S pravěkými lovci mají lidé obvykle coby kořist spojené mamuty. Nicméně i jiná zvířata mívali tito lovci v hledáčku. Obyvatelé oblasti dnešního Ománu se zaměřovali na žraloky. Taková jsou alespoň zjištění expertů pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci, kteří se už několik let pohybují v oblasti Wadi Nafūn, odhalili tamní neolitickou pohřební strukturu, spadající do první poloviny 5. tisíciletí před naším letopočtem. Na přelomový objev následně navázali důkladnou analýzou ostatků.
„Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ vyjádřil se antropolog Archeologického ústavu v Praze Jiří Šneberger.

Odborníci ve spolupráci s Max Planck institutem v Mohuči provedli izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů a dospěli k závěru, že onu specifickou stravu představovalo ve značné míře žraločí maso. „Víme, že to nebyly jen obyčejné bílkoviny, ale bílkoviny z vrcholu potravního řetězce,“ uvedla Alžběta Danielisová, vedoucí Oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu a také vedoucí ománské expedice.
Ta zároveň podotkla: „Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity.“ Experti nicméně s analýzami ještě neskončili.
Aktuálně se zaměřují na výzkum zubního kamene, který by mohl odhalit dochované mikročástice a proteiny.