Jde o lék, který změnil pravidla boje s nebezpečnými bakteriemi. Lidé ho používají jako velmi účinnou zbraň. Jenže pokud po této zbrani sahají příliš často a v případech, kdy to není nezbytně nutné, její čepel otupí. Navíc tím zbytečně zatěžují životní prostředí.

Antibiotika bývají zpravidla vnímána ve veskrze pozitivním smyslu. Koneckonců tyto léky znamenaly v dějinách medicíny obrovský průlom. Nelze ovšem zapomenout, že i jejich existence má svou odvrácenou stranu.

Zbytková léčiva totiž znečišťují vodu. Jak tomuto problému úspěšně čelit? Novou strategii představili odborníci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.

Je libo pilulky, nebo mastičku?

Za pár let oslaví antibiotika kulatiny – 100 let od svého zrodu. V roce 1928 byl totiž objeven penicilin, který můžeme vnímat tak trochu jako vlajkovou loď antibiotik. Samozřejmě k jeho aplikaci a celosvětové produkci nedošlo přes noc, nicméně první krok byl učiněn.

Po něm následovaly kroky další a další. Zahrnovaly nejen masivní rozšíření penicilinu, ale i vývoj jiných antibiotik. Dnes jich v různých formách existuje nepřeberné množství. Je libo pilulky, kapky do očí, nebo mastičku?

Problém zvaný rezistence

Antibiotika mají zásluhy, které jim v žádném případě nelze upřít. Díky nim se podařilo zachránit obrovské množství lidí po celé planetě. Je ovšem nezbytné užívat tyto medikamenty s rozmyslem. Často se mluví o nebezpečí takzvané antibiotické rezistence.

To znamená, že se bakterie stávají proti lékům odolnými. Odborníci proto důrazně varují před aplikací antibiotik v situacích, které jejich nasazení nevyžadují. Někteří tento problém do jisté míry bagatelizují, je však skutečně závažný.

Podle odhadu Světové zdravotnické organizace budou mít v roce 2050 v případě, že se aktuální vývoj nezmění, rezistentní bakterie na svědomí asi deset milionů lidských životů.

Na co čističky nestačí

Nadužívání antibiotik má ovšem i jiný následek, jenž ani zdaleka tak známý není – byť s vytvářením rezistence rovněž souvisí. Oním následkem je znečištění vody zbytkovými léčivy, jimž právě antibiotika svou rizikovostí dominují.

Zůstávají v moči a exkrementech a kanalizačním systémem putují do čističek, z nichž mnohé je nedokážou odstranit. Dostávají se tak ven a mohou podnikat „invaze“ do živých organismů. I v takové podobě přitom přispívají k budování antibiotické rezistence.

Stačí světlo a fotokatalyzátor

Popasovat se s tímhle problémem se rozhodli experti z Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií, fungujícího pod již zmíněným Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Tým pod vedením Jiřího Rathouského se odolným farmaceutickým molekulám postavil s takzvanou fotokatalýzou.

Více se dočtete v čísle 6/2026