Homosexuální aktivity lze sledovat u rozličných tvorů – u ptáků, hmyzu, pavouků, plazů či obojživelníků, nicméně často se o nich mluví v souvislosti se savci, a ještě konkrétněji s primáty. Není divu, ostatně typický příklad takových aktivit bychom našli v tlupách šimpanzů bonobo.

U tohoto druhu hrají samci s nadsázkou řečeno druhé housle a u kormidla bývají samice. Ty podle nedávné studie mezinárodního týmu odborníků z USA, Německa a Nizozemska vytvářejí spojenectví proto, aby měly nad samci navrch.

K budování takových vazeb přitom slouží i homosexuální chování. To je pro bonoby s nadsázkou řečeno denním chlebem.

Šimpanzi bonobo patří stejně jako šimpanzi učenliví mezi lidoopy. De facto jsou tyto dva druhy blízce příbuzné, nicméně rozdílů je mezi nimi řada. Tlupy šimpanzů učenlivých, které vedou samci, se dostávají do teritoriálních bojů a šarvátek a vzájemně se napadají.

Šimpanzi bonobo často neřeší spory násilím, ale sexuální aktivitou, běžně stejnopohlavní. Rozhodně jde o neobvyklý způsob, jak zažehnat hrozící konflikt. Nicméně nedá se říct, že by se bonobové neuměli chovat agresivně.

Ani jim není takové jednání cizí. Vědci z Boston University pod vedením Maud Mouginotové dokonce nedávno vypozorovali, že samci bonobů se k sobě navzájem chovají velmi agresivně. Na rozdíl od šimpanzů učenlivých se tedy neúčastní brutálních teritoriálních bojů celých tlup, násilným interakcím s jednotlivci, respektive jinými samci, se však nevyhýbají.

Více o stejnopohlavním sexuálním chování primátů se dočtete v čísle 4/2026 v textu: Homosexualita u primátů? Nic výjimečného! Vědci řešili „darwinovský paradox“