Je to organismus malý, ale velmi rafinovaný, sladkovodní rozsivka Didymosphenia geminata. Je schopna kolonizovat a ovládnout rozsáhlá území na dně nejčistších vod – právě proto, že jsou tak jasné a průzračné.

Didymosphenia to dokáže s trochou pomoci od „přátel“ – v tomto případě bakterií, které jí zprostředkují využití pro Didymosphenii hůře dostupných živin, jako je například fosfor. A proč je Didymosphenia škůdce?

Nejen z estetického hlediska, i když vypadá hodně slizce. Tvoří rozsáhlé husté koberce na dně čistých potoků a řek.

Lidská aktivita narušila rovnováhu mnoha biotopů a nevyhnula se ani vodním tokům. Tak vedly lidské aktivity k mnoha neobvyklým změnám životního prostředí, pokaždé když se zhoupne rovnováha a udělá se někde mezera, najde se jistě organismus, který toho využije.

A teď se objevila Didymosphenia geminata. Potáhla dna čistých potoků a řek v Severní Americe a Evropě i na jižní polokouli, na Novém Zélandu a Chile. Zasahuje do potravního řetězce, má dopad na ekosystém jako takový i rybolov.

Svou pozici si pojistí, udělá si pevné základy. Vytvoří ze svých vláken koberec a obydlí ho biofilmem z baktérií, které jí zprostředkovávají fosfor. Pěkně si je rozmazluje, na svém povrchu vychytává z vody i železo, které je pro využití fosforu nezbytné.

Mladší vlákna prorůstají povrch starších vrstev a vytváří se tak odolná rohož, na jejímž povrchu vědci naměřili koncentrace živin, které v oligotrofních vodách (chudých na živiny) dalece přesahovaly jejich očekávání.