Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo odkrýt úchvatné mohyly s rituálním významem, přetrvávajícím stovky let.

O Řípu se zpravidla mluví v souvislosti s pověstí o praotci Čechovi. Ovšem tato ikonická hora a oblast kolem ní byly pro život lidí v české kotlině důležité dávno předtím, než se tento příběh ze sbírky pověstí od Aloise Jiráska (1851–1930) měl odehrát.

Podřipsko představovalo pro pravěké obyvatele dlouhodobě místo s obrovským symbolickým přesahem. Proto tu dnes archeologové nacházejí řadu cenných artefaktů.

Kde leží základy legendy?

Říp byl zkrátka mytickou horou odpradávna. Proč? Důvodů je více. Představuje výrazný geografický bod regionu, osaměle vyčnívající v krajině a ležící mezi soutoky Labe s Vltavou a Labe s Ohří. Zároveň je stěžejním orientační bodem na cestě mezi středními a severními Čechami.

Lidi vždy přitahoval jako magent. Ne v tom smyslu, že by jeho okolí ve větší míře osídlovali. Spíš jako posvátné místo k pohřbívání mrtvých a konání různých obřadů.

S tím souvisí existence mohyl, které se na Podřipsku dochovaly. „Čím víc lokalit jsme prozkoumali, tím roste naše přesvědčení, že to nebyly jen prosté hrobky, ale že dlouhodobě sloužily komunitám, které je vybudovaly, jako památníky,“ uvedl pro magazín Forum Univerzity Karlovy archeolog Jan Turek z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, s tím, že mohyly tvořily jakýsi most k předkům, místo k jejich uctívání a rozmlouvání s nimi, ale zároveň i k pořádání akcí, v jejichž rámci se členové komunity scházeli, třeba při oslavě slunovratu.

Expert zároveň připomněl, že bájné postavy mohou mít svůj původ v dávných časech, přičemž jejich předobrazem se staly výrazné postavy své doby – byť dnes už nelze zjistit, o koho konkrétně šlo. Je možné, že právě takové „persony“, pohřbené v oblasti Podřipska, daly vzniknout legendě o příchodu praotce Čecha na horu Říp před „pouhými“ asi 1500 lety.

Tajemství skrytá pod zemí

O významu regionu pro pravěké obyvatele tuzemska se ví už nějaký ten pátek. Zkraje 90. let 20. století byla u obce Račiněves na Litoměřicku objevena část naleziště, a to při těžbě písku. Tehdy ale ještě nebylo jasné, jaké množství archeologických pokladů celá oblast skrývá.

Později se na krajinu „vrhli“ experti z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, aby prostřednictvím geomagnetického měření odhalili všechna tajemství schovaná pod zemí. A odhalili toho skutečně spoustu.

Na jaře 2021, po získání grantu, pak byly pod vedením týmů, třeba z Centra pro teoretická studia nebo ze Západočeské univerzity v Plzni, zahájeny v rámci společného interdisciplinárního projektu Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem terénní práce. Začal tak v evropském měřítku unikátní systematický výzkum dlouhých mohyl.

Více se dočtete v čísle 11/2025