Největší vliv má ve sluneční soustavě pochopitelně Slunce,  ale Jupiter a ostatní plynní obři také dokázali zamíchat osudím. Nová studie prokázala, že Jupiter mohl ovlivnit velikost pevných terestrických planet a složení pásu asteroidů.

Matematická simulace posloužila pro vytvoření představy plynných obrů (Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu) a migraci jejich orbit, oběžných drah. Jupiter se nejprve stěhoval na místo, kde se dnes pohybuje Mars.

Během tohoto procesu mohl malé planetky a menší pevná tělesa „vyklidit“ do vnější části sluneční soustavy. Tím bylo limitované množství materiálu pro vznik vnitřních planet. Model také ukazuje, že většina dostupného protoplanetárního materiálu se vyskytovala v blízkosti oběžné dráhy Venuše a Země, takže pro Merkur a Mars zbylo méně, proto jsou menší.

Tím to ale nekončilo, jakmile Jupiter vyklidil protoplanetární materiál z vnitřní části sluneční soustavy, začal na něho působit Saturn, který se zrovna stěhoval blíž se Slunci a Jupiter neodolal a přestěhoval se blíže k němu, vrátil se na vzdálenější oběžnou dráhu.

Jenže tam předtím vymetl asteroidy, takže teď je svým působením zase vytlačil zpět do vnitřní části sluneční soustavy. S tím podle vědců koresponduje i výskyt tzv.  S a C typu asteroidů. Asteroidy typu S jsou křemičité a bezvodé a nacházejí se ve vnitřní sluneční soustavě, asteroidy typu C, obsahující uhlík jsou součástí chladnější vnější části sluneční soustavy.

Pohyb Jupiteru i ostatních plynných obrů podle této hypotézy způsobil v druhé fázi bombardování vnitřní části sluneční soustavy asteroidy, meteority a kometami. To je dodnes vidět jako krátery na Měsíci a Merkuru.

Vědci jsou si ale vědomi toho, že jejich hypotéza obsahuje ještě mnoho nezodpovězených otázek, a i když je zajímavá, je třeba našlapovat opatrně.