Příroda sice dokáže vyprodukovat skutečné molekulární giganty, lidské technologie však za ní stále dosti zaostávají. Švýcarským chemikům se nedávno podařilo vyrobit zatím největší syntetickou molekulu, která se může hrdě měřit např. s velikostí virů. 
Nový rekordman mezi syntetickými molekulami dostal název PG5 a byl stvořen týmem pod vedením Dietera Schlütera ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu. Za svůj vznik vděčí tato makromolekula důvtipu, s nímž švýcarští chemici spojili postup tradiční polymerizace s dalšími způsoby napojování molekul. Polymerací, neboli postupným přidávání stavebních jednotek vznikla uhlo-vodíková „páteř“, na kterou byly postupně přidávány postranní „větve“, tvořené kromě atomů uhlíku, vodíku a dusíku také celými benzenovými jádry. Výsledkem byl gigant o průměru 10 nm, který čítá celých 170 000 chemických vazeb a hmotností 200 milionkrát přesahující hmotnost atomu vodíku. Je tedy prakticky přesně 5x těžší, než do té dnešní doby největší známá syntetická molekula, polystyren. Svou velikostí se tak prakticky rovná jednomu z dobře prozkoumaných virů, viru tabákové mozaiky. Za jejím vznikem však nestála pouhá touha chemiků o prolomení velikostního rekordu. Díky své bohatě větvené struktuře okolo sebe vytváří řadu drobounkých prostůrků, díky nimž může být využita například k rozvážení léků po těle.
