Domů     Historie
Proč vymřeli amoniti?
21.stoleti 18.1.2011

Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč? Když se řekne katastrofa na konci křídy, většině alespoň trochu přírodovědecky orientovaných lidí okamžitě naskočí: vyhynutí dinosaurů. Během tohoto globálního kataklyzmatu na přelomu druhohor a třetihor se však ze Země musela poroučet i jiná, do té doby velmi významná skupina živočichů: amoniti. Proč?

Amoniti byli zvláštní skupinou hlavonožců, jejíž nesmírně dlouhá evoluční historie sahá až do prvohorního siluru. Největšího druhového rozkvětu však dosáhli během druhohor, aby se nakonec ze všech tehdejších oceánů poroučeli společně s dinosaury a dalšími skupinami na konci křídy. Jednalo se o živočichy nesmírně početné a celosvětově rozšířené. Jejich fosilizované schránky jsou natolik hojné, že dokonce slouží geologům a paleontologům jako časové měřítko k určování stáří hornin, tzv. vůdčí fosílie. Co však vyhnalo tyto živočichy z moří, která obývali prakticky po celých 340 miliónů let? Ke správné odpovědi se nedávno pravděpodobně přiblížil paleontolog Neil Landman z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku.

Společně se svými kolegy použil metodu synchrotronního rentgenového zobrazování, která mu umožnila proniknout skrze jejich fosilizované schránky. Díky tomuto pohledu dovnitř těl amonitů z rodu Baculites, kteří patřily k úplně posledním zástupcům své skupiny, objevili jistou anatomickou zvláštnost. Namísto ostrých zobáků, kterými se ke své potravě dostávají jejich příbuzní, hlavonožci, měli amoniti v ústní dutině tzv. radulu. Tento orgán, tedy jakýsi pilník či rašple, je dnes typický především pro další jejich příbuzné, plže. Landman usuzuje, že amonititi, kteří podobně jako dnes hlavonožci loděnky volně plavali ve vodním sloupci, se proto živili převážně planktonem. Od tohoto zjištění je už jen kousíček ke spekulaci, že na vině jejich hromadné demise na konci křídy mohla být právě tato potravní specializace.

 

Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz