V pekle drogové závislosti se ve vyspělých zemích světa ocitá stále více lidí. Řada lékařských týmů se proto věnuje hledání léku, který by mohl závislé na opojných látkách jejich prokletí zbavit. Američtí biochemici nyní přicházejí s vakcínou, díky níž by měl být boj se závislostí na kokainu i dalších látkách o něco snazší. Zatím však spolehlivě funguje jen u laboratorních myší.
Zneužívání omamných látek, zejména kokainu, je v současné bohaté západní společnosti trendem, patrným nejen z neuspořádaného života celebrit. Těm, kdo se své závislosti snaží zbavit skutečně upřímně, by mohla napomoci vakcína, kterou nedávno odzkoušeli vědci vedení specialisty z prestižní Cornellovy univerzity ve městě Ithaca ležícím na jižním okraji jezera Cayuga Lake ve státě New York v USA. Kombinuje část běžného chřipkového viru a látky napodobující kokain.
Jak vyučit imunitu?
Nejlepší způsob, jak obrat drogu o její fatální přitažlivost, je zbavit ji její moci měnit stav našeho vědomí. To se však mnohem snadněji řekne, než udělá. Asi nejčastěji zkoušenou cestou, jak takového efektu dosáhnout, je „zavřít“ molekule drogy vstupní vrátka do buňky.
Řečí buněčných biologů jde „o obsazení membránového receptoru, na který se látka váže.“ Američtí lékaři pod vedením prof. Ronalda Crystala z Lékařské fakulty Cornellovy univerzity však použili jinou a dlužno uznat, že velmi rafinovanou strategii.
Napadlo je totiž, že naučí lidské tělo, konkrétně imunitní systém, aby zaútočil na molekuly účinné látky a zabránil jim dostat se k nervovým buňkám v mozku a jejich buněčným „vrátkům“.
Nakrájený virus
Lidský imunitní systém je za běžných podmínek vůči účinným látkám kokainu lhostejný, proti virovým částicím však vyrazí do boje velmi snadno. Od toho známého faktu je již jen krůček k myšlence, že by nebylo špatné obě látky zkombinovat.
Vědci proto nejprve zvláštním způsobem postavili „vozíček“, tedy správně vehiculum, jehož prostřednictvím se droga do organismu nejen dostane, ale které také vyvolá mezi imunitními buňkami poplach.
Použili k tomu adenovirus způsobující běžná onemocnění respiračního aparátu, například chřipku či rýmu. Virus však nepoužili celý. Než ho vpravili do organismu, jej „nakrájeli“. Virus tak přišel o části zodpovědné za rozvoj choroby. Ty, které mohou za spuštění imunitní reakce organismu, mu však zůstalyi.
Myší naděje
Na takto připravení „podvozek“ pak navázali látku blízkou účinné látce kokainu. „Tento analog kokainu jsme použili především proto, že je stabilnější, než běžný kokain,“ vysvětluje prof. Crystal. A jak vypadala reakce?
Imunitní buňky organismu se díky tomuto triku skutečně naučily kokain rozpoznat a zneškodnit. Správné fungování si vědci zatím ověřili na laboratorních myších. Zvířata, kterým byla vakcína podána, se chovala mnohem klidněji než ta, která „očkováním“ neprošla.
I když není látka zatím vyzkoušena na lidech, prof. Crystal má velká očekávání. „Vakcína by měla napomoci především lidem, kteří již kokain užívají a snaží se návyku zbavit. Imunitní systém jej totiž stihne zneškodnit dříve, než dorazí do centra mozku zodpovědného za slastné pocity,“ neskrývá optimismus americký genetik.
Nebezpečí jménem kokain
*Kokain, který se nejčastěji inhaluje ve formě prášku, či kouří jako crack, má svůj původ v jihoamerickém keři kokainovníku pravém (Erythroxylon coca), známém též pod starším českým názvem rudodřev koka.
*Tradice žvýkání kokových listů je mezi jihoamerickými domorodci letitá a dodnes poměrně rozšířená.
*Účinná látka – benzoylekgoninmetylester – v organismu stimuluje nervové buňky ke zvýšení produkce dopaminu a serotoninu (neurotransmiterů, tedy látek sloužících k přenosu vzruchů v nervové soustavě)
*Následkem je zvýšení krevního tlaku, nárůst tepové frekvence, hyperaktivita, ale i pocit uvolnění a relaxace.
*Tyto požitky jsou však prakticky ve všech zemích světa nelegální, a z kokainu se proto snadno stala komodita, která pohání velkou část mezinárodního organizovaného zločinu.