Domů     Historie
Tajemství životadárné tekutiny: Co víme a nevíme o krvi?
Zdeněk Bartůněk 5.11.2025
Krev a všechny její složky jsou klíčovými prvky fungování organismu.

Co by mu tak mohli dokázat? Byl si jistý, že nic. Určitě ne to, že skvrny na jeho oblečení jsou od krve, a ne od mořidla. To ale netušil, že nedlouho předtím, než ho policisté zadrželi, objevil přední německý biolog způsob, jak jeho lež, která mu už v minulosti prošla, odhalit.

Jde o klíčovou součást lidského organismu. Říká se jí také životadárná tekutina – krev. Spousta informací o ní je všeobecně známých. Třeba do jakých skupin se dělí, nebo kolik jí má v sobě dospělý člověk.

Ovšem mnoho jiných, fascinujících informací už tak známých není. Poznávání krve přitom probíhalo v průběhu dějin a vyústilo až v to, že vědci z britské univerzity v Cambridgi dokázali vypěstovat struktury podobné embryu, produkující lidské krevní buňky.

Důležitá úloha plazmy

Jednoduše řečeno je krev zásadní prvek oběhového systému. De facto se jedná o transportní kapalinu, která přepravuje kyslík a živiny do buněk a zároveň se stará o odplavení oxidu uhličitého a dalšího „odpadu“.

Pumpou, která ji pohání, je srdeční sval. K němu putuje v žílách, směrem od něj v tepnách. Její tekutost zajišťuje jantarově nažloutlá krevní plazma. Ta je složena z více jak stovky různých bílkovin, vitamínů či anorganických solí, a zejména z vody, další tekutiny, jež je označována coby životadárná.

Její podíl v plazmě činí 90 procent. Pro zajímavost lze doplnit, že pokud má dospělý člověk kolem pěti, šesti litrů krve, zhruba tři litry představuje právě plazma. Ačkoli povědomí o ní není tak velké, má v celém systému důležitou úlohu.

Krev může prozradit mnohé, třeba varovat před hrozícími onemocněními kardiovaskulárního systému.

Když tělo bojuje samo se sebou

Kromě plazmy, jejíž zastoupení je asi 55 procent, tvoří krev z více jak 40 procent červené krvinky (erytrocyty) a z jednoho procenta bílé krvinky (leukocyty). Funkcí červených krvinek je dělat pomyslného převozníka pro kyslík a oxid uhličitý.

Jejich bílé „kamarádky“ zase plní obrannou úlohu, respektive chrání organismus před hrozbami. Problém nastává při takzvaných autoimunitních onemocněních, kdy bílé krvinky mylně napadají vlastní buňky.

Zapomenout nesmíme ani na krevní destičky (trombocyty), které stejně jako červené a bílé krvinky vznikají v kostní dřeni a které jsou klíčové v případě krvácení, respektive pro jeho zastavení. Často skloňovaným je také výraz hemoglobin.

Jedná se o významnou součást červených krvinek, obsahující mimo jiné železo, jehož úkolem je vázat kyslík. Nedostatek červených krvinek a hemoglobinu vede k anémii, známější jako chudokrevnost. Jednoduše to znamená, že okysličování neprobíhá v takové míře, v jaké by mělo.

Spolupráce musí klapat 

Krev pochopitelně spolupracuje i s jinými orgány, než je srdce. V plicích kupříkladu dochází, s nadsázkou řečeno, k vykládce oxidu uhličitého, který je následně vydechován, a k nakládce kyslíku. V ledvinách zase probíhá oddělení přebytečné vody a rozpuštěných odpadů.

Jedná se zkrátka o složitý mechanismus, který je zásadní pro fungování celého organismu.

Více se dočtete v čísle 1/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: britannica.com, europlasma.cz, Univerzita Karlova, FN Plzeň, murderpedia.org, ČTK, zdravinaroda.cz
Související články
Po celá desetiletí se historici přou o to, jak smrtící pandemií byl Justiniánský mor, stejně jako o jeho sociálním a ekonomickém dopadu. Mezi roky 2019 a 2020 jej dokonce vlna skeptiků označila za „bezvýznamnou pandemii“. Zjištění, ke kterým dospěl mezinárodní tým expertů, však naznačují, že se mýlili. Již v loňském roce se interdisciplinárnímu týmu z […]
Historie 2.2.2026
Lovec natáhne tětivu a pečlivě zamíří. Stojí proti větru, takže ho jelen nemůže zavětřit. O chvíli později luk zadrnčí a vystřelí šíp. Ten po krátkém letu jelena za sáhne – ne úplně ideálně. Lovec ale ví, že díky jedu, kterým šíp potřel, kořist před smrtí neunikne. Otrávené šípy či šipky bývají často spojovány s původními […]
Historie 28.1.2026
Nad krajinou visí těžká mračna, stále je cítit pach střelného prachu. Bitva byla krutá, zůstala po ní spousta mrtvých. Ty je třeba pohřbít. Muži kopou rozměrnou jámu, aby do ní uložili těla vojáků – i s jejich osobními věcmi. Třeba s kapesním mlýnkem na kávu. Povede tudy dálnice, konkrétně ta s označením D11, která spojuje […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz