Svět kolem nás je plný jedů. Lidé se látkám, které jsou pro ně jedovaté, většinou na základě svých znalostí dokážou vyhnout. Jiné je to v případě čtyřnohých mazlíčků. Protože jsou pro ně často nebezpečné i jiné látky než pro člověka, vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno nedávno spustili veterinární on-line databázi jedovatých látek s názvem VETTOX. Poučení zde najdou jak běžní chovatelé, tak odborníci-veterináři.

Věděli jste například, že pes se může otrávit rozinkami či obyčejnou čokoládou? Že pro kočky je lék paracetamol (např. v přípravcích Paralen, Panadol a dalších) mnohem toxičtější než pro člověka? Ne? I toto byl jeden z důvodů, proč vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU) spojili své síly s odborníky na veterinární léčiva z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) a koncem loňského roku umístili na své webové stránky první verzi databáze VETTOX. Cíle tohoto projektu jsou nemalé a její autoři své ambice rozhodně neskrývají.

Nejdůležitější je prevence

Jak si každý návštěvník webu rychle všimne, má databáze v současné době dvě sekce, které jsou obě určeny široké veřejnosti. První z nich, sekce toxikologická, se zabývá především jedy a otravami zvířat.

Podle zkušenosti správců databáze má právě tato část u veřejnosti největší ohlas. „Byli bychom rádi, kdyby informace, které jsou zde k nalezení, sloužily v první řadě jako prevence pro majitele zvířat,“ popisuje první cíl projektu jedna z jeho spoluautorek, odborná asistentka z Ústavu veřejného veterinárního lékařství a toxikologie VFU Brno Zuzana Široká.

„Když se však otravě nepodaří předejít, může se s námi ošetřující veterinář zvířete pokusit spojit a konkrétní případ konzultovat. Při řešení neakutních situací nám pak své zkušenosti a dotazy mohou majitelé zvířat popsat, a to buď v diskusním okénku, nebo prostřednictvím e-mailu,“ dodává její kolegyně Helena Modrá.

Aby léky neléčily špatně…

Druhou částí databáze, která je v současné době spuštěná, je část farmakovigilanční neboli týkající se dozoru nad léčivy. Co přesně si pod tím představit? I přes to, že se kontrole léčiv věnuje maximální pozornost, se totiž může stát, že lékaři a farmakologové zkrátka »nevychytají« všechno.

Nikdy není možno do testů zahrnout úplně všechny možné kombinace onemocnění, užívaných léčiv apod. U zvířat pak nastupují ještě další problémy, a to rozdíly mezi jednotlivými druhy. Představme si například, že nějaký lék funguje skvěle u koček a psů, ale třeba morčata z něj dostávají vyrážku.

Informace podobného typu, nebo o tom, že se někdo pokusil daný lék aplikovat jinému druhu zvířete, a jaká byla reakce, jsou pro úřady, které mají farmakovigilanci neboli dozor nad veterinárními léčivy v popisu práce (u nás právě pro Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv), pochopitelně velice cenné.

Na stránkách databáze Vettox je proto také umístěn jednoduchý formulář, jehož odesláním může každý k vylepšení zvířecích léků přispět.

Další cíle databáze

V čem vlastně spatřují autoři největší přínos svého nového projektu pro veřejnost v době, kdy se internet podobnými radami na nejrůznějších fórech jen hemží? „Naše stránky mají pro běžné chovatele dvě velké výhody.

První z nich je, že uživatelé naleznou vše na jednom místě. Druhou je pak spolehlivost. Za přípravou stránek stojí odborníci, a lidé tedy mohou očekávat skutečně přesné a ověřené informace, nikoliv rady typu »jedna paní povídala«, shrnuje výhody nové databáze Široká.

V blízké budoucnosti by se měla nová databáze rozšířit ještě o další sekci, která bude určena výhradně veterinárním lékařům. Ti by zde měli po 24 hodin denně (telefonické konzultace jsou pro ně totiž možné jen v pracovní dny a hodiny ústavu) nalézt odborné informace psané »vědeckým jazykem«, který by laiky spíše mátl.

Autoři databáze však mají ještě další a možná neméně významná očekávání. Internetové stránky by pro ně měly totiž fungovat i jako důležitá »zpětná vazba«. Jak pro vědce, tak pro studenty univerzity – budoucí veterináře – je totiž důležité, aby byli v kontaktu s reálnou situací v praxi, a tedy věděli, s jakými typy otrav se majitelé zvířat nejčastěji potýkají.

21. STOLETÍ doporučuje:

Brněnští vědci upozorňují, že jejich on-line služba je pouze informativní, a nemůže proto sloužit k řešení akutních případů. V případě, že máte podezření na otravu, a nevíte přesně, jak byste se měli zachovat, kontaktujte nejdříve svého veterináře (jeho telefonní číslo byste měli mít uloženo přímo ve svém mobilním telefonu), případně pracovníky Toxikologického informačního střediska v Praze.

Není zvíře jako zvíře…

Jak vypadají nejčastější případy, s nimiž se odborníci na otravy zvířat setkávají? V první řadě je důležité uvědomit si, že není zvíře jako zvíře. A nemáme na mysli prostý fakt, že se od sebe liší jednotlivé exempláře či druhy zvířat.

Z hlediska veterináře či přímo toxikologa je také důležité, v jak těsném svazku s člověkem zvířata žijí. Za nejtěsnější svazek lze považovat takový, kdy zvířata žijí s námi přímo v našich příbytcích neboli zvířata v zájmových chovech, jak by řekl veterinář.

Méně těsný, ale stále významný vztah má člověk se zvířaty hospodářskými. Sem se však řadí třeba i včely či ryby.

Konečně poslední skupinou jsou zvířata žijící volně, bez nutné závislosti na člověku. Na každou z těchto skupin zvířat číhají pochopitelně poněkud odlišné typy rizik. Ty nejnebezpečnější typy uměle vyrobených preparátů však ohrožují všechny, a proto jsme je umístili do zvláštních boxů v článku.

Pozor na léky a čokoládu!

Mnoho případů zvířecích otrav, s nimiž se veterináři setkávají, se týká nejběžnějších domácích mazlíčků – psů a koček. Otrávit se mohou chemickými látkami, které byly jako jedy vyrobeny (kromě látek popsaných v boxech je častá také otrava metaldehydem, účinnou složkou posypů proti slimákům), ale často padnou za oběť i mnohem nevinnějším látkám.

Lidé by měli dát pozor zejména na léky, užívané běžně v lidské, tedy humánní medicíně. Psí zdraví rozhodně nevylepšíte např. běžnými léky proti bolesti, jako je paracetamol, ibuprofen či salicyláty.

Známé jsou také otravy čokoládou. „Psům paradoxně škodí ty látky a potraviny, které nám lidem v přiměřeném množství neublíží a slouží jako potěšení. Mezi ně patří, např. theobromin – látka příbuzná s kofeinem, jenž je obsažen i v čokoládě.

Na zvířata tyto látky působí mnohem silněji, navíc je také hůře odbourávají. Výsledkem pak může být například selhání srdce,“ popisuje běžný typ otravy domácího zvířete Zuzana Široká.

Jedy z hub a bakterií

Na zvířata, zvláště na hospodářská či volně žijící, čeká řada jedů, které nemají původ v lidských rukou, ale vyrábí je sama příroda. Jednou z nejvýznamnějších skupin takových jedů jsou tzv. mykotoxiny neboli látky vznikající činností hub a plísní.

Jejich nebezpečí spočívá v první řadě v tom, že plísňové jedy většinou nezpůsobí přímou smrt, ale vleklé chronické problémy, které se navíc i velmi obtížně diagnostikují. Chronické otravy mykotoxiny jsou velkým problémem zejména v chovech prasat a skotu.

Podobným případem je i tzv. botulismus, tedy otrava neurotoxinem produkovaným bakterií Clostridium botulinum. Zde jde ovšem o otravy smrtelné. Botulismus trápí především ptáky – ať již volně žijící, či chované v drůbežích velkochovech.

Červené plody a prokletí jménem řepka

Zapomínat bychom neměli ani na otravy jedovatými rostlinami, tzv. fytotoxikózy. Tradičně velký problém představuje pro zvířata tis. Krásně červené a sladké míšky sice jedovaté nejsou, zbytek rostliny včetně semen v míšcích obsažených však již otravu způsobí snadno.

„Otrava tisem se vyskytuje nejčastěji u koní. K otravě však došlo nedávno i u opic v jedné zoo,“ popisuje trable s tisem další ze spoluautorek databáze Vettox, Helena Modrá z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Velké vrásky na čele přidělává myslivcům i veterinářům stále oblíbenější plodina – řepka.  Pro lidi řepka škodlivá není, to samé však bohužel neplatí pro některá zvířata. Nejvíce na naši touhu po řepkovém oleji doplácejí srny.

Na ty působí řepka obzvláště krutým způsobem. V řadě případů je totiž neusmrtí, ale připraví je o zrak. Oslepená zvířata pak dřív nebo později skončí pod koly vlaku či automobilu, případně zemřou v důsledku nedostatku potravy.

Kauza karbofuran

Jen málokterá látka si mezi veterináři či ochránci přírody vydobyla tak špatnou pověst jako karbofuran. Tato látka je velmi prudký jed, využívaný dříve jako účinná složka některých pesticidů. Dnes je sice používání karbofuranu v celé EU zakázáno, řada lidí má však jeho zásoby stále doma.

Svou neblahou pověst si získal především proto, že bývá nejčastější složkou otrávených návnad. Často se užívá k trávení »škodné«, jako jsou lišky, kuny či stále hojnější psíci mývalovití. K největším tragédiím, jež dokážou karbofuranem otrávené návnady způsobit, jsou úmrtí největších ozdob naší přírody – velkých dravých ptáků, jako jsou orli skalní či mořští.

Co způsobí jedy na krysy a myši?

Latinský název řádu hlodavců, Rodentia, dal jméno látkám, které se užívají v domácnostech i zemědělství k jejich hubení – rodenticidům. Jejich v současné době velmi používanou skupinou jsou tzv. antikoagulační rodenticidy.

Podstatou jejich působení je postupné narušení srážlivosti krve. Otrávená zvířata hynou několik dnů až týdnů po pozření jedu buď na vnější, či vnitřní krvácení. Oblibě těchto přípravků napomohl zejména fakt, že hlodavci jsou až překvapivě inteligentní zvířata.

Jedu, který by některého z nich zabil přímo, by si brzy přestali všímat. Tento typ rodenticidů však působí relativně pomalu, a zvířata si proto nedokážou vytvořit souvislost mezi pozřením otrávené granule a smrtí.

Pro domácí i volně žijící zvířata tyto látky, také pro snadnou dostupnost v obchodech, znamenají skutečnou pohromu a dnes jsou jednou z nejčastějších příčin jejich otrav. Obětí antikoagulačních rodenticidů jsou tak nejen hlodavci a další savci (např. psi), ale velmi často i volně žijící ptáci, např. rackové.

Krutá daň za nemrznoucí kapaliny

Nemrznoucí směs do chladicích kapalin automobilů má doma snad každý. Nejčastěji má na svém obalu název Fridex, existuje však i řada jiných výrobků na stejné bázi. Z chemického a toxikologického hlediska je podstatné, že jejich účinnou složkou je látka zvaná ethylenglykol.

Vedle karbofuranu a antikoagulačních rodenticidů je tato látka jednou z nejčastějších příčin otrav jak mezi lidmi, tak mezi zvířaty. Může za to patrně její příjemně nasládlá chuť, která přímo láká k vypití či olízání.

(Výrobci nemrznoucích kapalin se dnes snaží toto riziko snížit tím, že do nich přimíchávají hořké látky). Člověk či zvíře, kterému se nešťastnou náhodou podaří »přihnout si« ethylenglykolu, nakonec neumírá na otravu přímo touto látkou, ale kvůli působení metabolitů, na které si tělo ethylenglykol rozloží (např. kyselinu glykolovou či šťavelovou).

Při akutní otravě existuje zajímavá první pomoc – ethanol, ideálně v podobě čistého destilátu, např. vodky.

Více se dozvíte na:

www.vettox.cz

https://www.tis-cz.cz/

https://www.karbofuran.cz.