Domů     Historie
Proč vymřeli amoniti?
21.stoleti 18.1.2011

Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč? Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč?

Amoniti byli zvláštní skupinou hlavonožců, jejíž nesmírně dlouhá evoluční historie sahá až do prvohorního siluru. Největšího druhového rozkvětu však dosáhli během druhohor, aby se nakonec ze všech tehdejších oceánů poroučeli společně s dinosaury a dalšími skupinami na konci křídy. Jednalo se o živočichy nesmírně početné a celosvětově rozšířené. Jejich fosilizované schránky jsou natolik hojné, že dokonce slouží geologům a paleontologům jako časové měřítko k určování stáří hornin, tzv. vůdčí fosílie. Co však vyhnalo tyto živočichy z moří, která obývali prakticky po celých 340 miliónů let? Ke správné odpovědi se nedávno pravděpodobně přiblížil paleontolog Neil Landman z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku.

Společně se svými kolegy použil metodu synchrotronního rentgenového zobrazování, která mu umožnila proniknout skrze jejich fosilizované schránky. Díky tomuto pohledu dovnitř těl amonitů z rodu Baculites, kteří patřily k úplně posledním zástupcům své skupiny, objevili jistou anatomickou zvláštnost. Namísto ostrých zobáků, kterými se ke své potravě dostávají jejich příbuzní, hlavonožci, měli amoniti v ústní dutině tzv. radulu. Tento orgán, tedy jakýsi pilník či rašple, je dnes typický především pro další jejich příbuzné, plže. Landman usuzuje, že amonititi, kteří podobně jako dnes hlavonožci loděnky volně plavali ve vodním sloupci, se proto živili převážně planktonem. Od tohoto zjištění je už jen kousíček ke spekulaci, že na vině jejich hromadné demise na konci křídy mohla být právě tato potravní specializace.

 

Související články
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz