Používání dronů je v moderní době velmi rozšířené, a to v různých oblastech lidské činnosti. Spoléhají na ně i odborníci, kteří se zabývají zdravím keporkaků a dalších velryb v arktických vodách. Bezpilotní stroje jim pomáhají svým způsobem sbírat dech těchto zvířat.
Tým vědců z britské King’s College London či norské Nord University navádí drony naložené sterilními Petriho miskami nad velryby, když si po vynoření „odfouknou“ dýchacími otvory. Daří se tak zachytit částečky takzvaného „blow“ keporkaků nebo vorvaňů.
Přelomový způsob testování zdravotního stavu velryb si vědci náramně pochvalují. Profesor Terry Dawson z King’s College London upozorňuje, že tato metoda umožňuje shromažďovat informace od živých zvířat bez toho, aby byla vystavována stresu nebo potenciálně nebezpečným situacím. Odborníci navíc získávají relativně snadno značné množství údajů.
Proč je to tak důležité? Experti v arktických vodách zachytili výskyt zákeřné a vysoce nakažlivé nemoci, která se může šířit mezi různými kytovci a vést až k masovým úhynům. Virus z rodu Morbillivirus, mimochodem příbuzný lidským spalničkám, je tak pro úchvatná zvířata velkým rizikem.
Vědci věří, že jim nová metoda umožní na toto riziko, a nejen na něj, flexibilně reagovat, takže budou schopni zavčas podniknout potřebné kroky k ochraně podmořského světa. Zároveň sběr velrybího dechu pomůže v dlouhodobém měřítku analyzovat, jaké má měnící se prostředí arktických vod vliv na celkové zdraví majestátních mořských savců.
