Jsme to, co jíme, a jíme to, co jsme. S každým soustem a s každým lokem se rozjíždí neuvěřitelná továrna biochemie. Do toho mluví tuky, cukry, bílkoviny, také procesy, prostředí, přírodní látky a chemie.

Jak to všechno zkombinovat a jak tělo „nakopnout“ doplňky stravy a vitamíny?.

Vitamíny a minerální látky dnes bereme často automaticky jako pojistku proti únavě, stresu nebo pocitu, že „nejíme úplně ideálně“. Jenže lidské tělo není tak jednoduché a nemůžeme do něj sypat pilulky jen tak.

„Výživa je komplexní systém vzájemně propojených reakcí, kde záleží nejen na tom, co přijímáme, ale také v jaké formě, v jakém množství, s čím a kdy,“ říká v 55. rozhovoru časopisu 21. STOLETÍ Ing. Karolína Beranová, vedoucí nutriční terapeutka společnosti citronek.com.

Co spolu ve výživě funguje?

Některé živiny se ve svém účinku přirozeně podporují. Typickým příkladem je vitamín D, který se bez dostatečného množství hořčíku neumí v těle správně aktivovat. Vitamín K2 pak rozhoduje o tom, kam se vápník uloží – zda do kostí, nebo do cév. Podobně vitamín C výrazně zlepšuje vstřebávání železa.

A co si naopak překáží, odporuje?

Nejčastěji se mluví o vápníku, železe a zinku, které se vstřebávají podobnou cestou. Pokud jsou užívány současně ve vyšších dávkách, tedy dlouhodobě nad doporučenou denní dávku uvedenou na obalu doplňku, jejich využitelnost může klesat.

Typickým příkladem je onen zinek – jeho dlouhodobé užívání ve vyšších než doporučených dávkách může vést ke snížení hladiny mědi.

Záleží na denní době, ročním období i na tom, co máme na talíři?

Ano a víc, než si většina lidí uvědomuje. Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se bez přítomnosti tuku vstřebávají velmi omezeně. Naopak některé minerální látky mohou dráždit žaludek, pokud jsou užívány nalačno.

Denní doba hraje roli hlavně u látek, které ovlivňují nervový systém. Vitamíny skupiny B mohou u citlivějších osob působit stimulačně, a proto je vhodnější je užívat ráno. U hořčíku navíc záleží na jeho formě – některé formy mají spíše uklidňující účinek a jsou vhodné na večer, jiné mohou působit neutrálně nebo lehce stimulačně.

Velký vliv má také roční období. V našich zeměpisných šířkách je v zimních měsících tvorba vitamínu D v kůži minimální kvůli nízké intenzitě slunečního záření, a proto je jeho nedostatek velmi častý. V létě se jeho potřeba může snížit , ne však u lidí, kteří tráví většinu dne v interiéru nebo používají vysokou ochranu proti slunci.

 

Byli na tom naši rodiče a prarodiče lépe než my?

V některých ohledech ano. Strava byla jednodušší, méně průmyslově zpracovaná a pohyb byl přirozenou součástí dne. Lidé trávili více času venku, což mělo vliv nejen např. na hladinu vitamínu D, ale i na celkový biorytmus.

Navíc dnešní doba přináší jiné výzvy – vyšší stresovou zátěž, horší kvalitu spánku a nižší obsah některých živin v potravinách. Doplňky stravy proto dnes své místo mají, ale neměly by být automatickou náhradou pestré stravy.

Muži, ženy, děti – liší se potřeby?

Ano a mnohdy výrazně. Ženy častěji řeší dostatečný příjem železa, kyseliny listové a jódu, zejména v období reprodukčního věku. U mužů jsou potřeby některých živin často vyšší, zejména v souvislosti s vyšší tělesnou hmotností, větším podílem svalové hmoty a celkově vyšší energetickou potřebou.

Neznamená to ale, že by u mužů platilo pravidlo „čím víc, tím líp“ – i zde existují horní hranice, jejichž dlouhodobé překračování může narušit rovnováhu dalších živin. U dětí platí toto pravidlo dvojnásob – méně je více.

Nejčastěji se řeší vitamín D, jód a omega-3 mastné kyseliny, ale dávky musí vždy odpovídat věku a tělesné hmotnosti. S přibývajícím věkem se navíc zhoršuje vstřebávání některých živin, například vitamínu B12, a roste význam vitamínu D, hořčíku a kvalitních bílkovin.

Jak si tedy „namíchat“ správný mix?

Univerzální recept neexistuje. Správný mix vždy vychází z dlouhodobého stravovacího režimu, životního stylu, zdravotního stavu, životního období. Základní pravidlo zní: nejprve analyzovat stravu, až potom sahat po doplňcích.

Ideální je cílené doplnění konkrétní látky, u které víme, proč ji potřebujeme – ne slepé kombinování všeho dostupného. Může být velmi užitečné opřít se o laboratorní vyšetření, konzultaci s lékařem a nutričním specialistou, zejména pokud se jedná o dlouhodobé potíže, výraznou únavu nebo plánovanou dlouhodobou suplementaci.

To zní opravdu jako alchymie. Na co si dát největší pozor?

Nejčastější chybou je dlouhodobé užívání vysokých dávek bez přestávky a bez kontroly. U vitamínů rozpustných v tucích to může vést k hromadění v organismu. Dalším rizikem je překrývání látek z různých produktů, kdy člověk nevědomky přijímá několikanásobek doporučené dávky.

Doplňky stravy by měly být pravidelně přehodnocovány, ne brány automaticky roky beze změny.

A k tomu je tu určitě přirozený vývoj výživových doplňků, že? Jak vznikají nové kombinace?

Samozřejmě ano. Při vývoji nových produktů se vychází z toho, co dává smysl – ať už na základě aktuálních vědeckých výzkumů, nebo zkušeností z praxe. Důležité je, jak spolu jednotlivé složky fungují, v jaké formě se skutečně vstřebávají, jaké mají dávkování a zda jsou dlouhodobě bezpečné.

Velkou inspirací jsou také reálné potřeby lidí – rodiny, přátel i klientů. Právě z těchto podnětů často vznikají nápady na produkty zaměřené na konkrétní situace, například doplňky určené ženám v období PMS, nebo kombinace látek pro kloubní výživu, podporu zdraví vlasů nebo pro podporu imunity.

Účinky látek v těchto doplňcích se vzájemně podporují a přinášejí komplexní podporu a zjednodušení užívání pro spotřebitele. Zároveň se sledují měnící se nároky na složení i formu doplňků. Většina kapslí je proto vyrobena z rostlinného materiálu HPMC vhodného i pro vegany.

U proteinových nebo kolagenových nápojů je kladen důraz nejen na složení, ale i na chuť. Cílem je, aby produkty nebyly jen funkční, ale i chutné a aby je lidé skutečně chtěli a dokázali dlouhodobě používat.

Existují látky, o kterých se moc nemluví?

Ano a není jich málo. Kromě vitamínů a minerálních látek existují i další živiny a bioaktivní látky, které nejsou vždy v centru pozornosti, přesto hrají zásadní roli v každodenním fungování organismu. Typickým příkladem jsou omega-3 mastné kyseliny, které patří mezi esenciální živiny a jsou klíčové pro stav buněčných membrán, nervovou soustavu i regulaci zánětlivých procesů.

Přesto je jejich příjem u velké části populace dlouhodobě nízký. Velmi důležitá, a přitom často podceňovaná, je také oblast střevního mikrobiomu. Ten neovlivňuje jen trávení, ale i vstřebávání živin, imunitní reakce a komunikaci mezi střevem a mozkem.

Účinek probiotik však závisí na konkrétních kmenech, délce užívání a celkovém stravovacím kontextu, nikoli na náhodném výběru jakýchkoliv kapslí. Specifickou kapitolou je kreatin, který je stále vnímán především jako doplněk pro sportovce.

Ve skutečnosti se však podílí na energetickém metabolismu buněk, zejména svalových a nervových, a jeho význam se zkoumá i v souvislosti s kognitivní funkcí a stárnutím. Přestože si tělo kreatin dokáže samo vytvářet, jeho příjem ze stravy bývá nízký, zejména u lidí s omezenou konzumací masa.

Díky dlouhodobé spolupráci s docentem Romanem Pavelou vím i o adaptogenech…

Ano. Rozhodně. Jde o rostlinné látky, které mohou podporovat schopnost organismu lépe se vyrovnávat se stresem. Nejde o univerzální řešení ani náhradu zdravého životního stylu, ale při cíleném a uváženém použití mohou vhodně doplnit celkový přístup k výživě a regeneraci.

A co vitamíny vs. Strava – je multivitamin řešení?

Multivitamin může být užitečný v náročných obdobích, při omezené stravě nebo zvýšené zátěži. Neměl by ale nahradit každodenní přemýšlení o tom, co jíme. Základ zdravého fungování těla stojí na jídle, ne na kapslích.