Domů     Historie
Proč vymřeli amoniti?
21.stoleti 18.1.2011

Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč? Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč?

Amoniti byli zvláštní skupinou hlavonožců, jejíž nesmírně dlouhá evoluční historie sahá až do prvohorního siluru. Největšího druhového rozkvětu však dosáhli během druhohor, aby se nakonec ze všech tehdejších oceánů poroučeli společně s dinosaury a dalšími skupinami na konci křídy. Jednalo se o živočichy nesmírně početné a celosvětově rozšířené. Jejich fosilizované schránky jsou natolik hojné, že dokonce slouží geologům a paleontologům jako časové měřítko k určování stáří hornin, tzv. vůdčí fosílie. Co však vyhnalo tyto živočichy z moří, která obývali prakticky po celých 340 miliónů let? Ke správné odpovědi se nedávno pravděpodobně přiblížil paleontolog Neil Landman z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku.

Společně se svými kolegy použil metodu synchrotronního rentgenového zobrazování, která mu umožnila proniknout skrze jejich fosilizované schránky. Díky tomuto pohledu dovnitř těl amonitů z rodu Baculites, kteří patřily k úplně posledním zástupcům své skupiny, objevili jistou anatomickou zvláštnost. Namísto ostrých zobáků, kterými se ke své potravě dostávají jejich příbuzní, hlavonožci, měli amoniti v ústní dutině tzv. radulu. Tento orgán, tedy jakýsi pilník či rašple, je dnes typický především pro další jejich příbuzné, plže. Landman usuzuje, že amonititi, kteří podobně jako dnes hlavonožci loděnky volně plavali ve vodním sloupci, se proto živili převážně planktonem. Od tohoto zjištění je už jen kousíček ke spekulaci, že na vině jejich hromadné demise na konci křídy mohla být právě tato potravní specializace.

 

Související články
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz