O tom, že je česnek prospěšný pro zdraví, nelze příliš pochybovat. Ovšem pokud jde o navazování intimních vztahů, není jeho pojídání považováno za ideální – kvůli zápachu z úst. Ovšem vědci přišli se závěrem, že tato zelenina může udělat atraktivnějším pach lidského potu.

Říká se, že láska prochází žaludkem. Rozhodně ale prochází žaludkem to, co částečně rozhoduje o naší přitažlivosti pro opačné pohlaví, respektive o tom, jak mu voníme. Samozřejmě náš tělesný odér není něco, co bychom mohli plně ovlivnit, rozhodně jsme ale schopni jej různými způsoby dotvářet, například právě konzumací určitých potravin.

Odborníci třeba zjišťovali, jaký má na naši atraktivitu vliv konzumace česneku nebo mezi Čechy oblíbeného zlatavého moku.

Čich jako nástroj sociální interakce

Ačkoli většina lidí má obavy v tomto ohledu spojené s případným zápachem z úst, celá problematika je o dost složitější. Neobvyklým výzkumem se zabývali mimo jiné experti ze skotské University of Stirling i z naší Univerzity Karlovy.

Základním kamenem jejich práce byl fakt, že potraviny, které pozřeme, se svým způsobem „propíšou“ nejen do našeho dechu, ale i do potu. Jedná se o důsledek procesů v těle, kdy jsou metabolizovány jednotlivé složky jídla.

A jak se vyjádří profesor sociální psychologie Craig Roberts z University of Stirling, čich je u člověka, tak jako u jiných savců, zásadním nástrojem sociální interakce.

S masem, nebo bez?

Odborníci se s nadsázkou řečeno po dívali na zoubek různým potravinám včetně těch, které mají obecně špatnou pověst. Do této kategorie ovšem ne spadá maso. To je mnohými považováno za základ jídelníčku.

Jeho konzumaci lze svým způsobem vnímat i coby jakýsi prastarý znak evoluční úspěšnosti, symbolizující schopného lovce. V tomto kontextu by se dalo očekávat, že člověk, který si často do přává masitou stravu, bude svým potenciálním protějškům náležitě vonět.

Ovšem jak ukázala studie profesora Jana Havlíčka a jeho týmu z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, není tomu tak.

Maso obsahuje živočišné bílkoviny, po jejichž rozkladu jsou některé látky vylučovány přes kůži. Tady sehrávají důležitou roli kožní bakterie. Jejich zapojení do celého procesu ústí v relativně intenzivní pach tělesného potu.

V rámci svého výzkumu nastavil Havlíčkův tým skupině mužů menu, které buď překypovalo masem, anebo bylo úplně bez něj. Výsledek byl pro experty poměrně překvapivý. Ukázalo se totiž, že vzorky potu těch, kteří 14 dní strávili na bezmasé dietě, ženám zjednodušeně řečeno voněly více.

Podle Havlíčka, který se specializuje na etologii člověka a sociální vnímání, je s ohledem na nečekaný výsledek nutné vzít v úvahu, že v průběhu evoluce nejedli lidé maso denně.

Více se dočtete v čísle 2/2026