Galaxie podléhají stárnutí stejně jako jakákoliv jiná věc na světě, ať již živá či neživá. A jak vlastně vědci poznají, že galaxie již překonala mladost míří vstříc druhé polovině svého života? Základním vodítkem je barva světla, kterou galaxie vysílá.
Mladé galaxie, v nichž se hvězdy stále ještě tvoří, září modře, zatímco starší galaxie plné umírajících hvězd jsou červené. Vzácně se však podaří pozorovat i takové, které jsou jakoby napůl cesty mezi oběma stavy, tedy v jakémsi období „krize středního věku“. Takovým galaxiím se podle jejich barvy občas přezdívá „zelená údolí“. .
A v jakém stavu se nachází naše vlastní galaxie, Mléčná dráha? To je skutečně těžké říci. Jelikož jsme uvnitř ní, nemůžeme se na ní podívat zvenku. Astrofyzik Simon Mutch ze Swinburnovy technologické univerzity v australském Hawthornu proto se svými kolegy zvolil poněkud jinou cestu.
Postupně nasimuloval vznik a vývoj 25 miliónů galaxií a následněvybral ty, které se svou velikostí, strukturou a celkovou hmotností hvězd nejvíce podobají galaxii naší. Jelikož byly tyto galaxie byly v velké části právě „zelenými údolími“, usoudil vědec, že právě v tomto stavu se nachází i galaxie naše.
Poté, co vyčerpá svou energii, čeká ji pravděpodobně fúze s nejbližší další spirální galaxií, (v souhvězdí Andromedy), která se podle všeho nachází v podobné vývojové fázi jako Mléčná dráha.
