Domů     Historie
Žena z německého močálu: svědek drsné doby železné
21.stoleti 24.1.2011

Německým vědcům se nedávno podařilo vytvořit rekonstrukci tváře ženy, která utonula v močálu v Dolním Sasku v době, kdy byl Řím ještě vesnicí lokálního významu. Dívka trpěla řadou zdravotních problémů a její tělo neslo také řadu známek těžké fyzické práce. Smrt pro ní tedy byla prakticky vysvobozením. Německým vědcům se nedávno podařilo vytvořit rekonstrukci tváře ženy, která utonula v močálu v Dolním Sasku v době, kdy byl Řím ještě vesnicí lokálního významu. Dívka trpěla řadou zdravotních problémů a její tělo neslo také řadu známek těžké fyzické práce. Smrt pro ní tedy byla prakticky vysvobozením.

Když bylo tělo Moory, jak začala veřejnost dívce z močálu přezdívat, před šesti lety nalezeno, považovali jej zbytky těla Elke Kerllové, která zmizela v roce 1969 při návratu z tanečné zábavy. Genetický test však ukázal, že nalezené zbytky nepatřily teenagerce z 20. století, ale ze starší doby železné. Radiokarbonové datování umístilo dobu jejího života někam mezi roky 764 – 515 př.n.l. Obraz, který analýza jejího těla poskytla, není rozhodně příliš veselý. Děvče, které zemřelo zhruba ve věku 18 let, trpělo řadou problémů, počínajících u podvýživy po chronické záněty až k nezhoubnému nádoru na spodní části lebky. I její lebeční kosti vykazovaly stopy po vyhojených rozsáhlých zraněních.

Zakřivení její páteře zase prozradilo, že dívka musela po celý život velmi těžce pracovat: podle vědců musela prakticky každodenně nosit těžká břemena, například objemné nádoby na vodu. Analýza kosterních zbytků však vědcům nestačila a rozhodli se proto, že nebohé Mooře pohlédnou přímo do tváře. Experti z Univerzitního medicínského centra v Hamburku-Eppendorfu nejprve vytvořili digitální obraz jejích lebečních kostí. O zbytek práce při přesné rekonstrukci jejího obličeje se pak postarali další specialisté z Německa a Velké Británie.

 

Předchozí článek
Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz