Spánek je součástí našeho života. Obnovuje tělo i mysl, pomáhá ukládat vzpomínky a udržovat energii. Vědci dnes zkoumají i jednu z nejzajímavějších myšlenek: čištění mozku od toxinů během spánku. Mluvilo se o tom, že mozek v noci „vyplavuje“ odpadní látky, ale nejnovější výzkumy naznačují, že to může být mnohem složitější.

V roce 2012 objevili vědci výjimečný mechanismus nazvaný glymfatický systém, který funguje podobně jako lymfatický systém v jiných částech těla, ale je přizpůsobený právě pro mozek. Během spánku, a to zejména ve fázi hlubokého non-REM spánku, se podle některých studií zvětšuje prostor mezi mozkovými buňkami, což umožňuje volnější proudění mozkomíšního moku.

Ten se mísí s mezibuněčnou tekutinou a přebírá odpadní molekuly a proteiny, jako je amyloid β, který je spojen s Alzheimerovou chorobou, a následně je dopravuje pryč z mozku. Popsaný mechanismus vědci často přirovnávají k „nočnímu úklidu,“ s trochou nadsázky k jakési myčce nádobí, která pracuje v mozku během spánku.

Klid na noční gruntování

Podle řady odborníků tato aktivita glymfatického systému skutečně probíhá intenzivněji během spánku než při bdění. To by znamenalo, že právě klidná noční fáze je pro odstraňování metabolických odpadů nejvýznamnější.

Některé výzkumy zdůrazňují roli hormonu noradrenalinu a rytmického pulzování krevních cév jako hnací síly, která přispívá k pohybu tekutin a „vyplachování“ škodlivin z mozku. V klinických studiích se navíc ukazuje, že dlouhodobé narušení spánku souvisí s horší glymfatickou funkcí, zvýšenou koncentrací škodlivých proteinů a vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění.

Složitější problém

Přesto ale nová vědecká data vrhají na zmiňovanou teorii stín pochybností. Výzkumný tým z Imperial College London objevil a v roce 2024 publikoval studii, že rychlost odstraňování fluorescenčního barviva, které modeluje toxiny, byla v mozcích pokusných myší během spánku nižší než v bdělém stavu.

To naznačuje, že mechanismus čištění může být aktivnější, když jsou organismy probuzené a aktivní, než ve chvílích, kdy spí. Původní představa o tom, že spánek je hlavní dobou „odtoku toxinů“, tedy nemusí být úplně přesná.

Autoři této studie upozorňují, že toto zpochybnění tradiční teorie neznamená, že spánek není důležitý. Jeho role v odstraňování odpadu z mozku ale není tak jednoduchá. Roli v ní hraje víc faktorů a zatím není úplně pochopená.

Dva pohledy, které nejdou proti sobě

Dnes vědci proto zastávají dva trochu odlišné pohledy. Podle jednoho spánek díky aktivaci glymfatického systému pomáhá mozku odstraňovat toxické látky a udržovat jeho zdraví, zvlášť během hlubokých fází spánku.

Druhý, postavený na nových experimentálních datech, poukazuje na to, že samotné čištění prostřednictvím režimu „spánek vs. bdělost“ může být trochu jiný, než jsme si do této chvíle mysleli. Procesy zodpovědné za odstraňování odpadních produktů zkrátka ještě nejsou zcela objasněné.

Co je ovšem jasné bez ohledu na detaily mechanismu, je to, že kvalitní spánek je nezbytný pro celkovou funkci mozku, kognitivní schopnosti a dlouhodobé zdraví.

Organizace čistícího procesu

Až do roku 2012 vědci přijímají názor, že mozek nemá klasický lymfatický systém jako ostatní orgány a odpadní látky z něj se odstraňují pouze pomalým rozpouštěním a difuzí. Průlom nastane, když neurovědci z University of Rochester pod vedením Maiken Nedergaardové použijí moderní zobrazovací metody a v mozku laboratorních myší prokážou existenci sítě kanálků, které vedením mozkomíšního moku efektivně odvádějí odpadní látky z mozkové tkáně.

Jde o něco jako „rychlý čisticí systém“ mozku. Nedergaardová a její kolegové popisují, jak mozkomíšní mok proudí podél cév obklopených podpůrnými glialními buňkami, mísí se s tekutinou mezi neurony a pak unáší odpadní proteiny a toxiny pryč z mozku.

Odhalují do té doby neznámý mechanismus, který je obzvlášť aktivní během spánku. Jde vlastně o revoluci v pochopení toho, jak si mozek detoxikaci organizuje.

Helena Stejskalová