polovině října letošního roku byly proraženy poslední metry tunelu a mnohý by si řekl, že první vlaky jím projedou co nevidět. Omyl. Jen samotné vystrojování tunelu potřebnou technikou a bezpečnostními systémy zabere dalších sedm let. Samotnou ražbu provádějí nejmodernější razící stroje mamutích rozměrů. Jejich délka je 146 metrů a váží 1470 tun. Jejich výkon je doslova zázračný. Každý den totiž vytěží tolik kamene, že naplní 150 nákladních vlaků o délce 120 metrů. Rychlost ražby se pohybuje okolo 25 metrů za den. Na některých úsecích stavby nemohly být razicí štíty kvůli složitým geologickým podmínkám použity a nahradily je řízené odstřely skály.
Nezávislé souběžné tunely jsou od sebe vzdáleny 40 metrů a každých 325 metrů jsou propojeny spojovacími tubusy. Na dvou místech se dokonce nachází křížení mezi tunely, aby mohly být vlaky odkláněny, a to pro případ neštěstí v jednom z nich. 21. STOLETÍ se dostalo až k jedné z těchto křižovatek, připomínající spíše obří pozemní sál.
Stavba tunelu probíhá s neuvěřitelnou přesností a k jejímu zaměřování byly využity i satelity. S jejich pomocí byla vytvořena hustá síť bodů, mapující celou trasu. Za pomoci dalších zaměřovacích technik byly zmapovány všechny parametry stavby, její délka i výška či tloušťka skály, a to všechno s přesností jednoho centimetru.
Alpy neustále rostou
Nemalé problémy dělají stavbařům geologické podmínky. Projektanti totiž museli počítat i s tím, že Alpy jsou mladým pohořím, které neustále roste, každý rok zhruba o jeden milimetr. Za deset let se tak poloha tunelu změní o celý centimetr. Životnost tunelu je plánována na 100 let a za tu dobu se posune o celých 10 centimetrů! Díky neustálému růstu je Gotthardský masiv také nestabilní a mezi jednotlivými vrstvami dochází k častým posunům. Tlak, jímž působí masiv Gotthardu na stavbu tunelu, je obrovský, a přestože jeho většinu tvoří tvrdá rula, dokáže ji rozdrtit na prášek. Proto se na vyztužování tunelů používají speciálně upravené železobetonové výztuže, které musí zhroucení stavby zabránit.
Stavbaři se museli vypořádat i s nedostatkem vody. Zní to poněkud paradoxně, protože masiv Gotthardu tvoří rozvodí mezi Severním a Středozemním mořem a pramení v něm celá řada významných řek. Pro potřeby stavby muselo však být vybodováno několik obřích nádrží, protože denní spotřeba vody dosahuje stovek tisíc litrů. Nicméně, nebyli by to praví Švýcaři, kdyby onu použitou vodu nerecyklovali a nedávali zpátky do oběhu.
Bude Gotthardský tunel bezpečný?
To je první otázka, kterou si asi každý položí. Když vezmeme v úvahu ony složité geologické podmínky, zdálo by se, že zajištění bezpečnosti bude asi problém. Při návštěvě tunelu jsme se mohli seznámit se všemi stávajícími i připravovanými bezpečnostními systémy. Odborníci nás ujistili, že půjde o nejbezpečnější tunel na světě.
Při návštěvě tunelu, ponořeného v hloubi alpského masivu, by každý asi očekával těžký, horký vzduch. Vždyť teplota při ražbě prý také dosahuje až 45°C. Proto nás překvapil svěží horský vzduch, který zajišťují mohutné klimatizační jednotky. Těmi bude vybaven tunel po celé své délce i po uvedení do provozu. V případě požáru by tyto mohutné jednotky odsávaly kouř a do nezasažených částí tunelu by vháněly čerstvý vzduch. Vzniklý přetlak by je tak chránil před kouřem. V tunelech se budou nacházet i dvě stanice, vybavené vysoce sofistikovaným bezpečnostním systémem. Z těch bude možné dostat v případě nouze cestující ven pomocí vysokokapacitních výtahů, vedoucích na povrch. Ty budou také nejdelšími výtahy na světě, protože jejich šachty jsou dlouhé přes 800 metrů. Dalšími bezpečnostními prvky jsou boční únikové tunely a hermeticky uzavíratelné evakuační prostory, kde by byli cestující chráněni před požárem.
Konkurence pro letadla
Ostatně investoři kladou vysoké nároky na bezpečnost už nyní, ve fázi výstavby. Ani to však nezabránilo lidským obětem a během stavby přišlo o život 8 dělníků. Nicméně ještě přednedávnem se lidské oběti při stavbách alpských tunelů počítaly často na stovky.
Do chvíle, kdy se tunelem pod Gotthardem prožene první vlak s cestujícími, zbývá ještě sedm let. Tento okamžik očekává s napětím mnoho Evropanů a experti se už dnes shodují, že Gotthardský tunel bude velkou konkurencí evropským aerolinkám, protože v řadě případů bude cesta vlakem ve směru sever–jih a opačně výhodnější vlakem než letadlem. Konstruktéři tunelu věří, že se jim doslova astronomické náklady na stavbu tunelu brzy zaplatí. Přišel totiž na 13 miliard švýcarských franků, co je v přepočtu asi 230 miliard korun!
Švýcarům má tunel zajistit klid
Protože Švýcarsko leží na důležité evropské spojnici sever – jih, jsou tamější silnice a dálnice přetíženy kamionovou dopravou, která stále narůstá. Před lety si Švýcaři řekli v referendu dost, a schválili výstavbu nejdražšího a nejdelšího tunelu na světě s tím, že po jeho otevření svou zemi pro průjezd kamionů uzavřou. Po otevření tunelu v roce 2017, by se tedy mělo více než milion kamionů, které zemí ročně projíždějí, přesunout na železnici a speciálními vlaky projíždět nově otevřeným Gotthardským tunelem. Denně je plánován průjezd až 300 vlaků a to jak nákladních, tak osobních.
Při stavbě pomáhají i české technologie
Celý geografický informační systém v tunelu má na starosti česká společnost Berit, která vyhrála výběrové řízení se svým systémem LIDS. Pomocí systému bude naplánováno a zdokumentováno na 3200 kilometrů elektrických kabelů, 2600 kilometrů optických kabelů, 200 transformátorů a 2880 elektrických a elektronických rozvodných skříní.
První tunel pod Gotthardem si vyžádal 200 obětí!
15 kilometrů dlouhý železniční tunel se tu stavěl v letech 1871–1881. Tunel je na rozdíl od nově budovaného Alptransit dvoukolejný. Stavbu po celou dobu provázely nejen technické, ale i finanční problémy. Nedostatek financí měl za následek vysoce nebezpečné pracovní podmínky. Během stavby došlo k řadě závalů a zatopení vodou. Při těchto neštěstích zahynulo na 200 lidí. I přes tyto katastrofy byl tunel považován ve své době za jeden z technických zázraků. Po dokončení nového spojení Alptransit pod Gotthardem by měly ze starého tunelu zmizet osobní vlaky a bude určen jen pro provoz těžkých nákladních souprav.