Líbivé rčení, že „oči jsou okna do duše“, už jste určitě slyšeli. Kupodivu ale nejde jen o prázdnou frázi. Z jejich stavu lze rozpoznat nejen celkovou fyzickou kondici, ale i stovky vnitřních onemocnění.

Žlutavé, lehce vystouplé skvrny v očním okolí nejsou nic, co by nedokázala zkrotit trocha šikovnosti a make-upu. Na pohled kosmetický problém však může signalizovat něco závažnějšího.

Řečí medicíny se jim říká xantelasmata. Tukové útvary, které se nejčastěji objevují na víčkách nebo v jejich bezprostředním okolí, bývají samy o sobě neškodné. Nejnovější výzkum však naznačuje, že lidé s touto lehce nápadnou změnou mohou mít zvýšené riziko závažných srdečních a cévních příhod. A nejde přitom o malou izolovanou skupinku, nad kterou by se mávlo rukou.

Vědci ze Stanfordovy univerzity do výzkumu zahrnuli téměř 18 tisíc lidí s xantelasmatem. Konkrétně se jednalo o 17 925 pacientů, jejichž zdravotní údaje porovnali se stejně velkou skupinou osob bez těchto tukových útvarů.

Výsledky publikované v odborném periodiku Atherosclerosis nakonec přinesly znepokojivé zjištění. Jen během prvního roku sledování prodělalo infarkt jedno procento lidí s xantelasmatem, zatímco ve srovnávací skupině šlo o pouhých 0,35 %.

„Většina pacientů s xantelasmatem navštěvuje dermatology z kosmetických důvodů. Mohou však mít nediagnostikované nebo nedostatečně kontrolované kardiovaskulární rizikové faktory, které k vyššímu riziku přispívají,“ uvedla oftalmoložka a výzkumnice ze Stanfordovy univerzity Negin Yavari.

Podobný nepoměr vědci zaznamenali také u cévních mozkových příhod. Mrtvici prodělalo 0,95 % lidí s xantelasmatem oproti 0,30 % osob bez těchto tukových útvarů. U tranzitorní ischemické ataky, někdy označované jako „mini-mrtvice“, šlo o 0,60 versus 0,19 %.

Mohlo by se zdát, že jde pouze o krátkodobý jev. Opak je ale pravdou. Zvýšené riziko totiž přetrvávalo i po pěti a deseti letech sledování. Po deseti letech prodělalo infarkt 3,13 % lidí s xantelasmatem, zatímco v kontrolní skupině to bylo 1,73 %.

Podobný nepoměr se ukázal také u mrtvice, kterou prodělala 3 % pacientů s xantelasmatem oproti 1,53 % ve srovnávací skupině.

K tomu, aby xantelasma vzniklo, není zapotřebí žádných složitých procesů. Zkrátka se v kůži nahromadí cholesterol či další tuky a nezvaný návštěvník je na světě. Podle vědců může jeho vznik souviset s poruchami metabolismu tuků.

Xantelasmata by ale zároveň mohla upozorňovat na procesy, které hrají roli také při ateroskleróze, tedy postupném ukládání tukových plátů do stěn tepen. Právě ta je jedním z hlavních mechanismů vedoucích k infarktu či mrtvici.

Hlavní je nepropadat panice. Nažloutlý návštěvník totiž rozhodně není „předskokanem“ infarktu, natož mrtvice. Studie pouze poukazuje na souvislost mezi touto nápadnou kožní změnou a vyšším rizikem závažných srdečních a cévních příhod.

Karolína Steinbergerová